Dceři těžce zdravotně postižené ženy nedovolil plzeňský neurolog být při posudkovém vyšetření matky. Příslušná vyhláška mu to umožňuje.

Otřesená přístupem plzeňského neurologa je Soňa Klingerová z Tlučné. Její matka má po krvácení do mozku ochrnutou polovinu těla, je těžce zdravotně postižená, a proto žádala Okresní správu sociálního zabezpečení o příspěvek na motorové vozidlo. Neuspěla a odvolala se k posudkové komisi ministerstva vnitra a sociálních věcí. Tady neúspěch rozhodně nebyl tím nejhorším zážitkem.

"Doprovázela jsem matku, špatně se totiž pohybuje a komunikuje. Mám plnou moc na její zastupování. Vešla jsem s ní i k panu doktorovi Komzákovi, který ji měl neurologicky vyšetřit. Matka si moji přítomnost přála. Lékař se okamžitě začal rozčilovat, že budu ovlivňovat průběh vyšetření a že v ordinaci nemám co dělat," převyprávěla situaci šokovaná Klingerová. Nejprve odmítla matku opustit, poté ale raději odešla do čekárny. "Lékař mě začal téměř vydírat, že jestli neodejdu, přeruší posudkové řízení a příspěvek tak nedostaneme. Byl hodně nepříjemný," pokračovala.

Neurolog František Komzák nepopřel, že chtěl ordinaci opustit, pokud dcera pacientky neodejde. K žádnému většímu konfliktu však podle něj nedošlo. "Mezi zásady vyšetření pro posudkovou komisi patří i ta, že nesmí být přítomen žádný rodinný příslušník," upřesnil. Jeho slova potvrzuje i mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kateřina Beránková. "Z formálního hlediska byl postup správný, tak to stanovuje vyhláška. Pokud se lékař choval hrubě, je možné si stěžovat České lékařské komoře," dodala mluvčí. Nad zákonným opatřením nechápavě kroutí hlavou jak Klingerová, tak ředitelka Centra pro zdravotně postižené Plzeň Petra Mynaříková. "Pacient je u těchto vyšetření ve stresu, může mít problémy s komunikací a pouhá přítomnost někoho blízkého by mu mohla pomoci," podotkla Mynaříková. Podle ní měl v tomto konkrétním případě lékař ženám vysvětlit, že podle zákona nemá dcera právo v ordinaci být. "Dát bez podrobností na výběr, že buď půjde, nebo se řízení přeruší, je pro mě velice neetické chování," vyjádřila se ředitelka.

Podle ní obdobné zkušenosti lidí nejsou vůbec výjimečné. "Do našich poraden přicházejí klienti se stížnostmi na hrubé chování posudkových lékařů poměrně často. Mají ale strach se ozvat, protože si uvědomují, že při příštím posudkovém řízení by se jim tato iniciativa velice nevyplatila," uzavřela Mynaříková.

Co říká vyhláška 182/1991 Sb.

K jednání posudkové komise ministerstva je možné přizvat na žádost posuzovaného další osoby, které mohou přispět k objasnění okolností důležitých pro posudkový závěr. Pokud je v rámci jednání provedeno vyšetření posuzovaného, tyto osoby u něj být nemohou.