V kraji 31 nezaměstnaných na jedno volné místo
ÚSTECKÝ KRAJ - O tisíc klesl počet nezaměstnaných koncem března a úřady práce jich v kraji evidovaly 75 407. Míra zůstala nadále vysoká 17,4 %. Před rokem bylo evidováno 69 781 nezaměstnaných a míra v kraji dosahovala 16,23 %. Největší pokles zaznamenal okres Louny, kde se počet uchazečů o práci snížil o 359. Naopak na Mostecku se zvýšil o čtyři na 14 444. Nejvyšší míru má Most21,43 % a nejmenší Litoměřice 13,7 %. Přes nástup sezónních prací jsou již hlášena v prvním pololetí další propouštění. V České Kamenici to je všech 87 zaměstnanců firmy Toskam, v Duchcově 50, převážně žen, v porcelánové manufaktuře, v Lovosicích v čokoládovně, v Klášterci nad Ohři to má být 250 zaměstnanců ZKL. Snižovat stavy budou i Severočeské doly a také lovosická Lovochemie. Proti tomu chybí významní investoři, kteří by přinesli pracovní místa alespoň ve stovkách. Významným by měla být mexická firma Nemak, která staví závod u Havraně na Mostecku a podle zástupce ředitelky mosteckého úřadu práce Milana Hanzlíka, by měla již v dubnu začít přijímat i výrobní dělníky. Řada technických pracovníků již byla na zaškolení v Mexiku. Přes zvýšení o sto se v celém kraji nabízelo pouze 2434 volných pracovních míst a najedno připadalo 31 uchazečů o práci. Nejhorší situace je na Teplicku, kde bylo pouze 181 míst a najedno připadalo 66,5 uchazeče. Naopak na Děčínsku bylo k dispozici 762 míst najedno připadalo pouze 14,6 nezaměstnaného. Ovšem například ze Šluknovského výběžku je do Jílového přes sto kilometrů. "Situace zůstává velice vážná, i když mám alespoň dílčí radost, ze u nás na Litoměřicku došlo přece jen k výraznému snížení. Začaly nejen sezónní práce, ale v rozlehlém okrese se jednotlivá propouštění dají lépe vstřebat. Horší to je již se zaměstnáváním absolventů skol a mladistvých. Jejich stále přes tisíc v evidenci a tvoří téměř 13 % nezaměstnaných na Litoměřicku. A to mě trochu děsí," řekl Haló novinám poslanec Josef Senfeld (KSČM). Ještě vyšší procento zaznamenávají občané se změněnou pracovní schopností. "Toje vážný problém nejen na Litoměřicku. V absolutním počtu jich je ještě více na Teplicku a Mostecku, a také Děčínsku. Přitom to jsou většinou lidé, kteří by rádi pracovali, ale potřebují určitou ochranu. Chráněné dílny by měly být ještě více preferovány, " dodala komunistická poslankyně Květa Čelišová.
"Od ledna zajišťujeme rezidenční služby v devatenácti příspěvkových organizacích, mezi nimiž převládají domovy důchodců a ústavy pro mentálně postižené občany. Běžné provozní výdaje těchto organizací představují téměř 368 miliónů korun ročně," uvedl Zdeněk Lavička, náměstek hejtmana.
Kraj chce podle něj obce k převzetí sociálních zařízení motivovat nabídkou, že tento rok jim ještě bude hradit jejich běžné náklady. Jedním z cílů nové koncepce podle Lavičky je, aby kraj v budoucnu řídil především zařízení regionálního charakteru.
Na Teplicku jsou dva domovy důchodců, v Bystřanech a v Dubí. Bystřanský, který má menší kapacitu, patří už řadu let pod obec, zatímco dubský přešel po zániku okresního úřadu pod Kraj.
Domov důchodců Bystřany patří pod obec už sedm let. Peníze na provoz dostává přes obecní rozpočet od státu. Druhým finančním zdrojem jsou úhrady od klientů. Ti platí měsíčně podle počtu lůžek na pokoji mezi šesti a půl a pěti tisíci.
"Pro domov důchodců je toto řešení daleko pružnější. Snazší je například přijímání klientů. Protože obsazování provádíme sami, může se přizpůsobit okamžitým požadavkům na místa," řekla ředitelka Miroslava Barešová. Před sedmi lety bylo v Bystřanech třicet volných lůžek, dnes tam mají plno.
Financování domovů důchodců ale podle Barešové ještě není zcela dořešeno. "Pomohlo by nám zvýšení státní dávky. Pokud všechny domovy důchodců převezmou obce, snad by k němu mohlo dojít," doufá Barešová. Na provoz bystřanského domova, který přijímá klienty z celého Teplicka, letos stát přispěl částkou dvanáct miliónů korun.
"V případném přechodu pod městský úřad nevidím žádné výhody ani nevýhody. Pro nás se nic nemění. Problém může být spíše to, že náš rozpočet, by mohl radnici výrazně zatížit. Je skoro stejně velký jako rozpočet Dubí, tedy kolem padesáti miliónů," říká Jiří Suchý, ředitel Domova důchodců Dubí.
Suchý spíše, než zvýšení státní dávky na provoz sociálních zařízení, očekává převedení nákladů na zřizovatele. "Trend je takový , že obce by si měly vše hradit z vlastních daňových výnosů. To je možná důvod, proč se kraj chce sociálních zařízení zbavit," dodal. Dubský domov důchodců přijímá zájemce z celého regionu podle rozhodnutí krajského úřadu ve správním řízení. Jeho ředitel se nedomnívá, že přechod pod město by umisťování klientů nějak změnil.
Autor: Oldřich Bubeníček a Jíří Černý Zdroj: Haló noviny, 28.4.2003
|