http://www.infoposel.cz --- tisk článku --- 03.06.2012, 10:40 --- rubrika " Rozhovory "
Jdeme opačným směrem než vyspělá EvropaRozhovor Haló novin s Milanem Tarabou a Janem Vozárikem, předsedou a místopředsedou Sdružení nájemníků ČR (SON)
* Rok 2012 byl Valným shromážděním OSN vyhlášen jako Mezinárodní rok družstev. Jak se z vašeho pohledu vyvíjí české družstevnictví ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi?
Taraba: OSN, konkrétně UNESCO, každoročně vydává bilance a statistiky. Ta, která vyšla v roce 1987, zařadila někdejší Československo v bytových, spotřebních, zemědělských a výrobních družstvech na skutečnou evropskou špičku! My jsme se mohli srovnávat s velmi vyspělým - v tomto ohledu -Dánskem a prakticky jsme byli první v Evropě. Pokud se týká bytové politiky a bytových družstev, tak se do roku 1990 u nás postavilo celkem 900 tisíc bytů, které sloužily lidem a byly dostupné pro mladé rodiny, přičemž neohrožovaly ani starší nájemníky, kteří v těchto bytech dožívali.
Co se stalo po listopadu 1989? Nesmyslný útok pravicových poslanců v roce 1991 a 1992 a obecně tehdejších představitelů státu, kteří začali prohlašovat, že bytová družstva je třeba rozprášit, protože je to "rudá záře nad Kladnem". To je omyl, protože družstva se na našem území začala objevovat již za Rakouska!
Evropa princip družstevnictví převzala a převzal jej i svět. A nyní? Zatímco svět družstva podporuje -tady odkážu na rezoluce OSN či EU - tak u nás se družstevnictví potlačilo a nadále potlačuje. Nebýt aktivity pár lidí, kteří chtějí kolo rozhýbat, tak není nic..
* Takže se vracíme zpět...
Taraba: Přesně tak.
Vozárik: Navíc stávající legislativní úprava družstev v ČR je postavena úplně na hlavu. Družstva se dostala do obchodního zákoníku, takže je z nich firma. A firma je řízena manažersky. Co to znamená? Vypadly ony typické prvky pro družstevnictví -samosprávnost, solidarita, svépomoc. Nyní se opravdu družstva musejí chovat jako firmy, rozhoduje v nich představenstvo. Člen má sice právo se dle stanov účastnit rozhodování, ale skutečnost je taková, že např. institutem shromáždění delegátů prakticky odpadá účast každého družstevníka na rozhodování. A za chlebíček a guláš odkýve, bohužel, mnoho lidí kdeco.
Navíc, ruku na srdce, mnoho lidí nemá znalosti na úrovni doby, neznají zákony a další souvislosti, neprohlédnou, co na ně ten, kdo věcem rozumí, může přichystat. A jejich práva jsou tak omezována, potlačována, a oni jsou vytlačováni z rozhodování. To je velmi se rozšiřující jev.
Taraba: A následně jsou tito lidé vytlačeni i z bydlení. Takový člověk může dostat i exekuci na členská práva, až může skončit na ulici.
Vozárik: Vysvětlím to: V důsledku případné exekuce na členská práva a povinnosti zaniká ze zákona členství v družstvu, a následně takovému člověku zaniká i nájem bytu. To plyne ze zákona. Opravdu může skončit raz dva na ulici! Pokud někdo vydraží členská práva exekucí postiženého člověka, tak tento se stává, v lepším případě, pouze jeho podnájemníkem. A ještě k tomu dodám, že vydraží-li někdo členský podíl exekuovaného člověka, dostane exekuovaný z milionové hodnoty třeba jen několik tisíc korun. Přitom, kdyby člen družstva prodal svůj členský podíl, získal by násobně vyšší hodnotu, třeba milion. Na tom chceme ilustrovat, jak je to ošidné, a mnoho lidí na to již doplatilo.
