Pardubice Ze statistik úřadů práce vyplývá, že nejhůře si hledají zaměstnání lidé se zdravotním postižením či duševním onemocněním. Vedle jejich postižení jim často komplikuje život i dlouhodobá nezaměstnanost, během níž si často odvykli na základní návyky, jako je chodit včas do práce nebo být zodpovědný. V návratu "zpět"se jim snaží pomoci specializovaná občanská sdružení.

"Lidé, kteří jsou dlouho bez zaměstnání, často ztrácejí návyky, které nám v běžném pracovním procesu připadají samozřejmé. Neumějí nejen zacházet třeba s počítačem či telefonem, ale také přijít včas, být zodpovědný a podávat odpovídající výkony. I když jim třeba nějaké místo seženeme, nelze spoléhat na to, že by mohli nastoupit již druhý den,"říká Markéta Knížková z pardubického sdružení Péče o duševní zdraví. Sdružení poskytuje ročně zhruba pětatřiceti duševně nemocným lidem pomoc při hledání zaměstnání odpovídajících jejich schopnostem. "Našimi klienty jsou nejen lidé z dělnických profesí, ale například i po vysoké škole. V případě, že se jejich nemoc nějak výrazně neprojevuje či je nepoškodila natolik, že by určitou práci dělat nemohli, stačí k jejich plnohodnotnému uplatnění někdy jen vhodná úprava pracovní doby,"vysvětluje Knížková. Klienti centra pracují například jako kuchaři, účetní, v oboru zpracování ryb, na farmě při péči o zvířata nebo v expedici dopravní firmy. Běžným postupem při integraci postižených je přítomnost osobního asistenta, který se svým svěřencem dochází nějaký čas na jeho pracoviště. Podobnou službu nabízí i Agentura pro podporované zaměstnání České abilympijské asociace. "V případě, že má chuť pracovat a zapojit se do programu, dochází asistent s klientem na pracoviště do doby, než se klient osamostatní. Ročně je v tomto programu zapojeno okolo čtyřiceti lidí,"říká za agenturu Jan Lohynský. Otázkou je, zda se takováto péče o nezaměstnané státu či pardubickému magistrátu, který projekty podporuje, vyplatí. "Efektivita těchto programů je sice zatím poměrně nízká, ale každý člověk, který najde cestu zpět do zaměstnání, je obrovskou výhrou. Když navíc porovnáme náklady na to, kolik stojí stát nezaměstnaný, budeme to vidět v trochu jiném světle,"míní vedoucí odboru sociálních věcí pardubického magistrátu Ivana Liedermanová. Jak dodává, klientem pracovních agentur pro postižené se může po nějakém úrazu či jiné životní tragédii stát prakticky každý.