Přinášíme vám první díl Školy občanské iniciativy, jejichž celoroční kurzy pořádá ekologické Hnutí DUHA za podpory nadace C. S. Mott Foundation a programu Evropské unie PHARE prostřednictvím NROS. Tato škola vás naučí pracovat v nestátních neziskových organizacích. Setkáme se zde například s tématy jako jsou vedení kampaní, práce s veřejností, vedení účetnictví a jiné. Seriál bude vycházet každé úterý a čtvrtek.

Úvod
Práci ve prospěch veřejného zájmu (obrana životního prostředí, podpora handicapovaných, ochrana zvířat, rozvoj kulturního života v obci) se můžete věnovat v různé míře, ale i drobné aktivity, jako např. výlep plakátů, uspořádání besedy nebo zorganizování petice, stojí peníze (kopírování, poštovné, telefony apod.). Zpočátku můžete potřebné prostředky dávat ze své peněženky, pokud se ovšem činnosti věnujete aktivně, záhy narazíte na mez, za níž už potřebné výdaje hradit z vlastních zdrojů nelze, a nechcete-li svou činnost utlumit, musíte si na ni peníze obstarat někde jinde.

Všeobecně platí, že pro získávání jakýchkoli prostředků musíte být viditelní a kreativní. To znamená, že musíte zaujat jednak tím, co děláte, ale je také nutné umět to správným způsobem prodat (to znamená přesvědčit poutavým a zajímavým způsobem lidi, že vaše aktivity mají smysl a pomáhají dobré věci).

1. Plánování aktivit
Představme si, že jsme v situaci, kdy víme, co chceme dělat, a je nám jasné, čeho chceme dosáhnout. Zůstává nám jediné. Jak to zaplatíme? Je dobré položit si několik otázek:

• Kdo je cílovou skupinou naší aktivity? Koho aktivitou chceme oslovit? (Např. místní úřad v případě kampaně proti kácení stromů, či město, od kterého chceme získat prostory na zaměstnávání handicapovaných lidí.)


• Kdo jsou naši případní spojenci? Kdo by potenciálně získal, pokud by se nám podařilo projekt prosadit? (Např. lidé, kterým by nová přehrada zbourala dům, příbuzní handicapovaných spoluobčanů).


• Které organizace ve vašem okolí se vaší problematikou zabývají? Nemůžete si být získáváním financí konkurenty?


• Které nadace podporují typ aktivity, kterou chcete začít?


• Jaký je minimální a optimální rozpočet potřebný k tomu, aby se projekt dotáhl do úspěšného konce?

Pokud máte v tom všem jasno, je možné začít s plánováním toho, jak získáte peníze. Ideální je kombinovat více zdrojů a v první řadě se pokusit získat zdroje na místní úrovni (např. individuální dárci, členské příspěvky, místní sponzoři, obecní úřad). Promyslete si , jak a koho oslovíte, jaké argumenty použijete na přesvědčení potenciálních dárců, co koho osloví (myslivecké sdružení vám asi nepřispěje na kampaň za přísný zákon o myslivosti, ale např. stavba nové silnice jim může zasáhnout do revíru, a proto vás podpoří. Majitel místní prosperující firmy má syna v pubertálním věku, proto podpoří váš záměr vybudovat někde klub s programem pro mládež. ) Promyslete si, jak oslovit firmy a individuální dárce - vybudování důvěry a osobního kontaktu se ze zkušeností jeví jako klíčové. Naplánujte si realisticky dost času na získání prostředků, někdy, hlavně v případě velkých nadací, může trvat měsíce, než dostanete odpověď. Promyslete si několik alternativ, jak budete postupovat, pokud vám naplánovaný způsob nevyjde.

2. Jak je možno peníze získávat
2.1. Individuální dárcovství

Nahlédneme-li do statistických údajů např. USA zjistíme, že podíl této skupiny na celkovém rozpočtu neziskových organizací dosahuje kolem 80%. Sem patří např. členové organizace, dobrovolníci, příbuzní cílových skupin, předplatitelé vašeho časopisu či lidé podobných zájmů. Individuální dárci se i v ČR stávají stále zajímavějším zdrojem peněz a jen na nás záleží, zda-li se nám podaří je oslovit a získat pro spolupráci.

Nejlepší je, když dosáhnete stavu, kdy tyto dary budou pravidelné, nikoli náhodné. To znamená aktivně pracovat s dárci, informovat je o vašich aktivitách, o tom, na co byly peníze použity a co uděláte, pokud vás znovu podpoří.

2.2. Členské příspěvky

Placení členských příspěvků musí vyplývat z vašich stanov. Mohou se stát významným podílem ve vašem rozpočtu, jejich výši si stanovujete sami. Někteří lidé však nechtějí být nikde registrováni jako členové, těm potom navrhněte, ať se stanou pravidelnými individuálními dárci.

2.3. Větší dary od nepodnikatelů

Někdy se vám může stát, že vás někdo bude chtít podpořit větší finanční částkou (řádově v tisících). V tom případě doporučujeme sepsat s ním jednoduchou darovací smlouvu. Je třeba si dát pozor, kdo je dárcem a jestli za dar neočekává nějakou protislužbu, případně jestli spojení vaší neziskové organizace s konkrétním člověkem nemůže poškodit vaší pověst.

2.4. Sponzorské dary a příspěvky

Oslovování a získávání sponzorů může být také velmi zajímavým zdrojem vašich příjmů.

V zásadě se rozlišují dvě formy: dárcovství a sponzorství.

