Od ledna 2007 vstoupil v platnost nový zákoník práce. Tomu jsme se věnovali v článku Zákoník práce 2007: po 40 letech přicházejí změny. Současně nabylo účinnosti také nařízení vlády č. 590/2006 Sb., které stanoví okruh a rozsah důležitých osobních překážek v práci.

Co tento předpis říká? Kdy a za jakých okolností máme nárok na pracovní volno. Případů je několik, postupně si je představme.

Ošetření u lékaře

V případě ošetření u lékaře máme nárok na pracovní volno s náhradou mzdy, ovšem pouze na nezbytně nutnou dobu a za podmínky, že ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. Pokud není možné provést lékařské ošetření mimo pracovní dobu a dostavíte se do zdravotnického zařízení nejblíže svému pracovišti či bydlišti, náleží vám pracovní volno i s náhradou mzdy. Musí jít o zdravotnické zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně a mělo by být nejblíže pracovišti či bydlišti zaměstnance. Jestliže byl zaměstnanec ošetřen v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se mu pracovní volno na nezbytně nutnou dobu, ovšem náhrada mzdy náleží pouze za dobu, po kterou by ošetření trvalo právě na nejbližším pracovišti. Pokud povinnost lékařské prohlídky či vyšetření nebo i třeba očkování souvisí s výkonem práce (u některých profesí je to přímo předepsáno), má ji zaměstnanec povinnost absolvovat v průběhu pracovního poměru, a to u závodního lékaře v rámci zdravotní preventivní prohlídky. Pokud zaměstnavatel svého závodního lékaře nemá, může si lékaře zvolit sám zaměstnanec. Tzv. vstupní prohlídku musí zaměstnanec absolvovat ještě před uzavřením pracovního poměru a absolvovat u lékaře, se kterými má zaměstnavatel uzavřenou smlouvu o poskytování závodní preventivní lékařské péče. Jestliže zaměstnavatel takového lékaře nemá, může ji nastupující zaměstnanec absolvovat u lékaře podle své volby. Zpoždění dopravního prostředku při cestě do zaměstnání a špatné počasí Na pracovní volno na nezbytně nutnou dobu, ovšem bez náhrady mzdy, má nárok zaměstnanec, pokud dojde k nepředvídanému zpoždění hromadného dopravního prostředku nebo přerušení dopravního provozu a zaměstnanec se nemohl dostat do místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem. Zdravotně postižení zaměstnanci mají nárok na pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu (nejvýše 1 den), pokud jim cestu do zaměstnání znemožní povětrnostní podmínky.

Svatba

V případě vlastní svatby je nárok na dva dny pracovního volna, z toho jeden den k vlastní účasti na obřadu. Náhrady mzdy náleží pouze v rozsahu jednoho dne. Pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu jednoho dne se poskytne také rodiči k účasti na svatbě dítěte. Naopak dítěti k účasti na svatbě rodiče náleží pracovní volno sice ve stejném rozsahu, ovšem bez náhrady mzdy.

Narození dítěte

Při událostech spojených s narozením dítěte se manželovi (druhovi) pracovní volno poskytuje s náhradou mzdy a to v případě převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět. Bez náhrady mzdy pak v případě vlastní účasti při porodu.

Úmrtí

V případě úmrtí se poskytuje pracovní volno s náhradou mzdy: 2 dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte a ještě další den k účasti na pohřbu těchto osob. 1 den k účasti na pohřbu rodiče a sourozence, také rodiče manžela (tchán, tchýně) i sourozence manžela (švagr, švagrová) a ještě další den, pokud zaměstnanec tento pohřeb vypravuje. Na nezbytně nutnou dobu (nejdéle 1 den) k účasti na pohřbu prarodiče či vnuka nebo prarodiče manžela. Stejné volno náleží také k účasti na pohřbu jiné osoby, který žila v zaměstnancem ke dni úmrtí ve společné domácnosti. Volno ještě na další den má zaměstnanec v případě, kdy vypravuje pohřeb těchto osob. Na nezbytně nutnou dobu také náleží pracovní volno s náhradou mzdy k účasti na pohřbu spoluzaměstnance - zaměstnavatel určí osoby, které se pohřbu zúčastní.

Doprovod k lékaři

Pracovní volno zaměstnavatel musí umožnit také k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění a úrazu. Poskytne se jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den, a to za podmínky, že je tento doprovod nezbytný a ošetření nelze provést mimo pracovní dobu. Jde-li o doprovod manžela, druha, dítěte, rodiče nebo prarodiče (či manželova prarodiče), poskytuje se pracovní volno s náhradou mzdy. Pokud má zaměstnanec nárok na podporu při ošetřování člena rodiny, náhrada mzdy nenáleží. Jde-li o ostatní rodinné příslušníky, náhrada mzdy nepřísluší. Doprovod dítěte Mimo výše uvedených možností doprovázení k lékaři ještě zákon pamatuje na možnost poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy na nezbytně nutnou dobu při doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte. Také v případě zdravotně postiženého dítěte lze poskytnout k jeho doprovodu do zařízení sociálních služeb nebo do školy pro zdravotně postižené s internátním provozem jednomu z rodičů pracovní volno s náhradou mzdy. A to na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však v rozsahu 6 pracovních dnů v kalendářním roce.

Přestěhování

Pracovní volno bez náhrady mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejdéle na 2 dny, při přestěhování zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení. Jde-li o stěhování v zájmu zaměstnavatele, náleží zaměstnanci i náhrada mzdy.

Hledání nového zaměstnání

Pracovní volno bez náhrady mzdy se před skončení pracovního poměru poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše jeden půlden v týdnu, po dobu odpovídající 2měsíční výpovědní době. Toto pracovní volno lze také slučovat. Pracovní volno je zaměstnavatel povinen poskytnout bez ohledu na to, kdo dává výpověď nebo že pracovní poměr skončí dohodou. Nárok na pracovní volno vzniká i zaměstnanci zaměstnanému na dobu určitou, pokud to vzhledem k době trvání pracovního poměru přichází v úvahu. Před ukončením pracovního poměru z důvodu uvedených v zákoníku práce § 52 písm. a) až e) - např. z organizačních či zdravotních důvodů - je při hledání nového zaměstnání nárok na pracovní volno s náhradou mzdy. Výčet situací, při kterých můžeme žádat o neplacené volno, je dosti pestrý. Je však třeba při jejich využití se zaměstnavatelem řádně spolupracovat. Pokud je překážka přítomnosti v zaměstnání známá dopředu, vše řádně předem oznámit, v případě nenadálé události pak zaměstnavatele uvědomit bez zbytečného odkladu. Co se týče návštěv u lékaře, dřívější právní úprava nestanovila lékařům a lékařským zařízením povinnost vystavovat potvrzení o léčení či ošetření. Nový zákoník práce však stanoví, že právnické a fyzické osoby jsou povinny poskytnout zaměstnanci potřebnou součinnost, tedy měly by vydávat zaměstnanci potvrzení o existenci překážky - např. účasti na ošetření. Dále může být za důkaz považováno také písemné či ústní prohlášení zaměstnance apod.