PÉČE O POSTIŽENÉ

Téměř nulový rozvoj podnikatelských aktivit v oblasti péče o handicapované občany. Takový je výsledek skoro tříměsíčního fungování nového zákona o sociálních službách. Přitom právě podpora soukromých ošetřovatelů byla jedním z cílů změny legislativy.

Pouhých pár dní zbývá ministerstvu práce a sociálních věcí, aby vyřešilo částečný kolaps financování péče o tělesně postižené. Změna financování sociální péče platná od ledna letošního roku zatím nepřinesla výrazné úspěchy. V nejistotě zůstávají nejen tisíce handicapovaných osob ale i společností, které jim dosud pomáhaly v běžném životě.

Přitom jedním z druhotných záměrů změny zákona byl rozjezd podnikání v oboru služeb, který si dosud monopolně udržoval stát nebo jím dotované neziskové organizace. Od ledna dostávají postižení od státu finanční příspěvek a sami se mohou rozhodnout, zda si za ně pořídí osobní asistenty, zaplatí rodinným příslušníkům či sousedům, nebo peníze svěří profesionálům z ústavů sociální péče, diakonií a podobně.


PODNIKATELÉ ZATÍM VYČKÁVAJÍ

Zkusit podnikat v této oblasti se ale podle průzkumu Profitu zatím živnostníkům příliš nechce. "Na straně poptávky, ať už jednotlivých postižených nebo ústavů, jsme dosud zájem nezaznamenali. Na druhé straně je třeba říct, že roste zájem uchazečů o rekvalifikaci právě na pečovatelské služby," říká Vladimír Brablec z českobudějovického úřadu práce.

"Riziko je příliš velké, stát reguluje výši cen za služby a náklady jsou vysoké. Lepší je mít neziskovou organizaci a spolehnout se na dotace a sponzoring," říká Stanislav z jižních Čech, který o postižené před několika lety pečoval v rámci náhradní vojenské služby.

Lidé, kteří se o sebe sami nedokáží postarat, přitom od ledna mohou dostat od dvou do jedenácti tisíc korun měsíčně na platby při pomoci v běžném životě. "Nový zákon znamená naprostý průlom v systému sociální péče, který zde fungoval v určitých modifikacích desítky let. Hlavní změnou je skutečnost, že peníze jdou za klientem, a že zrovnopravňuje všechny poskytovatele sociálních služeb, ať už je zřizují obce, kraje nebo neziskové organizace. Tento model považuji za správný a předpokládám, že se ukáže jako mnohem výhodnější pro ty, kterým je určen," věří pražský radní Jiří Janeček, jenž má kromě jiného na starosti sociální oblast.


ROSTE ZÁJEM O REKVALIFIKACE

Odborníci z praxe ale věří, že se soukromníci nakonec této podnikatelské šance chopí. Už dnes totiž rapidně roste zájem o rekvalifikační a vzdělávací kurzy právě v tomto oboru. "Nestačíme uspokojovat poptávku žadatelů," potvrzuje Renata Sedlmayerová z České asociace pečovatelské společnosti. Tato organizace zajišťuje zvyšování kvalifikace pečovatelů za peníze z Evropského sociálního fondu.

Do kurzů podalo přihlášku od loňského podzimu přes 3,5 tisíce žadatelů, místo je ale jen pro 600 z nich. "Nejsou to jen zaměstnanci pečovatelských ústavů, ale i jednotlivci, kteří uvažují o samostatném podnikání v tomto oboru," říká Renata Sedlmayerová.

Necelé tři měsíce fungování nového systému financování zatím nedokáže odpovědět na otázky, zda bude skutečně zajímavý i pro soukromé podnikatele. Vyšší finanční příspěvek zatím ocenily spíš rodiny, které se o své příbuzné chtěly postarat už dříve. Ředitel Ústavu sociální péče v Havířově Radim Hanzel potvrdil, že od ledna část lidí odešla do domácího ošetřování. "Šlo především o děti, jejichž rodiče se rozhodli, že jsou schopni se o ně postarat," dodává s tím, že k jejich rozhodnutí jasně přispělo

posílení domácího rozpočtu.


