Národní Rada zdravotně postižených ČR (NRZP) se zapojila do přípravy zákona o zajištění rovného zacházení a ochraně před diskriminací (tzv. antidiskriminačního zákona). Odborná pracovní skupina ve složení Jan Hutař, Pavel Ptáčník, Stanislava Makovcová a Jana Hrdá posoudila návrh vytvořený pracovní skupinou pro přípravu tohoto zákona, v níž jsou zastoupeni představitelé ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstva vnitra, MO, MS a odboru kompatibility Úřadu vlády, a zaujala následující stanovisko.

NRZP vítá záměr vypracovat antidiskriminační zákon, neboť organizace zdravotně postižených o zákaz diskriminace z důvodu zdravotního postižení usilují řadu let. I když se za posledních 10 let podařilo do našeho právního řádu v rámci jednotlivých zákonů zapracovat některá potřebná antidiskriminační opatření (jde např. o stavební zákon, zákon o vzdělávání, zákon o zaměstnávání), chybí zde obecnější zákon nebo zákonná právní úprava, podle které by byl zákaz diskriminace z důvodu zdravotního postižení jednoznačně vynutitelný a jeho porušení sankcionovatelné.

Je třeba konstatovat, že ani v čl. 3 Listiny základních lidských práv a svobod není zdravotní postižení uvedeno jako jeden z důvodů diskriminace. Důsledkem toho je, že osoby se zdravotním postižením se dostávají v běžném životě do situací, v nichž jsou vystavovány přímé nebo nepřímé diskriminaci, a neexistuje žádná právní norma, která by tento zákon komplexně řešila a umožňovala účinnou obranu.

Téma je v současné době aktuální i na úrovni Evropské unie. První aktivitou v této oblasti bylo zařazení článku 13, který poprve v historii Evropských společenství explicitně požaduje zákaz diskriminace, a to i z důvodu zdravotního postižení, do textu Amsterodamské smlouvy v roce 1997. Na základě tohoto článku bylo možné v listopadu 2000 příjmout směrnici 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v povolání. V článku 5 této směrnice je poprve definována přiměřená úprava pro zdravotně postižené osoby jako nezbytný požadavek pro dodržení zásady rovného zacházení. Směrnice je mimořádně důležitá i proto, že jednoznačně definuje, co se považuje za přímou a nepřímou diskriminaci. V současné době v rámci příprav Evropského roku osob se zdravotním postižením v roce 2003 vzniká nová specifická norma s pracovním názvem "Směrnice provádějící zásadu rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením", která by měla být předložena ke konci roku 2003.

Z uvedených důvodů NRZP předložený návrh obsahu zákona vítá. S ohledem na obsah mezinárodních dokumentů a skutečnost, že ve vztahu k osobám se zdravotním postižením jednoznačně převažují formy nepřímé diskriminace, však navrhuje provedení následujících změn a doplňků.

Za velmi důležitou věc však považuje NRZP rozlišení pojmů "rovné zacházení" a "rovné příležitosti". Zatímco zásada rovného zacházení zamezuje zejména přímé diskriminaci a omezování rozsahu práv, zásada rovných příležitostí přihlíží i k reálným možnostem uplatnění zákonných práv a počítá i s pozitivními opatřeními na podporu vyrovnání příležitostí. Je třeba upozornit na skutečnost že v mnoha případech aplikace principu rovného zacházení nevyústí v rovné příležitosti. Proto je třeba realizovat pozitivní opatření, která mohou faktickou rovnost zajistit. To je důvod, proč je v nově příjímaných mezinárodních antidiskriminačních dokumentech kladen větší důraz na výtváření rovných příležitostí ve společnosti pro všechny. S ohledem na to NRZP navrhuje změnu názvu zákona na "Zákon o zajištění nových příležitostí o ochraně před diskriminací".

Druhou zásadní změnou je zařazení definice nepřímé diskriminace do návrhu a zařazení neprovedení přiměřené úpravy tam, kde to nelze ospravedlnit, jako další formy diskriminace. Za nepřímou diskriminaci je považováno jednání, kdy zdánlivě neutrální ustanovení, kritérium, či praxe uvádí určitou osobu do konkrétního znevýhodnění s jinými osobami, ledaže jsou předmětná ustanovení, kriteria, či praxe ospravedlnitelné oprávněným cílem a prostředky k dosažení tohoto cíle jsou patřičné a nezbytné.

Do vymezení základních pojmů navrhuje NRZP zařadit definice zdravotního postižení, rovného zacházení a vyrovnání příležitostí.

Zdravotním postižením se rozumí:

1. celková nebo částečná absence tělesných nebo duševních funkcí osoby, včetně absence částí těla;


2. přítomnost organizmů v těle, jež způsobují nebo mohou způsobit chronické onemocnění;


3. funkční porucha, znetvoření nebo zmrzačení části těla osoby;


4. stav nebo funkční porucha, jež vedou k tomu, že se osoba učí jinak než osoba, jež není v tomto stavu a nemá tuto funkční poruchu;


5. stav, onemocnění nebo choroba, jež ovlivňují myšlenkové pochody osoby, vnímání reality, emoce nebo úsudek, nebo jež vedou k zmatenému chování.

Tuto definici převzatou z Irska považuje NRZP za adekvátní pro účely zákona.

Rovné zacházení znamená, že příslušnost ke skupinám osob, na které se má zákon vztahovat, nesmí vést k přímé či nepřímé diskriminaci, obtěžování, ponižování a omezování ani k jinému omezení rozsahu práv s vyjímkou případu, kdy tak stanoví zákon.

Za vyrovnání příležitostí se považuje soubor opatření směřujících ke kompenzaci důsledků diskriminačních faktorů uvedených v chystaném zákoně. Vyrovnání příležitostí zahrnuje i soubor opatření, která umožní uplatnění práv zaručených zásadou rovného zacházení. Může jít např. o zajištění přístupnosti budov a služeb, dopravy či o podporu v zaměstnání pro diskriminaci ohrožené skupiny občanů.

Zejména nahrazení pojmů "rovné zacházení" pojem "vyrovnání příležitostí" požaduje Národní rada zapracovat do řady ustanovení připravovaného zákona, který kromě definic zakazuje diskriminaci v přístupu k povolání, odbornému poradenství, odbornému vzdělávání a rekvalifikaci, zdravotní péči, vzdělání, dále v přístupu ke zboží, službám a bydlení a také v rodinném životě a integritě osobnosti. Zákon také vymezuje, jaké rozdílné zacházení se nepovažuje za diskriminaci (včetně ustanovení o pozitivních opatřeních), dále vymezuje odpovědnost fyzických a právnických osob za porušení povinnosti vyplývajících ze zákazu diskriminace, nároky vyplývající z porušení práv, právní prostředky před diskriminaci atd.. Připravovaným zákonem by také měl být zřízen úřad pro ochranu před diskriminací mající vymezená práva a povinnosti.