V současné době se velice často hovoří o standardizaci sociálních služeb. Přinášíme Vám miniseriál na toto téma. V prvních třech číslech zveřejníme články vydané na toto téma v časopise MPSV SOCIÁLNÍ POLITIKA. Vzhledem k tomu, že všichni kromě lidí z MPSV v tomto vidí likvidaci kvality v sociální péči, budeme se tomuto tématu více věnovat. Posuďte sami:


Česká republika jako transformující se země prochází řadou změn, které s sebou přinášejí rizika, na něž je třeba reagovat pomocí systému sociální ochrany. Velkou proměnou proto prochází i jedna z jeho složek - sociální služby.

Současná situace v sociálních službách

Za posledních 10 let se nabídka sociálních služeb stala pestřejší. Kromě tradičních rezidenčních služeb jsou k dispozici služby azylových domů, různých denních center, stacionářů, poraden, osobní asistence, ranné péče atd.. Přes tento pozitivní vývoj však sociální služby stále nejsou dostupné všem, kteří je potřebují.

Stále si u nás ještě dostatečně neuvědomujeme potřebu cílené politiky k podpoře jejich uživatele a k zajištění jejich ochrany před nekvalitně nekvalifikovaně poskytovanými službami. Pro současnou situaci v sociálních je charakteristický tento stav:

• Plánování sociálních služeb dosud vážně nevychází ze znalosti skutečných potřeb občanů v konkrétní komunitě. Občan má zatím jen malý vliv na rozhodování o druhu, místě a způsobu poskytování služby;


• stále existuje nerovný přístup poskytovatelů k finančním prostředkům, nejisté je financování nestátních subjektů pouze na 1 rok a zvykové dotování ústavní péče příspěvkem na lůžko v nedostatečné vyši. Takto nastavené finanční mechanizmy působí proti rozvoji sociálních služeb co do kapacity, kvality i dostupnosti. Výsledkem pak je, že převažujícím typem sociálních služeb v ČR je stále ústavní péče


• stát zatím nemá nástroj, kterým by mohl ovlivnit kvalitu služeb, a to ani ve státních zařízeních, a neumí tedy chránit občana před nekvalitními službami.

Situaci komplikují změny v právních předpisech i organizační struktuře sociálních služeb souvísející s reformou územní veřejné správy. Tyto zásadní a rychle probíhající změny významným způsobem ovlivňují způsob, jakým budou v České republice sociální služby zajišťovány. Je třeba otevřeně říci, že tempo změn přináší i určitá rizika týkající se zejména dostupnosti a kvality veřejných služeb a možnosti ochrany zranitelných skupin obyvatel. Tato rizika zmiňují analýzy zahraničních institucí, např. OECD a EU. I institucí tuzemských.

V současné době jsme svědky obrovských změn v sociální oblasti v celé Evropě. Vyspělé systémy sociálního zabezpečení se transformují na systémy sociální ochrany. Nejrychleji rostoucí a měnící se součástí těchto systémů, ať už je nazýváme jakkoli, jsou sociální služby. Mění se cíl a způsob poskytování služeb, jejich skladba a zejména jejich úkoly v systému sociální ochrany. Téma kvality služeb je nedílnou součástí probíhajících změn.

Tyto změny jsou ovlivněny významnými demografickými faktory. Jednou z příčin zvýšující se potřeby sociálních služeb a výdajů na jejich uspokojení je např. stárnutí populace. Dále probíhají změny ve struktuře rodiny. Přibývá lidí žijících osaměle, v netradičních partnerských svazcích, či v neúplných rodinách, mnoho lidí zakládá během svého života rodinu několikrát, což snižuje schopnost rodiny postarat se o své blízké. Tuto situaci umocňuje i vysoká účast žen na trhu práce. Tradiční rodiny, kde muž je živitelem a žena v domácnosti pečuje o děti a příbuzné, jsou spíše ojedinělé.

Role státu se přesouvá od hmotného zabezpečení občanů k ochraně rovných podmínek tak, aby občané mohli využívat příležitosti nábízí. Státy dále musí garantovat, že jednotlivci ani skupiny nebudou vyloučeni za života společnosti.

Kvalita a dostupnost sociálních služeb

Cílem standardů sociálních služeb je garantovat, že tyto služby budou odpovídat svému poslání a že lidé v naší společnosti budou mít stejné příležitosti k ochraně před sociálním vyloučením.