ZMĚNA PŘINESLA I PROBLÉMY

Aktuálně jde ovšem spíš o rozkolísání dosud fungujícího systému přímých plateb pro neziskové organizace. Alespoň tak to vidí dosavadní provozovatelé sociálních služeb. Například Sdružení zdravotně postižených a další neziskové organizace dostaly v roce 2005 od ministerstva 196 milionů korun. Loni to bylo 166 milionů korun a letos se má rozdělit 120 milionů korun.

Jako první si na nedostatek financí začal stěžovat Pardubický kraj, přidaly se jižní Čechy a další regiony. Finanční problémy má i borovanské centrum Borůvka v jižních Čechách. "Kdyby nebylo sponzorů, museli bychom zavřít," prohlásil jeho ředitel Jiří Bajer. Už tak musel propustit šest ošetřovatelů. Stát podle něj podhodnotil náklady, které jsou na celodenní péči potřeba. Postižený například měsíčně dostane příspěvek na péči ve výši osm tisíc korun, týdenní pobyt v centru ale přijde na 8,5 tisíce při 24hodinové péči.

Alena Havrlandová, vedoucí pečovatelské služby v Kostelci u Jihlavy a pracovnice Oblastní charity Jihlava připomíná, že vyhláška k zákonu navíc stanovuje maximální hodinovou cenu za práci ošetřovatelky, a to 85 korun. Také ona tvrdí, že to nestačí pokrýt náklady na potřebnou péči. Posudkoví lékaři navíc často podle ní podhodnotí stupeň postižení a klient si potom službu ošetřovatele nemůže dovolit. "Ubyla nám asi třetina klientů," konstatuje Havrlandová.

"Zmíněná částka 85 korun na hodinu, kterou podle zákona účtujeme za své služby klientům, nám nestačí ani na pokrytí mzdových nákladů pro naše pečovatele. Jinak řečeno, budeme muset propouštět," říká také ředitel karlovarského krajského Centra služeb pro zdravotně postižené Petr Končel. Ze šestnácti ošetřovatelů bude muset v krátké době odejít minimálně pět.


MNOZÍ BEROU DÁVKU JAKO BONUS

Speciální škola Svítání v Pardubicích se stará asi o 180 dětí i dospělých s kombinovaným postižením. "Zatím velké potíže nemáme, ale problémy jsou. Některým rodičům nedochází, že peníze od státu jsou určeny na nákup sociální služby. Dosud všichni smlouvy s námi podepsali, i když platby ještě všude neproběhly, ale očekáváme další diskuzi, kam chceme pozvat i politiky. Protože nám od státu kvůli zákonu nepřišly na služby peníze, zatím nevíme, zda nebudeme muset změnit nastavení plateb, a to směrem nahoru. Pak by byla vlna odporu asi okamžitá," řekla ředitelka školy Svítání Miluše Horská.

Pro školu tvoří příspěvky od rodin asi jednu třetinu rozpočtu. Zatím Svítání stanovilo cenu za den pobytu ve škole jen od 60 do sta korun, v budoucnu se ale možná bude muset zvýšit. Peníze ubyly rovněž pardubickému sdružení SKP-Centrum, které mimo jiné provozuje v Horním Jelení na Pardubicku domácí péči pro zhruba 150 klientů, převážně seniorů.


PŘIZNÁNÍ DÁVEK SE PROTAHUJE

Dalším problémem je skutečnost, že tisíce lidí na přiznání příspěvku stále čekají. Vzniká tak finanční vakuum jak pro postižené, tak pro poskytovatele sociálních služeb. "Vyřízení žádosti ze zákona je třicet dní, ale lhůta neběží po dobu, kdy se čeká na posouzení zdravotního stavu, čili v podstatě do šedesáti dnů by tyhle věci měly být vyřízeny," vysvětluje situaci Vlastimil Novotný, vedoucí oddělení péče o těžce zdravotně postižené jihlavského magistrátu. O příspěvek je možné požádat na obecním úřadu obce s rozšířenou působností, v jejímž spádovém území má žadatel trvalý nebo hlášený pobyt.


Tabulka

STÁTNÍ PŘÍSPĚVEK PRO POSTIŽENÉ

stupeň bezmocnosti, děti, dospělí

lehká závislost, 3 000 Kč, 2 000 Kč

středně těžká závislost, 5 000 Kč, 4 000 Kč

těžká závislost, 9 000 Kč, 8 000 Kč

úplná závislost, 11 000 Kč, 11 000 Kč

Pramen: MPSV