* Co dělá SON v tom, aby se věci změnily?
Taraba: SON, a také levicové politické strany, mluví stále o tom, že takto je to špatně. Tlačíme na to, aby u nás byl znovu přijat zákon o neziskových družstvech. Tedy to, co u nás již fungovalo. Vznikl zde takový paradox - mezinárodní organizace CEKODHAS sdružuje nezisková družstva. Jenže naše družstva jsou nově, dle zákona, obchodními společnostmi se vším všudy. Takže vlastně v této organizaci nemají taková družstva ani co pohledávat...
Naše organizace, SON, má k dispozici rakouský a německý zákon o neziskových družstvech, které jsou oba dobré. Mohli bychom je upravit pro naše poměry. Ale kdokoli by ho předložil do současné sněmovny, bude vládní koalicí smeten! Ostatně, nezapomeňme, že základem musí být zákon o sociálním bydlení. Pokud nebudeme mít zákon o sociálním bydlení, nebude nic.
* Hovoříme spolu u stánku platformy Stop vládě, kde společně s vámi s lidmi diskutoval předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása. Napadá mě, jak on, který se jako někdejší poslanec za ODS a poté Unii svobody spolupodílel na osekání mnohých sociálních opatření, vidí s odstupem času svou úlohu v rozbíjení toho, co mohlo fungovat?
Taraba: Vidí, že udělal chybu. Vidí to i paní Hana Marvanová, také někdejší poslankyně US. Lidé jí to nyní vracejí tím, že na ni dotírají: "Vy jste nám pořád říkali, jak budeme ve svém, jak to bude dobré!" Ale nikdo neřekl, jaká vzniknou úskalí a nároky na lidi! Pan Krása to již pochopil, již ví, že se jako někdejší poslanec podílel na hrubé chybě. Jenže - už je pozdě.
Vozárik: Uvědomme si také, že vlastnický byt je obrovské břemeno. Jak se mají lidé stěhovat za prací, jsou-li pevně vázáni ke svému vlastnickému bydlení? Znám mnoho takových případů - třeba v Ostravě, v Karviné i v jiných částech republiky. Tito lidé nemají práci, ale protože mají vlastní byt, nemohou odejít jinam za pracovní příležitostí. Kdyby byl dostatek nájemních bytů po celé republice, situace by se zlepšila i v míře nezaměstnanosti.
Proto říkáme, že by měl být nastaven ideální podíl nájemního bydlení z celkového počtu bytů, a to asi 40-50 %. A vlastnické bydlení, prosím, nechť mají ti, kteří mají dostatek prostředků, aby si pořídili vily, domky v satelitech atd. Ale to nejsou všichni lidé ve společnosti, a ani nikdy nebudou.
Taraba: V Německu je v městských aglomeracích asi 60 % nájemních bytů, ve Švédsku více než 50 %. A my se chlubíme tím, jak naše byty prodáváme, jak u nás úspěšně probíhá privatizace! A lidé ji ještě chtějí. Jak jsme již řekli: Jdeme opačným směrem než vyspělá Evropa.
Vozárik: V Ostravě, kde znám situaci, po privatizaci bytového fondu zůstane kolem 10 % bytů ve vlastnictví města. A teď řeknu paradox -chvála Bohu, že v ostravsko-karvinské aglomeraci funguje jako velký vlastník bytů (40 tisíc bytových jednotek) firma RPG Byty.
* Proč říkáte - chvála Bohu?
Taraba: Protože RPG Byty založily dva sociální fondy, ze kterých přispívají svým sociálně potřebným nájemníkům, například vdovám po hornících, na nájemné. Je to až 500 korun z firemních prostředků. Která samospráva to dělá? A prosím, neplést si RPG Byty s firmou OKD. RPG Byty nyní vede kanadský manažer, se kterým jsem sám hovořil. Překvapil mě svým sociálním cítěním. Sám řekl nájemníkům: Nechceme vás hnát do sta korun za metr čtvereční (v bytech původních nájemníků ve vlastnictví společnosti RPG Byty se platí maximálně 62 Kč/m2), a ještě k tomu firma investuje do oprav.
