Dlouhá léta odkládaná reforma systému sociálních služeb se po prvních krocích ocitla v krizi, shodou okolností právě v polovině Evropského roku osob se zdravotním postižením. Vláda hodlá v rámci reformy veřejné správy a veřejných financí převést financování těchto služeb na krajskou samosprávu, zástupci zdravotně postižených se ovšem obávají, že tím bude jakákoliv změna v této oblasti zablokována. Především se podle nich neuskuteční takové změny, aby peníze jako dosud nešly "za lůžkem", ale "za klientem".

Dočká se toho, aby si mohl bez problémů zaplatit osobního asistenta?

Před sídlem vlády proběhne 30. června demonstrace zdravotně postižených občanů. Důvody pro její svolání uveřejnila na svých internetových stránkách (www.nrzp.cz) Národní rada zdravotně postižených (NRZP). "Vláda prosazuje novelu zákona o rozpočtovém určení daní. Bohužel do podílu sdílených daní byly zahrnuty i prostředky, které jsou ve státním rozpočtu určeny na sociální služby," konkretizuje je na internetových stránkách rady její předseda Václav Krása. Tento krok by znamenal, že peníze na sociální služby budou místo státu napříště rozdělovat kraje. Podle V. Krásy je však předčasný a ve svých důsledcích znemožňuje potřebnou reformu sociálních služeb. Členka republikového výboru rady Jana Hrdá označuje tento krok přímo za katastrofu: "Už by se asi jen zázrakem našly ve státním rozpočtu peníze na individuálně - nezávisle na krajích - přidělovaný příspěvek na péči jednotlivým občanům. Už by tu pravděpodobně zůstal systém financování, v němž se platí poskytovatelům služeb (na lůžko), takže opět není zákazníkem uživatel služeb, nýbrž kraj."

Právě financování sociálních služeb tak, že prostředky na jejich nákup dostane přímo příjemce služby, to by podle zástupců zdravotně postižených měl být jeden z hlavních cílů reformy systému poskytování těchto služeb. "Reforma musí vyřešit jednak rovný přístup poskytovatelů k veřejným finančním prostředkům, ale zároveň musí být narovnán přístup jednotlivých uživatelů k sociálním službám. Tohoto principu rovného přístupu lze dosáhnout pouze tak, že uživatel sociálních služeb bude zároveň nositelem kupní síly na jejich nákup," tvrdí V. Krása a připomíná, že na podzim loňského roku byla odsunuta novela zákona 100/1988 Sb., která umožňovala stanovení rovných podmínek pro všechny poskytovatele služeb v přístupu k veřejným financím. Pokud jde o uživatele služeb, přetrvává podle něj praxe, kdy lidem žijícím v domácím prostředí je poskytována několikanásobně menší pomoc z veřejných zdrojů než těm, kteří pobývají ve státních či dnes už krajských sociálních zařízeních. "Pro nás je otázka financování těchto služeb zcela zásadní. O jejich reformu usilujeme už více než deset let, ale nikdy jsme nebyli v situaci, kdy může být trvale znemožněna," tvrdí předseda NRZP.

Iniciativa zdola a stanoviska politiků

Podle J. Hrdé představuje novela zákona o rozpočtovém určení daní pro zdravotně postižené občany hrozbu, že se nedočkají reformy sociální pomoci v takové podobě, v jaké si ji představují. Proto se rozhodla, že k iniciativám neziskových organizací přidá svou vlastní. "Napsala jsem dopis, v němž jsem zvlášť oslovila každého poslance a senátora s prosbou o pomoc," uvádí J. Hrdá. "Až doposud jsme doufali, že se přece jednou dočkáme toho nejspravedlivějšího, nejhumánnějšího a zároveň nejhospodárnějšího řešení. Dalo by se vyjádřit dvěma slovy: KOMU a KOLIK. KOMU znamená, že bude vymezen okruh oprávněných osob, tj. těch, které pomoc potřebují. KOLIK znamená, že míra pomoci, kterou občan potřebuje, bude vyjádřena finančně (jako příspěvek na péči). O onom pro život tak důležitém JAK už by rozhodoval občan, který si sám zvolí způsob, jakým vyřeší svou sociální nouzi. Až doposud jsme doufali, že reforma sociálních služeb bude mít stejně jako reforma veřejné správy logické vyústění v tom, že finanční prostředky půjdou za jednotlivými občany. Ti tak třeba i do zapadlých vísek donesou peníze, za něž si budou kupovat služby," napsala politikům v dopise. Dostala asi šedesát odpovědí od zástupců všech politických stran, z toho polovinu souhlasných.

Zpráva přijata, úkoly nesplněny

Minulou středu vzala vláda na vědomí zprávu k plnění Národního plánu vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením v roce 2002. Tuto zprávu projednal a schválil Vládní výbor pro zdravotně postižené občany (v jeho čele stojí premiér Vladimír Špidla, výkonným místopředsedou výboru je místopředseda vlády Petr Mareš). Stanovisko k plnění plánu jednotlivými resorty zaujímá i NRZP. Zatímco za rok 2001 byly úkoly ministerstev splněny nebo průběžně plněny téměř bez výjimky, v roce 2002 se situace dramaticky změnila, a to především v resortu ministerstva práce a sociálních věcí, které podle NRZP nesplnilo polovinu ze svých 24 úkolů (viz Dlouhodobě neplněná opatření Národního plánu). Společným jmenovatelem všech "restů" ministerstva práce je přitom dlouhodobé neplnění základního úkolu, a tím je právě reforma sociální péče.