Projekt Středočeského kraje „Podpora poskytovatelů sociálních služeb ve Středočeském kraji při odstraňování opatření omezujících pohyb osob“ se uskutečnil za podpory finančních zdrojů Phare 2003 RLZ a státního rozpočtu České republiky v období listopad 2005 – srpen 2006. Stal se jednou z aktivit, které směřují ke zvýšení kvality sociálních služeb ve Středočeském kraji.

Cílem projektu bylo poskytnout ústavům sociální péče a domovům důchodců, které zřizuje Středočeský kraj a které používají restriktivní opatření klecovými či síťovými lůžky, vzdělávací a poradenskou podporu tak, aby zařízení dokázala poskytovat sociální službu bez zmíněných restriktivních opatření. Jednu z klíčových aktivit projektu tvořil experiment, ve kterém dostalo několik klientů, vůči nimž byla dosud používána restrikce klecovým či síťovým lůžkem, k dispozici osobního asistenta. Experiment si kladl za úkol vyzkoušet, zda osobní asistence dokáže klientovi zajistit alternativu života v ochranném lůžku.

Cíle projektu

1. Postupné odstranění klecových a síťových lůžek v zařízeních sociálních služeb zřizovaných Středočeským krajem.

2. Zavedení humánních metod práce s klienty umísťovanými do těchto lůžek v situacích, kdy by jinak byla ochranná lůžka použita.

3. Podpora poskytovatelů sociálních služeb ve vypracování individuálních plánů uživatelů ochranných lůžek vedoucích k postupnému odstranění těchto lůžek.

4. Podpora poskytovatelů sociálních služeb při vytváření potřebného materiálního zázemí umožňujícího odstranění klecových a síťových lůžek.

Projekt účastníkům přinesl aktivity a podporu v těchto oblastech:

I. Vzdělávání:

- managementu organizací s cílem formulovat vizi a rozvojové cíle v oblasti používání restriktivních opatření klecovými a síťovými lůžky;
- klíčových pracovníků a dalších pracovníků v přímé péči tak, aby dokázali zjistit potřeby a osobní cíle uživatelů a naplánovat efektivní podporu; aby znali současné požadavky na zajištění kvalitní péče o uživatele;
- osobních asistentů s cílem připravit je na práci s uživatelem i zapojení do života organizace.

II. Experiment:

Využití osobní asistence pro uživatele v klecovém či síťovém lůžku mělo dokázat, zda a do jaké míry lze zajistit v podmínkách současných ústavů prostřednictvím osobní asistence alternativu k umístění klientů do klecového či síťového lůžka. Vyškolení osobní asistenti po dobu 3 měsíců pracovali s klienty, vůči kterým byla tato forma restrikce používána.

III. Konzultace, supervize:

byly poskytovány průběžně po celou dobu trvání projektu, a to jak ředitelům zařízení a dalším vedoucím pracovníkům, tak osobním asistentům či klíčovým pracovníkům.

S čím se do projektu vstupovalo?

Realizační a lektorský tým vstupoval do projektu s předpokladem, že neexistují opravdové důvody, proč by jakýkoliv postižený člověk měl v sociální službě trávit svůj čas v klecovém či síťovém lůžku. Umístění člověka do klece či sítě je tragickým nedorozuměním, důsledkem poruchy vztahu, kompetencí pracovníků, nedostatečných materiálních, personálních či organizačních podmínek v sociální službě. Cílem a hlavním prostředkem podpory bylo proto uvést pracovníky do živého a opravdového kontaktu s uživatelem i se sebou samými, obnovit přirozený tok pocitů a uvědomění a převzít odpovědnost za řešení situace. Jádrem přístupu byla podpora pracovního týmu, aby rozpoznal potřeby uživatele a převzal náležitou zodpovědnost za jejich podporu a za provázení uživatele. Lektorská podpora vycházela z Gestalt přístupu, který přinášel účastníkům bohatost vnitřních prožitků. Významným vodítkem a pomocníkem při řešení situací klientů i organizací se staly standardy kvality sociálních služeb - jejich hodnoty, požadavky i požadované procesy. Hlavními nástroji podpory pracovních týmů jsou poradenství, vzdělávání a supervize. Způsoby, jak rozpoznávat potřeby uživatele (i s velmi hlubokým postižením) a jak nalézat vhodné způsoby podpory, které byly v rámci projektu využívány, popisuje metodika „Alternativní přístupy v péči o osoby, vůči nimž jsou uplatňována restriktivní opatření formou klecových a síťových lůžek“.

Osobní asistenti vs. restriktivní opatření

Experiment jednoznačně potvrdil, že osobní asistence vede k významnému – v některých případech naprosto zásadnímu – zkvalitnění života uživatele. Zároveň se ukázalo, že klient, uspokojování jehož potřeb věnoval pozornost osobní asistent, restrikci klecovým či síťovým lůžkem nepotřebuje. Z toho důvodu se Středočeský kraj a poskytovatelé sociálních služeb rozhodli, že osobní asistence bude u klientů ohrožených restrikcí klecovým či síťovým lůžkem pokračovat. Při práci s osobními asistenty se ukázalo, že klíčovými aktivitami jsou výběr osobního asistenta a úvodní a průběžná příprava. Mimořádně důležitým aspektem je řízení osobního asistenta v organizaci. Zkušenosti lektorského týmu při přípravě a průběžné podpoře osobních asistentů shrnuje metodika „Poskytování osobní asistence uživatelům do té doby nuceným k pobytu v klecových či síťových lůžkách“.

Závěry

Zkušenosti rovněž ukázaly, že osobní asistence nemůže být jediným a univerzálním řešením problematiky klecových a síťových lůžek. Naléhavé se jeví otázky prostředí zařízení, soukromí, počtu ubytovaných uživatelů v prostředí, cílových skupin, řízení organizací a pracovních týmů, vizí a koncepcí… Stejně tak se ukázalo, že problematiku restriktivních opatření nelze zužovat pouze na používání ochranných lůžek. Projekt přinesl mimo jiné uvědomění, že nejočividnější restrikce ochrannými lůžky zmizely, ale že bude potřeba věnovat velkou pozornost a energii tomu, aby ochranná lůžka nebyla spontánně či plíživě nahrazena jinými způsoby omezení pohybu. Znamená to především výzvu pro poskytovatele, aby svou citlivost pro téma restriktivních opatření zvyšovali.

Propojení výše zmíněných aktivit vedlo ke snížení počtu klecových a síťových lůžek (z 52 v počátcích projektu na tři k 1. 6. 2006). Aktivity v oblasti ochrany lidských práv lidí v ústavním prostředí však pokračují. Zkušenosti z projektu otevřely další témata a prostory, kterým je třeba se zodpovědně věnovat.

Haicl Martin, Mgr.
Odborný garant projektu
Kulichová Romana, Mgr.
Odbor sociálních věcí
KÚ Středočeského kraje