http://www.infoposel.cz --- tisk článku --- 18.10.2006, 11:28 --- rubrika " Servis pro NNO "

Slováci o veřejné prospěšnosti

Přirozené vztahy mezi NNO v Čechách a MNO na Slovensku jsou otevřenější a dalo by se říci i vynalézavější, než kdyby se odehrávaly v jednom státě. Prakticky dnes nelze nalézt oblast, v níž česká a slovenská občanská společnost nespolupracuje.

Hledání definice veřejné prospěšnosti, které u nás vrcholilo internetovou diskusí v roce 2004 a pak ztichlo v naději, že §§ 104 a 104a nového občanského zákoníku vytvoří ministerstvo spravedlnosti za pomoci expertů z Masarykovy university v Brně, mělo na Slovensku velmi strukturovaný charakter. Fórum donórov a Nadácia otvorenej spoločnosti (Open Society Foundation) právě ukončily dvouletý projekt „Verejná prospešnost a jej dôsledky pre mimovládny neziskový sektor na Slovensku“. Předcházela mu bouřlivá diskuse o veřejné prospěšnosti v roce 2003 v souvislosti s legislativním záměrem vytvořit zákoník neziskového práva. Právě při tom se ukázalo, že veřejná prospěšnost jako přídomek NNO může povýšit prestiž, poslání, úkoly, činnosti a přístup k financím vybraných organizací. Mimovládních neziskových organizací je dnes na Slovensku kolem 28 tisíc.

Proces diskuse o veřejné prospěšnosti zahrnoval regionální stoly, analýzu legislativy, národní konferenci a mezinárodní seminář o důsledcích veřejné prospěšnosti pro společnost. Spolupracovalo v něm 190 expertů. Zakončil se 27. září 2006 bratislavskou konferencí „Verejná prospešnost a jej dôsledky pre mimovládny neziskový sektor na Slovensku“, jejíž výstupy byly adresované vládě a parlamentu, a vydáním tří souborných publikací na téma veřejné prospěšnosti: Proces Diskusie, Legislatíva a prax, Príklady iných krajín. Víc informací naleznete na internetové stránce www.verejnaprospesnost.sk . Publikace jsou k nahlédnutí v kanceláři SKOK.

Regionální kulaté stoly ukázaly, že NNO usilují o definici veřejné prospěšnosti zejména proto, že ji spojují s nároky na čerpání veřejných financí. Způsob, jakým se definuje veřejná prospěšnost, má i další důsledky. Proto se potřebnost definice uvádí mezi výstupy projektu na prvním místě. Ukazuje se též, že veřejnou prospěšnost je možné definovat jiným způsobem než právní formou – například aktivitami nebo vazbou na veřejné zdroje. Je třeba se rozhodnout, zda na Slovensku sestavovat rok co rok seznam veřejně prospěšných organizací, či dát obecnou definici, která vymezí obory činnosti. O tom musí nastat obecná shoda. Podle účastníků projektu statut veřejné prospěšnosti má být napojený na veřejné zdroje a má vést k zlepšení image NNO na veřejnosti.

Na Slovensku má tento požadavek ještě vztah k 2 % daňovým asignacím, které byly nově rozšířeny o obecnou „podporu sportu“ (tedy i komerčních sportovních aktivit). Z tohoto hlediska je též zajímavé, že evropské země, které mají právně zakotvenou úpravu veřejné prospěšnosti, se shodují na všeobecných hodnotách vycházejících ze základních lidských práv a na vyloučení politických stran, podnikatelských subjektů a v některých zemích i sportu.

Slovenští legislativci sní o tom, že by definice veřejné prospěšnosti vstoupila do ústavy. Vždyť je tam koneckonců i právo na sdružování občanů. Možná, že je to příliš ambiciózní přání. Ale skutečností je, že se pojem veřejné prospěšnosti mimoděk dostává do soudní praxe, v konkrétních případech jej řeší všeobecné soudy i ústavní soud. Tak se veřejná prospěšnost „vkrádá“ do povědomí nejen diskutujících, nejen nevládních organizací, ale též státní správy, veřejné správy, celé společnosti. Je to jedna z reakcí na změnu režimu po roce 1989. Otvírá cestu. A je to dobrá cesta.

Zdroj: e-Informační Bulletin SKOK


Infoposel.cz - informační systém pro zdravotně postižené
Copyright © 2000-2021 Veleta, o.s.