Pokud vám neslouží vlastní nohy, na Městský úřad Prahy 8 se bez cizí pomoci zřejmě nedostanete. Stará budova v Zenklově ulici totiž zásadu bezbariérovosti veřejných objektů očividně nedodržuje.

"Pro nás je těžké zaměstnat zdravotně postižené," reagovala mluvčí Helena Šmídová na fakt, že radnice plní povinnou kvótu pro zaměstnávání postižených jen z jedné třetiny. "Máme sice nový výtah, ale ten často zlobí. A pro vozíček by stejně byly nutné posuvné plošiny," přidá další argument.

Peníze, peníze...

Pro čtvrť poničenou před čtyřmi lety povodní je otázka financí logicky směrodatná. "Stále splácíme půjčky na rekonstrukce. Na investice spojené s úpravou pracoviště pro vozíčkáře teď nemáme kde brát," říká Šmídová. Do státní kasy přitom radnice jen loni zaplatila přes 430 tisíc korun na pokutách.

A k ní se připojilo i dalších osm městských částí. Využily tak jednu ze tří alternativ plnění zákona o zaměstnanosti, který zaměstnavatelům s více než 25 pracovníky přikazuje zaměstnávat čtyři procenta lidí se zdravotním postižením.

"Mohou ale také státu zaplatit penále nebo odebírat výrobky a služby firem zaměstnávajících postižené," říká Eva Svěrčinová z Úřadu práce hlavního města.

Informační embargo

Úřad Prahy 8 však nevyužívá ani zprostředkovanou práci postižených. "Ani o takovém dodavateli nevím. Kdyby existovaly seznamy firem zaměstnávajících postižené, začali bychom o tom uvažovat," uvedla mluvčí s tím, že ze strany vozíčkářské lobby v podobě Národní rady zdravotně postižených by radnice uvítala aktivnější spolupráci.

Podobné katalogy podniků však existují. Stačí si prohlédnout stránky krajského úřadu práce a kliknout na kolonku Zaměstnávání OZP. Tato zkratka se však mezi úředníky příliš neskloňuje.

"S informacemi pro osoby zdravotně postižené je to jako se vším jiným. Jsou lidé, kteří si je vyhledají, neboť o němají zájem, a jsou lidé pasivní, kteří je najít neumějí anebo o ně nemají zájem," komentovala aktivitu Prahy 8 Svěrčinová.

S tím souhlasí i předseda Národní rady zdravotně postižených Václav Krása. "Znamená to prostě komplikaci navíc. Neochota věnovat se problému však ovlivní život více než stovky tisíc lidí. Právě tolik je mezi zdravotně postiženými lidí bez práce," řekl Krása.

Ani finance podle Krásy hlavní roli nehrají. "Samosprávy dostávají od státu přímou podporu pro zaměstnávání zdravotně postižených, takže by na tom ještě vydělaly," vysvětlil Krása s tím, že jeho organizace usiluje o novelizaci zákona, aby radnice a podniky nemohly obcházet zákon o zaměstnávání postižených.