Ptáte se čemu? Proč se už dnes neučí v soukromých autoškolách pravidlo, že při rozsvícení žlutého světla na semaforu se již do křižovatky nesmí vjíždět a vozidla, která se v ní nacházejí ji musí neprodleně opustit. Nebo je toto pravidlo snad v rozporu se současně platnou vyhláškou o provozu na pozemních komunikacích? Nebo - platí ještě v obcích omezení rychlosti na 50 km/hod? Nebo - kdo kontroluje hlučnost vozidel a jak často?

Co mne vede k těmto otázkám?

Díky letošní poměrně dlouhé zimě občas vyhlížím, kdy už konečně to jaro přijde a přitom pozoruji provoz na veřejné komunikaci. To, co se na ní děje, mi nedává odpověď na shora uvedené otázky. Stále více mám obavy, že až se oteplí a já vyjedu s autem z garáže - že mne někdo "sestřelí". A což teprve až budu mimo město, na volné silnici! Platí ještě předpis nejvyšší rychlosti do 90 km/hod? Když jsem se v minulém roce takto na silnici choval, byl jsem nejpomalejší. To mi ale vůbec nevadilo. Daleko víc mi vadí, že jsem předjížděn přes plnou čáru, často i dvojitou, nebo se zneužitím odbočovacího pruhu apod.

Tak si myslím, jestli mi neunikly nějaké změny v pravidlech, které jsem nezaregistroval?

Chápu, že některé řidiče zřejmě "irituje" označení vozíčkáře, které mám na zadním skle, skrz něž je vidět i vozík. To je ale neopravňuje k tomu, aby předjížděli na zakázaných místech, nebo na takovou vzdálenost, že zařazení se zpět je přinejmenším riskantní. To jim tolik záleží na těch deseti vteřinách?

I kdyby to minuta byla ….

Bylo by možno psát o nešvarech, jichž se dopouští mnohdy i profesionální řidiči MHD, ale - pomůže to? A co ty "rozeřvané" motocykly, které jezdí pod okny Českobudějovického Okresního ředitelství Policie ČR minimálně devadesátkou? Kam zmizeli policisté ze silnic a ulic? Poněkud moc otázek řeknete si …. Nicméně za chvíli přidám další.

Rád bych na tomto místě vysvětlil, co mne vede k těmto širokým úvahám. Předně: řídím více jak 30 let, ujetých kilometrů jsou statisíce, všechny bez zaviněné dopravní nehody. Tudíž žádný "ustrašený
zajíc".

Za druhé: rád bych v letošním roce absolvoval rekondiční pobyt v Rehabilitačním ústavu v Kladrubech. Tam je však stále plno. A proč? Protože tak, jak se dneska jezdí a odtud odvozeného počtu dopravních nehod, bychom takové ústavy potřebovaly nejméně tři na ty tělesně postižené - oběti dopravních nehod.

Bylo by to pro společnost užitečné? Nebo by bylo lepší vychytat těch pár notorických "ignorantů", kteří na silnice vůbec nepatří?

V nedávné době mne nejvíc pobavilo stanovisko Magistrátu města České Budějovice, který zamítl petici občanů, stěžujících si na nadměrnou hlučnost v jedné ulici města. V petici chtěli mj. instalovat do vozovky zvýšené prahy a tím donutit řidiče ke snížení rychlosti. Magistrát petici zamítl s tím, že prahy rychlost nesníží, naopak hlučnost ještě zvýší. A že mnoho nepomůže ani osazení dopravními značkami, omezujícími rychlost vozidel. Čili veřejně přiznali obecné ignorování dopravních předpisů. Nakonec doporučili věnovat zmíněnému úseku zvýšenou pozornost policií (městské). Tak jsem zvědav na výsledek, až v létě s těmi občany pohovořím, jak budou spokojeni s opatřením Magistrátu.

Vážení čtenáři! Doufám, že jste nenabyli dojmu, že bych chtěl paušálně označit všechny řidiče za špatné. Však výše uvádím, že jde o několik (ale kolik?) ignorantů. Jedná se však také o to, že jak všichni dobře známe, příklady táhnou. Bohužel i ty špatné. Řidič s malou praxí, čerstvým řidičákem, který má často plné ruce práce s řízením a sledováním hustého provozu (o to hlasitěji má však puštěnu hudební kulisu), si může říct: když to prošlo jemu, projde to příště mně také. Ale může být ještě někdy
příště???

V nedávných dnech jsem poslouchal veřejnou anketu relace Motorevue na stanici ČR 1 Radiožurnál. Otázka zněla: svítit či nesvítit v letním čase? Názory řidičů byly různé - tak 50 na 50. Co však říci tomu, když za slunného dne jede protijedoucí auto s rozsvícenými parkovačkami, a aby byl viděn, přidá k tomu široce zářící mlhovky, jak vpředu tak i vzadu!

Tak nevím, přestávám tomu rozumět. Nebo je chyba ve mně?

Snad bychom se nemuseli přesvědčovat o tom, že pokud dojde ke střetu vozidel, mají všichni zúčastnění, byť lehce zranění, možnost opustit vozidla. Ne tak vozíčkář! Tomu je přisouzena role nedobrovolného "otloukánka", neboť k opuštění vozidla potřebuje čas a volný prostor, aby si mohl vyndat a připravit vozík. A to nechci ani pomyslet na řetězovou dopravní nehodu, jichž jsme v zimním období viděli v televizi několik.

Závěrem bych chtěl skutečně upřímně poprosit všechny čtenáře, kteří jsou motoristy, jezděte ohleduplně k sobě navzájem, i k nám vozíčkářům!