Jaromír Jágr se dostal do nehvězdného týmu těch, kdo přijdou o řidičák, neboť parkovali na místě vyhrazeném invalidům. Trest je to na první pohled nepřiměřeně tvrdý, jakkoli jde o vážný přestupek.

S nadsázkou lze tuhle část zákona označit za silniční šaríi.

Moudré poučky říkají: každý trest by měl být rozumný a odpovídat míře viny. Je pravda, že se lidem se zdravotním postižením žije u nás stále ještě hůř než za západními humny a odstraňování bariér jde o poznání pomaleji než zbourání berlínské zdi. A je také pravda, že český řidič bývá cynický fouňa a nemá k vyhrazenému parkování respekt zahraničních kolegů. Zdejší nevšímavost k problémům druhých je sice všeplatná, ale zdravotně postižení se s ní logicky vyrovnávají obtížněji. Silniční zákon se pokouší nápravu mravů urychlit - a přehání to (myslí si to i předseda Národní rady zdravotně postižených).

Bezohledně parkující řidič přece nikoho neohrozil na životě, "jen" mu vážně zkomplikoval už tak komplikovanou situaci. Přísnost je tedy na místě. Šest bodů a tučná pokuta by účel splnily stejně, u boháče i chuďasa, i bez savonarolovské přísnosti. A jako malus navrch navrhuji pro bezohledné vyzkoušet si aspoň týden života na vozíčku.