Setkání s ministrem
Článek je převzat z časopisu, který vydává úřad městské části Brno - Starý Lískovec
Při jednom setkání s ministrem práce a sociálních věcí Ing. Zdeňkem Škromachem jsem se rozhodla pana ministra pozvat k nám do Starého Lískovce.
Před dvěma lety, to byl pan Ing. Zdeněk Škromach poslancem za ČSSD, byl ochoten odpovědět mně na několik aktuálních otázek, které se týkaly prodeje a koupě bytů v naší městské části.
Rozhovor tehdy také vyšel ve Starolískoveckých novinách. Protože Ing. Škromach velmi fundovaně radil a těm méně majetným, jak se s koupí bytu vypořádat a ochotně věnoval této problematice svůj osobní čas, rozhodla jsem se ho pozvat znovu, aby viděl, jaké problémy mají v současné době někteří z našich spoluobčanů.
Kupodivu souhlasil, a pak už jsme jenom čekali na termín v jeho k prasknutí nabitém pracovním programu. A věřte, našel se - 12. 8. 2002 měl pan ministr přijet. Bohužel v ten den přišly ničivé povodně a v Praze na ministerstvu bylo třeba řešit jiné problémy.
Znovu jsme čekali na termín, a když už jsem pomalu přestávala věřit, že se najde na ministerstvu pro Starý Lískovec "časová skulinka", našla se. Na Tři krále 6. 1. 2003 v 17 hod. přijelo na ul. Kosmonautů 17 auto s majáčkem.
Pan ministr a jeho asistentka přišli do Klubovny našich tělesně postižených spoluobčanů. Tam, navzdory velkému mrazu venku, bylo příjemně teploučko a končící vánoce připomínal nazdobený stromeček a vůně vanilkových rohlíčků, které napekla paní Boženka.
Beseda s panem ministrem probíhala v přátelské atmosféře a trvala dokonce mnohem déle, než bylo původně v plánu.
Hovořilo se o problémech, které trápí tělesně postižené v naší městské části. Padaly otázky na téma osobní asistence, probíraly se problémy, které vyvstávají při cestě za nákupy, s vjezdy do obchodů, na poštu, do zdravotnického střediska, při cestování městskou hromadnou dopravou a další.
Posezení jsme ukončili až ve večerních hodinách. Dozvěděla jsem se hodně věcí ze života vozíčkářů, o jejich každodenním životě a problémech, které přináší. Přiznám se, že jsem je dříve takto nevnímala a po pravdě řečeno, si ani nedovedla představit.
Dnes se přistihuji při cestě do zaměstnání, nebo při nákupu či procházce, že přemýšlím, jak bych si počínala, kdybych byla na vozíčku.
Naší postižení spoluobčané jsou a chtějí být ještě více soběstační. Nechtějí čekat před obchody a středisky u zvonků, až je někdo přijde vyzvednout a umožní jim vstup.
A já si moc přeji, aby měli v naší obci překážek, (se kterými se každodenně potýkají), stále méně a ráda bych tomu napomáhala.
Mám dobrý pocit, že se podařilo uskutečnit schůzku s panem ministrem a věřím, že nebyla poslední.
Autor: Mgr. Květuše Doležalová
Zdroj: Starolískovecké noviny (Vydává statutární město Brno - Starý Lískovec).
|