Rozhodli jste se zaměstnat účetního upoutaného na invalidní vozík? Víte, jaké příspěvky nebo slevy na dani z příjmů můžete v této souvislosti získat?

Není pochyb o tom, že osoby se zdravotním postižením čelí při hledání pracovního místa více překážkám než jiní uchazeči o zaměstnání. Ve snaze zlepšit jejich postavení na trhu práce bylo přijato několik zákonných opatření, která by měla firmy pozitivně motivovat k jejich zaměstnávání.

Za nejpodstatnější pro společnosti považuji úpravu obsaženou v zákoně o zaměstnanosti (například zvýhodnění chráněných pracovních míst a dílen) a v zákoně o daních z příjmů (například motivace formou slev na dani).

CHRÁNĚNÉ PRACOVNÍ MÍSTO. Za chráněné pracovní místo se podle zákona o zaměstnanosti považuje pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem na základě písemné dohody s úřadem práce pro osobu se zdravotním postižením. Ekonomickým motivem k jeho vytvoření by měl být příspěvek, který úřad práce při splnění zákonem stanovených podmínek poskytuje zaměstnavateli. Může činit až osminásobek průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku (u osoby s těžším zdravotním postižením dokonce až dvanáctinásobek).

V případě, že zaměstnavatel vytváří na základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více chráněných pracovních míst, může se tento příspěvek zvýšit až na desetinásobek, resp. čtrnáctinásobek průměrné mzdy. K jejich získání je však nutné, aby vaše firma provozovala chráněné pracovní místo nejméně dva roky.

Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku vyhlašuje pro každý rok Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě údajů Českého statistického úřadu. Sdělení je uveřejňováno ve Sbírce zákonů. Pro rok 2007 je relevantní průměrná mzda za 1. až 3. čtvrtletí za kalendářní rok 2006, která činila 19 635 Kč (sdělení MPSV č. 554/2006 Sb.).

CHRÁNĚNÁ PRACOVNÍ DÍLNA. Za chráněnou pracovní dílnu zákon o zaměstnanosti považuje místo, kde pracuje nejméně šedesát procent zaměstnanců se zdravotním postižením. Stejně jako u chráněného pracovního místa je i zde pro získání příspěvku nutné, aby byla dílna provozována po dobu nejméně dvou let ode dne sjednaného v dohodě s úřadem práce. Výše příspěvku poskytovaného úřadem práce na vytvoření chráněné pracovní dílny může na každé pracovní místo činit stejnou částku jako u chráněných pracovních míst.

Podrobnější charakteristiku chráněného pracovního místa a chráněné pracovní dílny, způsob výpočtu ročního přepočteného počtu zaměstnanců, kteří vykonávají práci v chráněné pracovní dílně, druhy nákladů, na které lze poskytnout příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů, a způsob poskytování příspěvku najdete v prováděcím předpise k zákonu o zaměstnanosti (vyhláška č. 518/2004 Sb.).

PŘÍSPĚVEK NA PODPORU ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM. Společnostem, u nichž nejméně polovinu zaměstnanců tvoří lidé se zdravotním postižením, dále měsíčně náleží 0,66násobek průměrné měsíční mzdy za každou zaměstnanou osobu s těžším zdravotním postižením, respektive 0,33násobek za každou jinou zaměstnanou osobu se zdravotním postižením. Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě žádosti zaměstnavatele a je splatný nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne doručení žádosti příslušnému úřadu práce.

Ke zjištění celkového počtu zaměstnanců, zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, se vychází z průměrného přepočteného počtu zaměstnanců za kalendářní čtvrtletí. Způsob, jakým se stanoví, je opět definován ve zmiňovaném prováděcím předpise.

ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ. Zvýhodnění pro osoby zaměstnávající pracovníky se zdravotním postižením nabízí také zákon o daních z příjmů. Fyzické i právnické osoby zaměstnávající osoby se zdravotním postižením mohou snížit svou daňovou povinnost o tzv. slevy na dani, a to ve formě zákonem stanovené částky na jednoho zdravotně postiženého zaměstnance a u právnických osob dále ve výši 50 % jejich daňové povinnosti.