Vozárik: Správa firmy RPG Byty nabízí dokonce tzv. sdílené bydlení.
* Vysvětlete, prosím, oč se jedná.
Vozárik: Je to vhodné hlavně pro studenty. Pokud dají do třípokojového bytu tři studenty, tak jejich studentské nájemné na osobu je nižší než na kolejích. K tomu správa poskytuje další službu, kterou běžně městské samosprávy nedělají - pro ty nájemníky, kteří nezvládají platit nájemné, sama firma nabídne směnu bytu za menší. A opravdu pak menší byt znamená nižší nájemné. Podívejte se na velká města - tam i malé byty mají vysoké nájemné, vyvolané tím, že je po nich vyšší poptávka.
* To, co říkáte, je zřejmě pro mnohé naše čtenáře překvapující.
Vozárik: Možno říci, že tato firma nyní uplatňuje lepší sociální systém než kdejaká městská samospráva.
* Když se rozhlédneme po republice, vidíme, jak rychle rostou satelitní městečka s často unifikovanými vilkami, nebo se staví patrové luxusní domy, všelijak atypicky řešené. Takové bydlení rozhodně není pro mladé lidi nebo ty, kteří pobírají průměrnou či podprůměrnou mzdu. Kde ti mají bydlet?
Vozárik: Ideální pro mladé lidi je mít malý byt s nájemným. To vyplynulo z mnohých průzkumů. Dnes je však problém v tom, že takové malé nájemní byty zkrátka nejsou. Například Praha prakticky všechno prodala.
Taraba: Nyní se na MMR obnovil program, na němž ministerstvo participuje se Státním fondem pro podporu bydlení. Jedná se o podporovanou výstavbou nájemních bytů, která je určena především pro lidi s průměrnými a podprůměrnými příjmy, tedy pro ty, na které se ptáte. Právě tento program by ji mohl nastartovat. Úroková míra 2,5 % je možná v případě výstavby bytů pro rodiny s příjmy do 80 % průměrné mzdy. Jenže na to musí být shoda především ve vládě, resp. v koalici! Ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský mi prakticky na rovinu řekl, jak se věci mají -s ním a s jeho náměstkem Kalousem se totiž o těchto věcech dá rozumně hovořit. Ten, kdo takové nápady dusí a škrtí, je ministr financí Kalousek. Takže když takový nápad, který by velmi pomohl mnoha lidem, má projednávat vláda, jsou v rozpočtu omezeny finanční prostředky na jeho realizaci.
* Dovolte ještě otázku k právě skončenému sjezdu KSČM, kterému jste coby představitelé SON zaslali zdravici. V ní jste vyjádřili naději na pokračování vzájemné spolupráce ku prospěchu občanů naší země. Na jakém z úkolů, které před vaším sdružením stojí, by se
aktivně mohla spolupodílet KSČM?
Taraba: Možnosti spolupráce s KSČM jsou na úrovni centrální, krajské i městské a znamenají spolupráci v rámci legislativního procesu problematiky bydlení a sociální problematiky a dále spolupráci v odborných týmech pro regionální rozvoj, komunální politiku a občanský sektor. Velmi důležité je rozvíjet poradenské služby pro občany a v nich spolupracovat, a samozřejmě je žádoucí se vzájemně informovat o akcích a zvát se na ně, propagovat je. Ideální by bylo v pravidelných intervalech, třeba tříměsíčních, koordinovat bytovou politiku a hodnotit úroveň spolupráce.
Autor: Monika HOŘENÍ
Zdroj: Haló noviny str. 03 Z domova
Infoposel.cz - informační systém pro zdravotně postižené
Copyright © 2000-2024 Veleta, o.s.