"Drnčely tu telefony...," popisují v knihovně zájem o kurz znakování

JIHLAVA - V rámci své filozofie otevírat se všem čtenářům bez rozdílu se Městská knihovna v Jihlavě věnuje také činnosti pro handicapované spoluobčany. S jakými problémy a překážkami se potýkají zrakově postižení, tu např. mohou díky simulacím pochopit i docela zdraví lidé. Knihovna také velmi uspěla s letošní novinkou - kurzy znakové řeči.

Už druhý kurz znakové řeči pro začátečníky otevře zítra jihlavská knihovna po úspěchu jarního prvního kurzu. Jeho absolventi budou ostatně moci už od listopadu nastoupit do premiérového kurzu pro pokročilé.Úvodního kurzu se účastnily zejména studentky VOŠ sociální, ale zájem mají i další mladí lidé, kteří znalost znakování potřebují pro své povolání či z vlastního zájmu. Na podporu nadcházejících podzimních kurzů získala knihovna i podporu z grantu Ministerstva kultury Knihovna 21. století.

"Drnčely tu telefony, během půl dne jsem měla naplněnou kapacitu a i nadcházející kurzy jsou dávno plné," komentuje obrovský zájem Jihlavanů o výuku znakové řeči pracovnice zvukového oddělení knihovny Martina Grimová. K výuce znakování disponuje podle ní knihovna i programy na DVD. Při využití vtipné formy tu např. bílou barvu předvádí Lucie Bílá, podlahu ukazuje Přemek Podlaha atd.

Brýle do jiného světa

Městská knihovna se už tradičně věnuje také lidem s postižením zraku. Jak se cítí ti, kterým oči neslouží, si mohou návštěvníci knihovny do jisté míry vyzkoušet i prakticky. Loni totiž knihovna nakoupila soubor brýlí simulujících zraková postižení. Různé částečně zatemněné brýle simulují zdravým lidem např. ztrátu spodního zorného pole, různá redukovaná vidění, tunelové vidění, chybějící binokulární vidění i počínající šedý zákal. Právě poslední jmenovaná simulace klienty knihovny podle dosavadních zkušeností velmi zajímá. "Začíná se totiž týkat stále mladších lidí," vysvětluje Grimová. Simulační brýle knihovna využívá při žákovských besedách a dalších akcích, ale vyzkoušet si je může každý, kdo se chce vžít do pocitů svého zrakově postiženého dítěte, známého či přítele. "S brýlemi se dá dělat řada programů a informačních her pro děti," dodává M.
Grimová.

Pro samotné zrakově handicapované čtenáře disponuje knihovna kolekcí tzv. "zvukových knih". Proti předložení průkazu SONS nebo lékařského potvrzení mají postižení službu bezplatnou.

Novinkou jsou také nahrávky filmů doplněné zvukovou stopou, v níž jsou nevidomému sdělovány nejen dialogy postav, ale i faktický popis dění. Nevidomý se pak díky takové nahrávce může dívat na film spolu se svojí rodinou a necítí se izolován," oceňuje Grimová.

Knihovna v takové formě půjčuje zejména české filmy, jsou tu např. Tři oříšky pro Popelku, Kolja nebo Obecná škola. Nedávno ale knihovna velmi posílila filmotéku těchto filmů o mnoho dalších titulů všech žánrů, včetně snímků zahraničních. I nevidomí se tak mohou podívat třeba na Pretty Woman.

Všem klientům je v knihovně přístupná také televizní lupa. Novinkou poslední doby jsou pro postižené i běžné čtenáře i tzv. "hybridní knihy", spojující zvuk a obraz na počítači. Knihovna zatím těmito knihami disponuje zejména v oblasti výukových publikací.

Ze zorného pole knihovny ale nemizí ani v práci s postiženými klienty tradiční tištěná forma materiálů.

Nejen zrakově postiženým ženám tu např. pravidelně nabízejí jejich specializované časopisy Zora a Ema, neslyšícím zase patří časopis Gong.