Dotaz čtenáře:

Dozvěděl jsem se, že někteří neslyšící v severočeském regionu neplatí poplatek za užívání dálnice (nekupují dálniční známku). Údajně na základě označení vozidla přeškrtnutým uchem jsou od tohoto poplatku osvobozeni. Mně ale u nás na úřadě řekli, že neslyšící žádné takové úlevy nemají a dálniční poplatek musejí platit. Jak je to tedy s výhodami pro neslyšící motoristy?

Odpoveď (JUDr. EMIL MALACH):

Na vašem úřadě mají pravdu, neslyšící občané nejsou osvobozeni od placení poplatku za užívání dálnice a rychlostní silnice s jednou jedinou výjimkou ( neslyšící dítě do ukončení povinné školní docházky), která bude probrána dále.

Podle § 67 zák. č. 361/ 2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, označení vozidla symbolem " O 2" ( bílé přeškrtnuté ucho v modrém poli) smějí užívat jen osoby, které toto označení obdrží od místně příslušného obecního úřadu s rozšířenou působností ( tzv. " malý okres") nebo od oprávněného orgánu v zahraničí. Toto označení se vydává vlastníku motorového vozidla, kterému byly přiznány mimořádné výhody II. stupně z důvodu postižení úplnou nebo praktickou hluchotou. Označení motorového vozidla symbolem " O 2" však nestanoví žádná práva ani povinnosti pro jeho držitele, pouze upozorňuje ostatní účastníky silničního provozu, že toto vozidlo je řízené neslyšící osobou. Jeho účelem je, aby ostatní účastníci silničního provozu věnovali tomuto vozidlu zvýšenou pozornost a opatrnost, aby např. zbytečně neužívali výstražná zvuková znamení apod.

Zákon č. 13/ 1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve svém ustanovení § 22 umožňoval do 30. 6. 2000 těžce zdravotně postiženým občanům, kteří pobírali příspěvek na provoz motorového vozidla, získat zdarma na tehdejším okresním úřadě zvlášť upravenou nálepku, která je opravňovala užívat svým motorovým vozidlem dálnice a rychlostní silnice bez zaplacení poplatku. Po celou dobu své platnosti bylo toto ustanovení citovaného zákona kritizováno zejména ze dvou, zcela odlišných důvodů. Občané, kteří pečují o těžce zdravotně postižené rodinné příslušníky si stěžovali, že nemohou získat zdarma dálniční nálepku určenou pro těžce zdravotně postižené občany, ačkoliv je pravidelně a soustavně ve svém motorovém vozidle přepravují (např. děti do speciálních škol, staré občany do speciálních zařízení, apod.). Na druhou stranu ministerstvo práce a sociálních věcí opakovaně upozorňovalo na možnost zneužití zvlášť upravených nálepek nalepených na předním skle motorového vozidla v době, kdy vozidlo využívají pouze zdravé osoby. Z těchto důvodů došlo novelizací § 22 zákona o pozemních komunikacích zákonem č. 102/ 2000 Sb. ke zrušení speciálních dálničních nálepek. Namísto nich je od 1. července 2000 v platnosti osvobození od placení poplatku pro motorová vozidla používaná k dopravě těžce zdravotně postižených občanů, kterým byly přiznány mimořádné výhody II. stupně s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou, nebo III. stupně, pokud držitelem motorového vozidla je postižená osoba sama nebo osoba jí blízká.

Podle vyhlášky MPSV č. 284/ 1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, se za dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě považuje dítě, jehož zdravotní postižení uvedené v příloze č. 1 této vyhlášky má podle poznatků lékařské vědy trvat déle než jeden rok.

V příloze č. 1, která definuje okruh zdravotních postižení, při kterých se dítě považuje za dlouhodobě těžce zdravotně postižené, je uvedena pod bodem 4, písmeno c) i úplná nebo praktická hluchota dítěte, a to do skončení povinné školní docházky. V praxi to znamená, že takovému dítěti budou přiznány mimořádné výhody III. stupně ( průkaz ZTP/ P) do té doby, než ukončí povinnou školní docházku, např. ve speciální škole. Věk dítěte zde nehraje roli, rozhodující je pouze datum ukončení povinné školní docházky. Po ukončení povinné školní docházky jsou tomuto dítěti přiznány mimořádné výhody pouze II. stupně ( tak jako u ostatních neslyšících občanů), neboť se zde vychází z předpokladu, že takové dítě už průvodce nepotřebuje a je schopno orientovat se již samo.

Rodičům nebo osobám blízkým ( z osob blízkých v úvahu přicházejí zejména pěstouni, prarodiče, zletilí sourozenci), za podmínky, že jsou držiteli motorového vozidla a přepravují pravidelně tímto vozidlem neslyšící dítě, kterému byly přiznány mimořádné výhody III. stupně ( vystaven průkaz ZTP/ P a vydáno speciální označení " O 1") např. do speciální školy, ústavu, nemocnice, k lékařskému ošetření, apod., poskytují místně příslušné obecní úřady s rozšířenou působností příspěvek na provoz motorového vozidla ve stejném rozsahu jako u ostatních občanů požívajících mimořádných výhod III. stupně, ovšem s časovým omezením do ukončení povinné školní docházky neslyšícího dítěte.

V případě silniční kontroly Policií ČR musí takový uživatel motorového vozidla ( tj. rodič nebo jiná oprávněná osoba) předložit platný průkaz ZTP/ P neslyšícího dítěte nebo rozhodnutí o přiznání příspěvku na provoz motorového vozidla pro neslyšící dítě. Neslyšící dítě musí být přítomno ve vozidle, které využívá výjimky z placení poplatku za užití dálnice nebo rychlostní silnice. Pouze v případě, že uživatel vozidla prokazatelně jede pro neslyšící dítě, které je umístěno v některém zdravotnickém zařízení nebo zařízení sociální péče ( např. speciální škola), nebo se z této cesty ( už sám) vrací, může výjimky z placení poplatku využít za předpokladu, že se prokáže potvrzením vydaným vedením zdravotnického zařízení nebo ústavu ( školy) či jiného obdobného zařízení sociální péče, že neslyšící dítě je pacientem či klientem tohoto zařízení a že uživatel vozidla toto dítě pravidelně přepravuje ze zařízení domů a zpět. Pro usnadnění kontroly Policií ČR se doporučuje, aby motorová vozidla přepravující tyto neslyšící děti po dálnicích a rychlostních silnicích byla viditelně vybavena znakem " O 1" ( bílý vozík v modrém poli). Označení " O 2" ( bílé přeškrtnuté ucho v modrém poli) nestačí, neboť od placení dálničního poplatku v žádném případě neosvobozuje!