Pracovat ze svého obývacího pokoje? Za pár měsíců by to podle ministrů práce Zdeňka Škromacha a informatiky Vladimíra Mynáře neměl být problém - díky rozvoji teleworkingu, tedy práce přes internet. Experti však jejich očekávání mírní.

Ministři si od svého plánu slibují, že by alespoň částečně snížil nezaměstnanost, která během letošního roku narostla do rekordní výše. "Samotný teleworking problém nezaměstnanosti nevyřeší, ale je to jeden z řady použitelných nástrojů. Části nezaměstnaných může pomoci," tvrdí Mlynář.

Odborníci jsou skeptičtí

Lidé z úřadů práce jsou však skeptičtí: Práce z domova podle nich s nezaměstnaností výrazně nazahýbá. Proč? Teleworking totiž mohou využívat především kvalifikovaní lidé, například programátoři nebo marketingoví specialisté.

"Většina našich uchazečů ale má základní vzdělání, nebo je vyučená," tvrdí Josef Vyroubal z Úřadu práce v Jeseníku. Tito lidé procházejí počítačovými rekvalifikacemi, během nich se však učí jen základní obsluhu počítače.
V některých regionech zkušenosti s teleworkingem již mají. Před třemi lety se projektu placeného z programu Phare na Děčínsku zúčastnilo patnáct lidí, kteří se učili pracovat přes internet.

"Asi jsme ale předstihli dobu, protože projekt nebyl příliš úspěšný," tvrdí ředitel děčínského úřadu práce Petr Nádvorník: "Z jednoho prostého důvodu - nikdo jim poté nedal práci, nezadal žádnou zakázku."

I přes negativní zkušenost však práci na dálku nezavrhuje: "Pochopitelně, že každá kapka do moře - když se tak sníží nezaměstnanost - je dobrá. Ale nebude to žádný zázrak."

Komu pomůže?

V zemích Evropské unie pracuje na dálku necelých šest procent lidí. V Česku je toto číslo podstatně nižší. Ministerstvo práce proto v současnosti připravuje změny zákonů, které by teleworking podpořily. "Počítá se, že by tento způsob práce mohla řešit novela zákoníku práce," tvrdí Škromach.
Podle průzkumu agentury Dema z konce letošního dubna se Češi domnívají, že teleworking pomůže zdravotně postiženým či matkám s dětmi.

Na rozdíl od odborníků z úřadu práce se 67 procent lidí domnívá, že by práce z domova mohla přispět k řešení problémů v regionech postižených vysokou nezaměstnaností.

Z obývácích pokojů či pracoven by mohli pracovat kromě programátorů především účetní, právníci, překladatelé, konstruktéři či operátoři na zákaznických linkách.

V létě na sluníčku

"U nás práci z domova aplikujeme v produktovém managementu, oddělení průzkumu trhu, u programátorů a obchodníků," tvrdí Romana Tomasová ze společnosti Contactel, která na dálku zaměstnává přibližně padesát ze 268 zaměstnanců.
"Nejsme tak limitování regionálními kritérii tudíž u nás pracují lidé, kteří mají bydliště například v Plzni, Liberci či Olomouci. V několika městech máme virtuální kanceláře, kdy obchodník má veškeré potřebné nástroje potřebné k práci doma," podotkla Tomasová.

Contactel se však rozhodl jen pro částečný teleworking: Aby lidé neztráceli kontakt se spolupracovníky, doma pracují jen dva či tři dny.

Z malé vesnice Sumrakov na jihu Čech přes internet pracuje i publicista Jan Wagner.

"V létě je velmi příjemné, když se člověk kdykoli může přesunout na sluníčko, mám to doslova pár kroků. Do redakce jsem jezdil nejprve jednou týdně na den či dva, později i jen jednou za měsíc. Praxe ukázala, že to není třeba," vysvětluje po emailu výhody teleworkingu Wagner.

Výzkum: Chybí vybavení

I když se Čechům idea teleworkingu líbí, v dubnovém průzkumu společnosti TNS Factum se více než polovina z nich přiznala, že o možnosti pracovat z domova nikdy osobně neuvažovala.

Téměř dvě třetiny z respondentů navíc uvedly, že doma nemají dostatečné vybavení.

Autor: Aleš Vojíř
Zdroj: Hospodářské noviny
Datum vydání: 18.11.2002
Strana: 2