Naplnění tohoto poslání však nezávisí pouze na kvalitě poskytovaných služeb, ale také na jejich dostupnosti. K tomu má přispět metoda komunitního plánování sociálních služeb. Její uplatnění by mělo zajistit, aby služby reagovaly na místní potřeby a specifika a aby dostupné finanční zdroje byly efektivně využívány. Komunitní plánování by rovněž mělo umožnit zástupcům občanské společnosti ovlivňovat rozhodnutí politické reprezentace na místní úrovni a mělo by vést k větší tranpsarentnosti rozhodovacích procesů v oblasti poskytování sociálních služeb.

Sociální služby by tedy měly v dalším období lépe odpovídat potřebám uživatelů i místních společenství a být nástrojem zvýšení nezávislosti uživatelů.

K dosažení záměru bude pro nejbližší období, tzn. rok 2003, třeba ve spolupráci s ministerstvy financí a vnitra zabezpečit převod zařízení okresních úřadů na kraje a obce, a to při zachování stávajícího objemu finančních prostředků vynakládajících na tyto služby, a dále zajistit, aby tyto prostředky byly využity na financování sociálních služeb.

MPSV pracuje na věcném záměru zákona o standarizaci veřejných služeb, jehož zpracování uložila vláda nejen MPSV, ale i ministerstvům dopravy, kultury, zdravotnictví a vnitra.

Cílem MPSV je zakotvení takové politiky, která zabezpečí, aby uživatelé služeb mohli užívat svých práv a naplňovat svoje osobní aspirace.

MPSV usiluje o vytváření systému, kde sociální služby

• jsou nejblíže občanovy


• odpovídají potřebám uživatelů i místních společenství


• jsou nástrojem ke zvýšení nezávislosti jejich uživatelů


• působí proti sociálnímu vyloučení


• pomáhají svým uživatelům využívat příležitosti, které nabízí naše společnost

Hlavními reformními aktivitami při přípavě systému jsou

• komunitní plánování


• změna financování sociálních služeb


• oceňování potřeb


• vzdělávání pracovníků, kteří ve službách pracují


• standardy a inspekce poskytovaných služeb

Komunitní plánování

Komunitní plánování je nástrojem, který zajistí, že služby budou odpovídat potřebám a zvláštnostem místních společenství. Neméně cenný je i proces jeho vytváření založený na spolupráci poskytovatelů, uživatelů, samosprávy i státní správy. Přispívá totiž ke zprůhlednění rozhodovacích procesů a zvyšuje přímý podíl občanů na rozhodování o věcech, které se jich týkají.

Ověřování komunitního plánování probíhá od června 2000 v píseckém regionu. Ukončení tohoto pilotního projektu se předpokládá v červnu 2003. V současné době má region zpracovanou analýzu potřeb sociálních služeb a zdrojů, které jsou k dispozici na jejich zajištění, a průzkum nazorů občanů na tyto služby. V Písku začíná vyjednávání o prioritách jejich rozvoje.

Při MPSV pracuje skupina složená ze zástupců měst, obci a krajů, které již mají zkušenosti s komunitním plánováním. Jejím úkolem je dosavadní zkušenosti zobecnit a na jejich základě zpracovat Průvodce komunitním plánováním. Tento materiál bude sloužit dalším obcím a regionům, které budou mít zájem sociální služby plánovat. Základní struktura materiálu již byla dokončena a v nejbližší době bude zveřejněna na internetových stránkách MPSV a v odborném tisku. Kompletní Průvodce bude vydán v listopadu roku 2002 a představen na sociální konferenci.

V rámci pilotního projektu je rovněž připravován vzdělávací program, jehož cílem bude seznámit zástupce obcí, krajů i další zájemce s tvorbou komunitního plánu. Zahájení programu je plánováno na podzim 2002.

Změna financování

Snahou MPSV je zajistit současný objem finančních prostředků vynakládaných na sociální služby i pro rok 2003. Pro další období se zpracovávají alternativy financování sociálních služeb, které by byly schopny zabezpečit, aby finanční toky sloužily k naplňování cílů a priorit státu, krajů a obcí v této oblasti. Financování sociálních služeb tak přestane být mechanickým rozdělováním prostředků a stane se důležitým nástrojem sociální politiky v oblasti sociálních služeb. Navrhované alternativy budou předloženy k diskusi v nejbližší době tak, aby do konce roku mohl být předložen konečný návrh financování sociálních služeb.