Výše slevy na dani na jednotlivé zaměstnance se odvíjí od stupně jejich zdravotního postižení - daň lze snížit o částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, resp. o 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením. Připomínám, že rozhodný je v těchto případech průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením.

Slevu na dani ve výši jedné poloviny vypočtené daňové povinnosti může uplatnit právnická osoba zaměstnávající nejméně 25 zaměstnanců, u které podíl lidí se zdravotním postižením činí více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu všech jejích zaměstnanců.

Způsob výpočtu přepočteného počtu zaměstnanců je stanoven v příslušných ustanoveních zákona o daních z příjmů. Obecně se tento ukazatel vypočítá samostatně za každou skupinu zaměstnanců. Jde o podíl celkového počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby nebo z individuálně sjednané pracovní doby a z délky trvání pracovního poměru v období, za které se podává daňové přiznání, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu.

Zde je nutné upozornit na skutečnost, že se počet hodin jednotlivých pracovníků snižuje o neodpracované hodiny v důsledku neomluvené nepřítomnosti v práci a nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy.

Do trvání pracovního poměru se rovněž nezapočítává mateřská nebo rodičovská dovolená či dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné funkce.

Kristýna Šimáčková
Euro-Trend

Úlevy na dani

Zákon o daních z příjmů umožňuje zaměstnavatelům uplatnit na jednotlivé zaměstnance se zdravotním postižením

- slevu na dani ve výši 18 000 Kč,

- při zaměstnání osoby s těžším zdravotním postižením lze daňovou povinnost snížit o 60 000 Kč.

Firmy s více než dvaceti pěti zaměstnanci, u nichž podíl pracovníků se zdravotním postižením činí více než padesát procent průměrného ročního přepočteného počtu všech jejich zaměstnanců, mohou uplatnit slevu na dani ve výši jedné poloviny jejich daňové povinnosti.

Povinný podíl a náhradní plnění

Zákon o zaměstnanosti ukládá firmám, které zaměstnávají více než 25 osob, povinnost zajistit práci i lidem se zdravotním postižením, jejich minimální podíl činí 4 % z celkového počtu zaměstnanců. Ne každý předmět činnosti však nabízí vhodné pozice pro osoby se zdravotním postižením, tuto povinnost proto lze splnit i formou realizace některého z náhradních plnění.

ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK, ODBĚR VÝROBKŮ NEBO SLUŽEB. Jedním z možných náhradních plnění k dosažení zmiňovaného čtyřprocentního limitu je zadávání zakázek nebo odebírání výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením. Zájemci o tento druh plnění mohou vyhledat vhodného dodavatele v seznamu zaměstnavatelů splňujících výše uvedená kritéria, který je k dispozici například na internetových stránkách MPSV, v sekci "Zaměstnanost", v části "Pro zaměstnavatele" (www.mpsv.cz). Požadovaný limit je možné rovněž splnit přímým zadáváním zakázek osobám se zdravotním postižením nebo odebíráním jejich výrobků nebo služeb.

ODVOD STANOVENÉ ČÁSTKY. Druhou variantou je odvod zákonem stanovené částky do státního rozpočtu. Výše odvodu do státního rozpočtu činí v tomto případě za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat, 2,5násobek průměrné měsíční mzdy za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. Tuto částku je zaměstnavatel povinen poukázat do státního rozpočtu do 15. února následujícího roku. Vlastní odvod se uskutečňuje prostřednictvím úřadu práce, v jehož územním obvodu je sídlo zaměstnavatele, který je právnickou osobou, nebo bydliště zaměstnavatele, který je fyzickou osobou.

Obě zmiňované varianty náhradního plnění je samozřejmě možné kombinovat. Omezení je stanoveno pouze pro zaměstnavatele, kteří jsou organizačními složkami státu nebo jsou zřízeni státem a nemohou tento limit plnit odvodem do státního rozpočtu.

POZOR: Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců, celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a povinného podílu je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců.

Naproti tomu při výpočtu výše nároku na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením jsou rozhodné údaje za kalendářní čtvrtletí.