Čtvrtině seniorů žijící v domovech důchodců nezbývá z kapesného dost peněz na zaplacení regulačních poplatků. Na osobní útratu mají někteří z nich jen pár stokorun na měsíc. Úlevy se dočkají možná teprve za půl roku.

Zhruba deset tisíc českých důchodců musí každý měsíc vyžít jen s několika stokorunami. Žijí v domovech důchodců, kterým za pobyt a stravu odevzdají 85 procent důchodu. Zbytek jim zůstane na osobní výdaje. A od nového roku i na poplatky u lékaře. Jenže podle průzkumu Národní rady osob se zdravotním postižením (NRZP) provedeném ve 400 domovech pro seniory tito důchodci nejsou schopni výdaje za lékaře a předpis na léky uhradit.

Každý druhý starobní důchod je nižší než 10 tisíc korun

Průměrný starobní důchod vyplácený Českou správou sociálního zabezpečení dosahoval v prosinci 2007 částky 8 747 korun a v Česku bylo celkem 2 028 865 starobních důchodců.

'Od ledna 2008, kdy dostali všichni důchodci přidáno, činí průměrný starobní důchod 9 093 korun. Vyplácení důchodů sleduje Česká správa sociálního zabezpečení po pásmech. Nyní jsou k dispozici údaje za září 2007, kdy celkem 9 416 starobních důchodců pobíralo důchod jen do výše 2 999 korun a 1 144 804 seniorů do výše 9 999 korun,' říká mluvčí České správy sociálního zabezpečení Štěpánka Filipová.

'Je třeba urychleně přijmout opatření, která zajistí, aby tito lidé neměli problém v přístupu ke zdravotní péči. Upozornili jsme na to ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase a ministra zdravotnictví Tomáše Julínka a chystáme se do poloviny března podat ústavní stížnost. Chceme dosáhnout toho, aby senioři v domovech důchodců a v ústavech sociální péče byli od placení poplatků osvobozeni,' říká předseda NRZP Václav Krása.

V domovech důchodců žije v Česku kolem 40 tisíc seniorů a dalších 30 tisíc lidí, kterých se problém rovněž týká,je umístěno v ústavech sociální péče. Pobyt a strava seniory přijde na 7 až 9 tisíc korun měsíčně. Průměrný důchod přitom v Česku činí 9093 korun měsíčně. Proto zákon omezuje výši nákladů na pobyt v domovech a nařizuje, že každému jeho obyvateli musí z důchodu zůstat alespoň 15 procent na kapesné. Rozdíl v platbě důchodců na pobyt v domově a skutečnými náklady dorovnává většinou zřizovatel, především příslušný krajský úřad. Z kapesného senioři hradí další běžné výdaje, jako jsou například poplatky za televizi a rozhlas, osobní hygienické potřeby, doplatky za léky a nově také regulační poplatky za recept a návštěvu u lékaře.

'Z průzkumu, který jsme provedli, vyplývá, že měsíční kapesné se u většiny obyvatel domovů důchodců pohybuje kolem 1 250 korun. Po dalších nezbytných osobních výdajích jim zůstává na útratu průměrně 614 korun. Měsíčně tito lidé potřebují na předpis zhruba šest léků a dvě lékařské vyšetření. Každá položka znamená náklad 30 korun, tedy měsíčně 240 korun. Pětině seniorů však podle našich zjištění na regulační poplatky za zdravotní péči ale peníze nezbývají. Nemají tak zaručen rovný přístup ke zdravotní péči. Výsledkem může být zhoršení jejich zdravotního stavu,' upozorňuje Krása.

S koaličními partnery ve vládě chce nyní o zrušení poplatků pro lidi starší 70 let a děti v předškolním věku jednat KDU-ČSL. Podle vyjádření předsedy strany Jiřího Čunka lidovci nesouhlasí se zrušením všech poplatků, ale chtějí koalici přesvědčit, že je třeba hledat úlevu tam, kde je to sociálně potřebné. 'V této chvíli platí koaliční dohoda, téma případných úprav v systému regulačních poplatků ve zdravotnictví se otevře nejdříve po půl roce fungování tohoto systému,' sdělil portálu Peníze.cz mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Sezemský. K průzkumu Národní rady osob se zdravotním postižením máme výhrady, není to tak velký problém, musíme počkat na seriozní data. Nicméně je pravda, že někteří senioři mají malé kapesné. Chceme, aby se to řešilo cíleně a individuálně, například formou hmotné nouze,' říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt s tím, že zrušení poplatků jen pro některé důchodce by bylo nespravedlivé vůči ostatním seniorům.

Domovy pro seniory potvrzují, že regulační poplatky zasáhly jejich klienty citelně. 'Náš domov je v oblasti, kde mají staří lidé velmi nízké důchody. Vybírání regulačních poplatků je k nim nespravedlivé. Největší zátěží jsou poplatky na recept a doplatky za léky. Citelně to pociťuje zhruba 60 našich klientů. Na kapesném jim zbývá jen pár stokorun. Někteří musejí užívat čtyři až šest léků, doplácejí za léky okolo 600 korun měsíčně a nemají přitom nikoho, žádnou rodinu, která by jim finančně pomohla,' říká Petr Nový z Domova důchodců a ústavu sociální péče v Krásné Lípě.

'Za pokoj a stravu u nás zaplatí lidé kolem 9 tisíc korun. Kapesné, které jim zůstává, je nízké. Se zavedením regulačních poplatků se proto lidé hodně rozmýšlejí, zda jít k lékaři, ptají se, zda musejí brát tolik léků. Přitom průměrný věk našich klientů je 83 let, každý druhý má cukrovku i další zdravotní potíže,' říká Alois Kubíček z Domova seniorů v Benešově.

Podobné zkušenosti mají také v Domově důchodců Litvínov-Janov, kde poplatky vyvolaly obavy u 90 procent seniorů. 'Situaci, kdy by se klienti bránili jít na vyšetření, jsme zatím nezaznamenali. Lékařka uvážlivě předepisuje našim klientům takové léky, které skutečně potřebují a snaží se vybírat druh, na který je nejmenší doplatek,' vysvětluje vrchní sestra Janovského domova, jak se problém nízkého kapesného a regulačních poplatků snaží řešit přímo na místě.