14.11.2002 se konala valná hromada ČRHO, kde byl přečten výňatek ze zprávy o činnosti.

Na této valné hromadě seznámil ministr Škromach přítomné delegáty se svým záměrem poskytnout nestátním poskytovatelům sociálních služeb provozní zálohy na financování služeb v počátku roku. Jednání o způsobu realizace tohoto záměru se uskuteční v úterý 26.11. u náměstkyně ministra Ing. Mullerové. O výsledku jednání vás budeme informovat.


Hlavním tématem letošního roku jsou bezesporu pro nás všechny rychle se měnící podmínky pro poskytování sociálních služeb, zejména pak podmínky jejich financování. V materiálech, které vám byly rozdány u prezence, je obsažen dopis premiéra Špidly na toto téma, vystoupení ministra Škromacha budete moci vyslechnout za chvílí. Z jejich vyjádření nevyplývá důvod k obavám. Dovolte mi přesto shrnout skutečnosti, s nimiž jsem byl v posledním půlroce při své práci konfrontován.

Na poslední valné hromadě přednesl vedoucí oddělení provozu sociálních služeb MPSV Mgr. Žárský ucelený plán reformních kroků vycházejících ze v dubnu schválené novely zákona o sociálním zabezpečení. Tato novela, jež byla výsledkem naší dlouholeté společné snahy o zrovnoprávnění státních a nestátních poskytovatelů sociálních služeb, garantovala našim organizacím před zákonem stejné postavení jako ostatním poskytovatelům, tj. krajům, obcím a občanům. Současně stanovila nárok na příspěvek na úhradu nákladů na poskytované služby, a to v rozsahu stanoveném nařízením vlády.

Realizaci této nové koncepce se nám navíc podařilo podpořit skutečností, že transformace systému poskytování sociálních služeb získala podobu závazku nové vlády v jejím programovém prohlášení.

Intenzivní práce na přípravě nařízení vlády vyplnila všechny letní měsíce. Jeho jednotlivé pracovní verze byly konzultovány nejen s členy naší republikové rady, ale také s představiteli krajských a obecních samospráv. Na konci srpna, v závěru těchto mnohdy těžkých, leč bezesporu korektních jednání byl návrh vládního nařízení hotov a připraven k odeslání do legislativní rady vlády. V souladu s jeho principy bylo rovněž vyhlášeno dotační řízení na rok 2003. Za konkrétní úspěch v něm lze považovat zejména deklarovaný princip jistoty spočívající v záruce přiznání dotace pro kontinuální projekty na rok 2003 ve výši rovnající se minimálně skutečnosti roku 2002. Dalším výrazným úspěchem je dohoda o zrušení mzdové regulace, jež má být uplatněna tak, že v rozhodnutích o přiznání dotace nemá být stanovena výše její části určené na mzdy. Poprvé se také podařilo vyjednat zrušení institutu povinných spoluúčastí na financování projektů.

Ačkoliv bylo zřejmé, že projednání a schválení nařízení vlády je do konce roku z hlediska procesních lhůt reálné, nabraly události nečekaně zcela jiný směr a spád.

V prvních zářijových dnech jsme obdrželi zprávu o tom, že namísto procesu jeho schvalování byla připravena další novela zákona o sociálním zabezpečení, jež ruší jeho klíčový § 73a, jež je základem rovného přístupu státu ke všem poskytovatelům sociálních služeb. Ministrem Škromachem byla předložena Poslanecké sněmovně v popovodňovém stavu legislativní nouze a na její projednání tedy bylo vyhrazeno namísto obvyklých několika týdnů pouze několik dnů. Proti zrušení § 73a nejprve vystoupily kromě ČRHO také všechny zbývající parlamentní strany, Asociace krajů i Svaz měst a obcí. Řada z vás si jistě vybavuje poměrně širokou publicitu, které se tomuto sporu dostalo v řadě médií. Na klíčovém zasedání vlády v noci z 8. na 9. září byl schválen modifikovaný návrh, který § 73a neruší, avšak posunuje jeho účinnost k 1.1.2004. Současně byl premiérem Špidlou vyřčen příslib navýšení dotací nestátním poskytovatelům sociálních služeb pro rok 2003. Upravený návrh novely zákona byl Poslaneckou sněmovnou schválen. Příslib premiéra Špidly bohužel nebyl při sestavování návrhu státního rozpočtu v přislíbeném rozsahu splněn a dotace pro příští rok byly vládou navýšeny pouze na 997 mil. Kč. Jejich další navýšení na 1.200 mil. Kč je proto nyní navrhováno poslanci při projednávání státního rozpočtu v parlamentu a nám nezbývá, než - tak jako každoročně - jednat o podpoře tohoto návrhu se všemi poslaneckými kluby.

