Ministr financí Eduard Janota i jeho kolega z resortu práce a sociálních věcí Petr Šimerka zdůraznili, že opatření jsou časově omezena na jeden rok. Janota prohlásil, že není možné se nevyhnout dalším úsporným krokům.

Po již schválených úsporných opatřeních, se nyní vedou diskuse o navrhovaném snižování platů státních zaměstnanců, dalších škrtů v sociální oblasti a lékové politice. Snižování platů učitelů jde proti závěrům ekonomické rady NERV a programovému prohlášení vlády. Učitelé v ČR patří mezi nejhůře placené učitele v celé EU, což se prokazatelně odráží na kvalitě našeho vzdělávacího systému a má to dlouhodobě negativní dopady na naši ekonomiku. 'Dokud stát jinde štědře rozhazuje a plýtvá veřejnými prostředky, například na předražené dálnice, nemůže takové škrty, a už vůbec ne v době krize, ospravedlnit. Taková opatření považujeme za neodůvodněná, neprozíravá a asociální,' říká Ondřej Liška , bývalý ministr školství. Stejné stanovisko zastávají i členové odborového svazu zastupující zaměstnance veřejných služeb a správy (OS ROPO). 'Zaměstnanci tohoto odvětví jsou co do úrovně platů a vzhledem ke své kvalifikaci trvale podhodnocováni. To lze prokázat údaji z nejrůznějších statistických šetření. Snižují se finance určené na učebnice, učební pomůcky i další vzdělávání pedagogických pracovníků.' Paradoxně přitom tato vláda ve svém programovém prohlášení vyjádřila podporu školství jako jedné z klíčových oblastí pro růst konkurenceschopnosti a rozvoj společnosti. 'K jakým došlo změnám, které zdůvodňují opuštění této orientace? Stát již vzdělávání jako perspektivu a předpoklad prosperity nepotřebuje?' ptá se Alena Vondrová.

Pro server Měšec.cz se svěřila i profesorka gymnázia v Praze 4 Helena Jirkovská: 'Snížení platů pedagogických pracovníků povede k tomu, že ze škol budou odcházet především nejkvalifikovanější síly. Experti na výuku IT a učitelé jazyků, kteří najdou uplatnění v soukromém sektoru. Odchod pedagogů povede podle mého názoru povede k navyšování počtu studentů ve třídě, a tím ke značnému snížení kvality výuky a individuálnímu přístupu k nim.'

Na co se zapomnělo

Vládou schválený návrh rozpočtu na příští rok s deficitem 163 miliard snižuje dotace poskytovatelům sociálních služeb . Proti letošku o více než polovinu. Vzhledem k tomu, že na škrty v dotacích není třeba úprava zákonů, není tato položka obsažena v Janotově balíčku. Takové krácení výdajů by ale podle odborníků vedlo ke kolapsu řady sociálních služeb. Nejvíce postiženy by byly neziskové organizace, které provozují komunitní služby, chráněné bydlení nebo asistenční služby. 'Dotace pro poskytovatele sociálních služeb se navrhuje snížit z letošních 6,8 miliardy na 3 miliardy,' upozornil předseda Národní rady zdravotně postižených (NRZP) Václav Krása . Nejvíce by byly postiženy terénní sociální služby, které jsou především závislé na dotacích a takové škrty by pravděpodobně v převážné míře nepřežily. Tři miliardy podle něj navíc nejsou částka, která by ohrozila stabilitu republiky. 'Začaly by krachovat neziskovky, které poskytují například ambulantní služby, sociální rehabilitaci, různé formy asistence nebo chráněné bydlení,' tvrdí Pavel Novák , předseda SKOK, který sdružuje neziskové organizace. Právě do těchto služeb se ale měla i podle ministerstva transformovat velká část péče o sociálně i zdravotně handicapované občany. Podle Nováka by se jednoznačně zhoršila kvalita služeb, naopak zvýšily by se jejich ceny, které by pro velký počet lidí byly nedostupné. Naopak kraje by ze svých již tak napjatých rozpočtů nakonec zřejmě musely zachránit vlastní domovy důchodců či ústavy. Problémem v pozadí jsou i ceny léčiv. Ty sice o několik korun klesnou, zároveň se ale sníží i úhrady od zdravotních pojišťoven, takže na doplatcích zaplatíme více .

Jak na tom budeme? Důchodci

Pravděpodobně nedojde k valorizaci důchodů . Podle zákona to zatím ani není povinné, protože ceny potravin letos naopak mírně klesají, stejně jako například ceny energií.

Všichni

Nicméně v roce 2010 pravděpodobně zdraží většina zboží i služeb, přinejmenším kvůli zvýšení DPH. Za potraviny, nealkoholické nápoje, léky či hromadnou dopravu tak za celý rok zaplatíte řádově o stokoruny více než letos, za další nákupy si pravděpodobně připlatíte nejméně 1000 korun (například oblečení, telefony a internet, energie, pohonné hmoty, dovolená, restaurace, spotřební zboží, většina služeb). Jezdíte-li vlastním autem, zaplatíte za každý litr pohonných hmot korunu navíc na spotřební dani. Například natankování 1000 litrů ročně se vám prodraží (včetně vyšší DPH) o 1200 korun. Za krabičku cigaret zaplatíte zhruba 1,50 koruny navíc, za půllitr piva si připlatíte asi šedesát haléřů navíc a za litr tvrdého alkoholu šest korun.

Více: Dopady Janotova balíčku: zchudneme v roce 2010?

Nezaměstnaní

Pravidla pro výplatu podpory v nezaměstnanosti zůstanou stejná jako v roce 2009. Nedojde tedy k původně avizovanému prodloužení podpory o jeden měsíc ani k jejímu zvýšení (v procentech z předchozí mzdy).

Rodiče s dítětem starším než 5 měsíců

Nejvýrazněji se vás asi dotkne zvýšení obou sazeb DPH. Za potraviny, nápoje, dětské pleny, léky či hromadnou dopravu zaplatíte za celý rok řádově o stokoruny více než letos, za další nákupy si připlatíte nejméně 1500 až 2000 korun (například oblečení, telefony a internet, energie, pohonné hmoty, restaurace, spotřební zboží, většina služeb, dovolená). Sociálně nejslabší rodiny mají nadále nárok na přídavky na děti . Ten se sice pro druhé pololetí roku 2009 zvýšil o padesátikorunu měsíčně na každé dítě, v roce 2010 ale znovu klesne na úroveň prvního pololetí roku 2009. Méně peněz než dosud dostanete, budete-li v pracovní neschopnosti delší než jeden měsíc bez přerušení. Výrazně klesne také ošetřovné, typicky při onemocnění dítěte nebo partnera. Zaměstnanec s měsíční mzdou 16˙000 Kč dostane za devět dnů ošetřování o 850 korun méně než letos. Na druhou stranu nedojde k původně navrhovanému snížení rodičovského příspěvku . A pravděpodobně se vám zvýší daňová sleva o 924 korun ročně za každé vyživované dítě.

Státní zaměstnanci

Citelně se vás dotkne snížení platu o čtyři procenta. Například při měsíčním hrubém příjmu 16 000 Kč si za celý rok vyděláte o téměř 7700 korun méně.

Autor - Ministerstvo práce a sociálních věcí