Závěr

Je zřejmé, že dobře naplánovat kampaň a potom ji také dobře zrealizovat není snadná věc a žádný učený z nebe nespadl. Jistě při své první kampani uděláte ještě řadu chyb, vždy je však třeba je umět najít, přiznat si je a poučit se z nich. Nejinak to udělali i autoři tohoto textu. Proto vám přejemě hodně štěstí a odvahy do další činnosti.

Faktory úspěšné kampaně dle účastníku semináře ŠOI pro pokročilé v listopadu 2002

• závažný a transparentní problém (ze společenského, etického hlediska)


• dobře stanovené cíle


• dostatek informací


• důvěryhodnost řešitelů


• specifikovaná cílová skupina


• lidské zdroje - dobrovolnická základna ve funkčním poměru s profesionály


• plán kampaně


• zodpovědnost členů týmu


• dobrá komunikace uvnitř týmu


• dobrá práce s médii i věřejností


• průběžná dokumentace


• systematické budování koalice podporovatelů


• podpora veřejnosti


• koordinace činnosti


• kreativita, pestrost, flexibilita


• dobré lidské i finanční zdroje


• vyjasnění spojenci a protivníci


• odborně podložená argumentace


• vhodná strategie a taktika


• optimálně stanovené časové a prostorové hranice


• stanovené etické mantinely

---

PŘÍLOHA:

Kampaň proti výstavbě dvou komunikací v Táboře prostřednictvím místního referenda

Autor: Miloš Tuháček

1. Východiska

Uspořádání místního referenda se koncem roku 1999 jevilo jako poslední nevyčerpaná možnost, jak rozhodnout osm let trvající spor o výstavbu dvou nových pozemních komunikací v klidové části centra Tábora. Nové komunikace se staly v roce 1992 součástí územního plánu města a zůstali v něm i poté, co se proti nim v petici postavilo osm tisíc občanů a co sociologický průzkum zadaný odpůrci stavby agentuře Focus prokázal, že proti silnicím se staví přes 80% obyvatel města.

2. Cíl

Hlavním cílem kampaně bylo vyřazení komunikací z veškeré územně-plánovací dokumantace města. Dílčím cílem bylo prosazení místního referenda, v nemž by se většina občanů vyjádřila proti plánu stavby silnic.

3. Strategie

K dosažení cíle bylo po částečném neúspěchu jiných způsobů dřívější kampaně nutno oslovit a získat většinu táborských občanů pro to, aby podpořili konání místního referenda, účastnili se jej a hlasovali pro vyřazení silnic z rozvojových programů města.

4. Taktika

Základní strategii byly uzpůsobeny konkrétní prostředky působení na veřejnost, a to zejména:

• ofenzivní, leč neagresivní mediální vystupování (články do místních periodik, práce s rádii i TV)


• výroba vlastních tiskovin (letáků, novin)


• spolupráce se známými osobnostmi podporující referendum (P. Buzková, R. Hrušínský ml.)


• zadání a prezentace odborných studií

5. Terč

Terče existovaly v daném případě dva:

1. občané Tábora oprávnění hlasovat v místním referendu,
2. členové městské rady, jež jediná byla oprávněna referendum vyhlásit.

6. Spojenci

Spojenci byli ředitelé škol v okolí plánované komunikace, stavbou přímo dotčená veřejnost a několik členů zastupitelstva města.

7. Protivníci

Za protivníky bylo nutno považovat většinu členů městského zastupitelstva a podnikatelské kruhy, s nimiž byly svázáni a v jejichž zájmu silnice byla.

8. Průběh kampaně

• založení iniciativy "Občané pro referendum" a získání osobnosti v Táboře obecně akceptované pro funkci navrhovatelky referenda


• formulace otázky referenda (vzhledem k tehdejšímu právnímu stavu vskutku tvrdý oříšek)


• sběr podpisů pod návrh konání referenda (nutno sebrat cca 3.00 podpisů)


• sepsání návrhu na vyhlášení referenda


• právní, mediální a politická obrana proti rozhodnutí okresního úřadu a "pozastavení" rozhodnutí o vyhlášení referenda


• vydávání vlastních tiskovin s cílem přesvědčit veřejnost o hlasování v referendu proti silnicím, pořádání veřejných debat a akcí


• prosazování výsledků referenda do územně-plánovacích dokumentů

9. Výsledek kampaně

V referendu se proti výstavbě obou komunikací vyslovilo cca 80% občanů města. Účast při referendu byla vyšší, než při souběžně konaných volbách do krajského zastupitelstva. Město přistoupilo k vyřazení silnic z územně-plánovacích dokumentů.

10. Význam kampaně z celostátního hlediska

Táborské referendum ukázalo, že institutu místního referenda lze užívat i pro vyřešní sporů o směr rozvoje města.

11. Poučení z průběhu a výsledku kampaně

Pro obvykle nepříliš nakloněný vztah orgánů veřejné správy k aktivitám občanů je v podobných případech nutno mít "krytá záda" právníky (dostatečně s věcí obeznámenými) a především získat pro věc místní, regionální, příp. i celostátní politické "veličiny". Bude-li obvyklý aktivistický arzenál (práce s médii, infostánky, letáky, happeningy) doplněn o tento právní a politický aspekt, je možno institutu místního referenda úspěšně využívat více než dosud.