V období od poslední valné hromady rovněž pokračovaly za naší přímé účasti práce na přípravě věcného záměru zákona o sociálních službách. Jeho poslední pracovní verzi je možné považovat za seriózní východisko pro zásadní pozitivní proměnu dosavadního systému. Bohužel, i v tomto případě došlo k zásadnímu obratu. Ten souvisí jak s vyřazením tohoto věcného záměru z legislativního plánu vlády, tak s odvoláním Mgr. Jabůrkové z funkce ředitelky odboru sociálních služeb MPSV, ačkoliv její osobní přínos k pozitivním změnám posledního roku byl zcela klíčový a zůstává i nadále nezpochybnitelný.

Nadcházející období lze považovat z hlediska budoucího financování sociálních služeb za rozhodující. Právě v něm mohou padnout, s ohledem na připravovanou změnu daňových zákonů k 1.1.2004 nevratné odpovědi na zásadní otázky určující jeho stěžejní principy. Mezi ně patří následující.

• Existence či neexistence nároku klienta na poskytnutí služby.
• Existence či neexistence akreditačního řízení a standardů kvality.
• Ocenění služby a garance úhrady nákladů každému poskytovateli.

Říká se, že o peníze jde až v první řadě. Pro mnohé úředníky tomu možná není jinak ani v této věci. Spor o financování sociálních služeb je mimo jiné či spíše především sporem o finance, jež jsou na ně každoročně vynakládány. Rozhodující část těchto prostředků je v současné době rozdělována všem poskytovatelům z účelově vázaných položek centrálního státního rozpočtu, což v praxi znamená, že nemohou být využity na jiný účel, než úhradu nákladů na poskytování sociálních služeb. Ačkoliv výše té části z nich, která je určena pro nestátní poskytovatele sociálních služeb není upravena žádným obecně závazným právním předpisem, je přesto do značné míry dána zvykovým právem, které se nám podařilo během let vytvořit. Alternativním řešením prosazovaným ministerstvem financí je jejich rozpuštění do 14 samostatných rozpočtů krajů cestou daňových výnosů. V takovém případě by přešlo rozhodnutí o využití všech těchto prostředků do kompetence krajských zastupitelstev. Jejich stávající účelovost by přitom mohla a nemusela být zachována. Při zavedení tohoto způsobu financování je tedy potřebné vytvořit zcela nový systém garancí financování, a to nejlépe novelou zákona o krajích, který může jednotlivým krajům uložit povinnosti při zajišťování sociálních služeb na jejich území, popř. jejich občanům.

Tato úvodní zpráva nechce a nemůže otevřít podrobnou rozpravu o klíčových otázkách, na kterých závisí naše bytí a nebytí. K tomu může sloužit poslední bod našeho dnešního jednání. Na straně druhé by měla definovat hlavní úkoly, které před námi v příštích měsících stojí. K nim po mém soudu patří následující:

• Udržení dosavadní intenzivní věcné komunikace s MPSV při přípravě zákona o sociálních službách.


• Prohloubení dobré spolupráce s MV při procesu standardizace veřejných služeb, mezi nimiž zaujímají služby sociální objemově dominantní postavení.
  
• Navázání takového dialogu s MF, který by pomohl překonat některé zásadně odlišné pohledy na budoucí financování sociálních služeb.
• Pokračování trvalých konzultací se všemi poslaneckými kluby o těch principech poskytování sociálních služeb, které by měla obsahovat budoucí zákonná úprava.
• Efektivní součinnost s ostatními typy poskytovatelů sociálních služeb reprezentovanými Asociací krajů a Svazem měst a obcí.
• Další aktivní spolupráce s britskými partnery česko-britského projektu na podporu reformy sociálních služeb.
1
• Za hlavní cíle lze přitom bezesporu považovat
• Navýšení dotací MPSV pro rok 2003 minimálně na výši přislíbenou premiérem Špidlou.
• Uhájení stávajícího § 73a zákona o sociálním zabezpečení před možnou snahou o jeho zrušení.

Zpracování návrhu zákona o sociálních službách zaručujícího rovné postavení všem jejich poskytovatelům.

Více se o ČRHO dozvíte na internetové adrese http://www.braillnet.cz/crho/.