Dar chápeme jako bezúplatný převod majetku (finanční prostředky, movitá věc, nemovitost nebo další majetkový prospěch), který je realizován na základě darovací smlouvy. Tento dar nemusí být použit na přesně vymezený účel, ale např. pro potřeby zdanění je vhodné tento účel definovat.

Od darování je nutné odlišit sponzorování, které je založeno na poskytnutí propagační, reklamní služby neziskovou organizací sponzorovi. Smlouva v tomto případě je smlouvou o reklamě. O sponzorování se jedná tedy v případě, bude-li organizace spolu s oznámením o sponzorovi propagovat i jeho předmět podnikání nebo produkt.

Menší domácí firmy se ovšem zase potýkají s ekonomickými problémy, takže s velkou podporou nelze počítat. Nicméně je vhodné požádat je o menší finanční dar (řádově tisíce korun) na pořádání veřejné akce (koncert, shromáždění) nebo na vydání nějaké publikace s tím, že pak budou uvedeni jako sponzoři.

Druhou možností příspěvku je drobná věcná podpora (např. poskytnutí sálu hotelu na tiskovou konferenci, tisk zdarma nebo se slevou, možnost xeroxování apod.).

Před jednáním s potencionálními sponzory je dobré připravit si stručné představení vaší organizace, její činností a dosažených úspěchů. Pokud máte výroční zprávu, vemte ji s sebou. Jen výjimečně se dá předpokládat, že získáte příspěvek obecně na vaší činnost, vhodnější je proto hned od počátku žádat o podporu konkrétních výdajů konkrétní akce (např. kopírování letáků k odpadové výstavě). K tomu si připravte stručný jasný popis akce a jejího přínosu. Přijetí sponzorského daru je vhodné podložit jednoduchou darovací smlouvou.

Ke sponzorování ze strany komerčních firem je obecně třeba přistupovat velmi obezřetně a vyhýbat se těm, kteří mohou svojí podporu později zneužít. Chceme-li např. zastavit výstavbu jaderné elektrárny, nemůže nás sponzorovat žádná s firem podílejících se na této či obdobné stavbě. Jde-li nám o zachování přirozeného rázu krajiny, těžko si vezmeme peníze od těch, kteří ji devastují. Je také třeba se vyhnout tomu, aby vás firma zneužívala pro svou propagaci a zlepšováni si image. Organizace nepůsobící v oblasti životního prostředí, mají rozhodování o tom, od koho vzít peníze, asi jednodušší, domníváme se však, že i ty by o etických limitech přijímání darů od firem měli uvažovat.

2.5. Granty z veřejných prostředků

O tom, jak psát grantové žádosti, se dozvíte v kapitole 3. Zásady platící pro nadace se dají aplikovat i na psaní projektů pro ministerstva a další státní či samosprávné orgány.

2.5.1. Ministerstva

Většina ministerstvech má část rozpočtu určenou na podporu neziskových organizací formou grantů. Postup při získávání peněz je podobný jako u nadací. Sledujte stránky jednotlivých ministerstev relevantních pro oblast vašeho zájmu.

2.5.2. Jiné státní orgány

Peníze formou grantů rozdělují i některé další státní úřady. Jedná se třeba o Českou energetickou agenturu (např. energetickou poradnu) nebo Grantovou agenturu (na výzkum a vědecké publikace).

2.5.3. Městské a obecní úřady

Větší města někdy přidělují dotace občanským sdružením, v úvahu přicházejí zejména projekty místního významu. Většinou se jedná o částky tisíců až několika desítek tisíc. O tom zda i ve vašem městě můžete získat peníze z městského rozpočtu, vám řeknou na příslušných referátek úřadu (referát životního prostředí, kultury apod.).

V případě konkrétních kampaní se můžete dohodnout také na materiální podpoře (v úvahu přichází třeba vytištění letáčku o odpadech, zajištění přepravy výstavy, zabezpečení místa na nástěnku apod.).

2.6. Výdělečné aktivity neziskových organizací - samofinancování

Samofinancování znamená, že veškeré zisky z "komerční" činnosti (poplatky za služby, prodej výrobků atd.) jsou zpětně investovány do základních, původních aktivit organizace. Hlavním motivem, který vede neziskové organizace k zahájení samofinancování, je zajištění dlouhodobé finanční stability. Existuje hned několik důvodů, proč se výhledově touto formou získávání prostředků zabývat:

• Snižuje se objem finančních prostředků, jenž sem proudí ve formě grantů od nadací a zahraničních fondů, jelikož ty se pomalu začínají orientovat ještě více na východ.


• Peníze plynoucí z grantů a dotací nejsou pravidelné a ne vždy v potřebné výši.


• Některé činnosti, které organizace vyvíjí, nejsou pro nadace vždy zajímavé.

K tomu, aby organizace byla v oblasti samofinancování úspěšná, je nezbytné zamyslet se nad následujícími body:

• Výdělečné aktivity nejsou cestou k rychlému vydělání peněz. Minimálně 1-2 roky bere "podnikání" hlavně energii a čas než se dostaví první výsledky. Organizace musí být na tento moment připravena.


• Je nezbytné hned od začátku vytvořit jasnou vizi a podrobný strategický plán, jak této vize dosáhnout


• silný management.


• Samofinancování by nemělo nahradit, ale pouze doplnit ostatní finanční zdroje.

Příští číslo vyjde v úterý 18.2.2003 a bude se věnováno grantům nadací.

Autoři: Jan Beránek, Martin Sedláček, Richard Filčák
Zdroj: Ekologické Hnutí DUHA