Přinášíme rozhovor s panem Ing. Josefem Krákorou ze Sdružení za životní prostředí v ČR, jako reakci na článek z 1. listopadu 2002 Bezbariérová doprava v Brně není bez problémů.

Mohl byste nám říct něco o organizaci, pro kterou pracujete a co konkrétně je Vašim úkolem?

Jsem členem Sdružení za životní prostředí ČR. Pracuji zde už od roku 1987 V podstatě se nedá říct, že jsem u tohoto sdružení zaměstnaný. Práce, kterou dělám je v podstatě dobrovolná a neplacená. Občas dostaneme peníze za nějaký posudek, ale to se vůbec nedá srovnat s platem architekta. Našim úkolem je kontrolovat, jestli se stavby či rekonstrukce staveb provádí v souladu se zákony o bezbariérovosti. Nejsme ze zákona vůbec schopni ovlivnit přestavbu stávajících staveb, které neplánují žádnou rekonstrukci. Jsme v podstatě poradním orgánem stavebních úřadů v jihomoravském kraji. Jsme docela malá organizace, naše ústředí z Prahy nám posílá jen 24 tisíc ročně, dále nám přispívá sociální odbor magistrátu města Brna a samotný magistrát nám pronajal jednu kancelář.

Jak probíhá Vaše spolupráce se stavebními úřady?

Spolupráce se stavebními úřady je velice dobrá. Pracuje s úřady ze všech městkých částí a magistrátu. Dále pracujeme s několika okresními úřady z celého Jihomoravského kraje. Dostáváme od nich téměř všechny projekty k posouzení. Nejhorší je, když se stane, že se na chyby v bezbariérovosti staveb upozorní až po vydání stavebního povolení, to už se nedá moc dělat.

Hodně pohybově postižených obyvatel města Brna si stěžuje na to, že drtivá většina nových zastávek jim nevyhovuje a zákonná výška ostrůvků 20 centimetrů není dodržována. Jedná se o zastávky, jejichž rekonstrukce není starší jak pěl let. Konkrétně se jedná o zastávky tramvají č. 8 u Ronda, jedna zastávka před hlavním nádražím ze směru od Bohunic, Moravské náměstí, všechny tramvajové zastávky na ulici Lidická atd. Kde se stala chyba?

Tyto zastávky sice nejsou starší jak pět, ale na druhou stranu nejsou mladší jak jeden rok. V prosinci minulého roku začala platit nová vyhláška číslo 369/2001 Sb., která výšku 20 centimetrů požaduje. Zákon před prosincem 2001 na toto nepamatoval. Já mohu prosazovat pouze věci, které jsou ošetřeny zákonem. Koneckonců zastávka u Malé Ameriky podle našich kolegů může sloužit jako ukázková, pamatuje se zde především na nevidomé spoluobčany, jsou zde navigační pásy a zvuková signalizační zařízení.

V letošním roce byla provedena rekonstrukce tramvajové zastávky u Janáčkova divadla na Malinovského náměstí. Na této zastávce není vyvýšení ani o jeden centimetr. Jak je to možné i po vyjíti Vámi uvedeného zákona?

Na této zastávce jsou dva důvody. Zastávka je umístěna u průčelí Janáčkova divadla, kdyby se tato zastávka zvýšila o dvacet centimetrů, tak by to narušilo prostranství před hlavním vchodem do divadla. Památkáři to prostě nepovolili.

Památkáři tím, ale porušují zákon o bezbariérovosti.

To není pravda, protože je v tomto zákoně uvedeno, že se nesmí stavět v rozporu s památkovým úřadem.

Dělají Vám památkáři velké problémy?

Tohle je spíše vyjímka. Jinak je to bez problémů, dokonce jsme ve spolupráci s památkáři přebudovali kompletně na bezbariérový jeden starý dům vedle Nového Špalíčku naproti kostela svatého Michala na Dominikánském náměstí.

Letos na podzim byl na České ulici zrekonstruován a otevřen obchod MANGO, jsou tam dva schody, jak je to možné?

Ulici Českou máme celou zmapovanou, o tom nevím, asi nám to uniklo. Podívám se na to, děkuji Vám za upozornění.

Děkuji Vám za rozhovor

Autor: Libor Gino Doležal
Zdroj: Vlastní zpráva