MPSV ve spolupráci s VÚPSV také provádí šetření výdajů na sociální služby. Údaje čerpá od nestátních neziskových organizací, které pobírají dotace od MPSV a některých obecních a okresních poskytovatelů. Tyto údaje zprostředkovaly Asociace ústavů a Asociace pečovatelské služby. První výsledky zpracovaly koncem května t.r. Díky tomuto výzkumu bude možné určit náklady na službu podle poskytovatele a typu služby, náklady na jednoho klienta, počet klientů na zaměstnance a náklady na jednoho zaměstnance.

Dále se připravují úpravy v dotačním řízení a metodika dotačního řízení po jeho přechodu na kraje.

V neposlední řadě MPSV vypracovalo návrhy programového financování, které budou v rámci tzv. tříletých programů směřovat k zavádění kvality a komunitního plánování v sociálních službách.

Oceňování potřeb a doručování sociálních služeb

V současné době pracuje MPSV na návrhu oceňování potřeb uživatelů a doručování sociálních služeb. Původní návrh byl součástí věcného záměru zákona o sociálních službách, který v loňském roce MPSV zpracovalo. Ten se však setkal s kritikou a připomínkami. Z těchto důvodů je zpracována výzkumná studie, jejímž cílem je vypracovat modely oceňování potřeb a doručování sociálních služeb. Tato práce bude dokončena počátkem roku 2003. Výsledky studie budou pilotně odzkoušeny v praxi a na základě zkušeností budou připraveny návrhy potřebných právních úprav.

Vzdělávání

Systém vzdělávání bude sloužit k tomu, aby pracovníkům v sociálních službách byly dostupné znalosti a dovednosti, které potřebují ke kvalitnímu výkonu své profese. Systém celoživotního vzdělávání zajistí, aby jejich znalosti a dovednosti držely krok se současnou úrovní poznání v této oblasti. Na základě výsledků výzkumné studie Kategorizace a kvalifikační požadavky pracovníků v sociálních službách byl v letošním roce vytvořen užší pracvní tým, který připravuje další postup prací. Počítáme se vznikem pracovních skupin, ve kterých budou zastoupeni poskytovatelé, uživatelé, zřizovatelé, vzdělavatelé i zástupci dalších resortů. Do konce roku 2002 budou navržené kategorie pracovníků zpřesněny a doplněny o popis pracovních činností.

Současně probíhají analytické práce. Mapování počtu pracovníků v sociálních službách, jejich dosažené kvalifikace i dalšího vzdělávání a praxe je nezbytným předpokladem stanovení potřebných zdrojů a nákladů na připravovaný systém. Detailní zmapování pracovních úkonů a činností v jednotlivých pracovních kategoriích a jejich analýza umožní připravit vzdělávací programy, tak aby odpovídaly potřebám pracovníků v praxi.

Kvalitní sociální služby musí také zaručit, že se uživatel může odvolat, pokud se cítí poškozen chováním pracovníka. Úlohu garanta odbornosti pracovníků a jejich etického přístupu mohou zastávat profesní asociace a komory. Proto MPSV připravilo v rámci výzkumu a vývoje studii zaměřenou na vypracování modelu licencování sociálních pracovníků. Tou chce podpořit již existující snahy odborných asociací motivovat pracovníky k účasti na celoživotním vzdělávání.

Zajištění kvality

Standardy a inspekce mají zaručit, že služby budou reagovat na potřeby uživatelů a budou skutečně směřovat k jejich autonomii a nezávislosti a působit proti sociálnímu vyloučení.

Ti poskytovatelé, kteří chtějí zavádět standardy ve vlastním zařízení, budou mít od září t.r. ki dispozici Průvodce standardy sociálních služeb, který vydá MPSV. Jehou součásti budou zkušenosti získané prostřednictvím dobrovolných inspekcí a registrací a také rozborem problémů, nejasností a dotazů, se kterými se setkala internetová poradna, která fungovala od letošního května.

Zkušenosti získané v letošním a loňském roce při hodnocení kvality v zařízeních sociálních služeb, ať už přímo v zařízeních sociálních služeb, v NNO nebo v olomouckých zařízeních, kde se uskutečňují pilotní projekty, bodou rovněž využity při přípravě školících programů pro inspektory.

Program na zvyšování kvality sociálních služeb a zavádění komunitního plánování je připravován tak, aby se dobrovolné inspekce, jejichž cílem je zavádění standardů kvality a rozvoj komunitního plánování, postupně staly přirozenou součástí praxe v sociálních službách.

Zdroj: Časopis SOCIÁLNÍ POLITIKA 9/2002 Strana 7
Autor: Mgr. Milena Jabůrková, Mgr. Ilona Medlínková, MPSV ČR