http://www.infoposel.cz --- tisk článku --- 23.11.2006, 10:07 --- rubrika " Služby "

Ať lidé s postižením zbytečně nekončí v ústavech

Tři miliardy korun. Tolik je třeba, aby lidé s handicapem dostali peníze od státu na ruku a mohli si zaplatit některé služby osobního asistenta. "Umožní jim to vymanit se z ústavů a žít normálním životem," poukazuje Patrik Nacher z Národní rady zdravotně postižených na největší přínos nového zákona o sociálních službách.

* O to, jestli peníze budou, se vedly spory. Jak to tedy je? Budou?

Došlo bohužel k tomu, že předchozí vláda nepřipravila podklady, aby zákon začal od 1. ledna platit. Takže když se začaly shromažďovat žádosti o peníze, zjistilo se, že chybějí tři miliardy. Bez nich by byly peníze jen na ty služby, které poskytují ústavy. Skutečně hrozilo, že se nenaplní sám princip zákona a nebude na osobní asistenci. Naštěstí se peníze po řadě jednání podařilo najít v položce "nemocenská". Jen je ještě potřeba, aby Sněmovna schválila jejich přesun. Proto se chceme v den, kdy se o tom bude jednat, tedy 28. listopadu, veřejně sejít v Praze na Malostranském náměstí - nejen postižení, ale i odborové svazy a zástupci Unie zaměstnavatelských svazů - a požádat poslance, aby přesun schválili. Celý systém by se tak mohl rozjet.

* Jak to bude konkrétně fungovat?

Kdo bude mít o příspěvek zájem, musí si nejprve nechat revizním lékařem posoudit, jakou mírou zdravotního postižení trpí. Lékař žadatele rozdělí podle stupně postižení do skupin. Vše je odstupňováno od toho, do jaké míry je člověk soběstačný, tedy jaké akty nemůže sám dělat a nakolik je schopný komunikovat s okolím: tedy jestli si třeba sám může vyčistit zuby, vykoupat se... Někdo se totiž třeba umí obléknout, ale už se nedokáže sám vykoupat nebo si vyprat. Na základě toho pak má člověk právo získat dva tisíce až jedenáct tisíc korun. Platí přitom, že čím je kdo méně soběstačný, tím má samozřejmě nárok na vyšší částku.

* Na co mohou lidé peníze použít?

Těch služeb je řada. Jde asi o třicet základních potřeb člověka, zdánlivě obyčejných. Třeba že zaplatím někomu za to, že mi bude chodit vařit, nakupovat, bude mě koupat. Ale i to, že mě doprovodí do divadla, pomůže mi zavézt auto do servisu a odveze mě zpět nebo mi pomůže dostat se do práce a pak pro mě zase přijede. Ten hlavní rozdíl je v tom, že zatímco dříve peníze dostávaly ústavy a člověk neměl moc možností, jak s nimi naložit, teď budou postižení sami o sobě rozhodovat. Ti, kteří budou chtít.

* Kritici však tvrdí, že se peníze budou zneužívat...

Ano, slyšel jsem to: že si díky zákonu "namastí kapsy" rodinní příslušníci. Ale to je přece v pořádku! O to totiž jde - aby lidé nemuseli do ústavů, ale žili doma mezi svými. Na západ od našich hranic to vědí dávno, to jen my jsme co se týče ústavní péče divní. Jinde jsou ústavy čím dál menší a čím dál víc pravomocí a peněz se přesouvá k postiženým samým, u nás to až doposud bylo obráceně. Přitom je dokázáno, že pro stát je levnější, když se o postižené stará rodina, a ne ústav.

Autor: LENKA PETRÁŠOVÁ
Zdroj: Mladá fronta DNES


Infoposel.cz - informační systém pro zdravotně postižené
Copyright © 2000-2024 Veleta, o.s.