Jak probíhá proces zavádění standardů kvality sociálních služeb v praxi ve vlastních domovech důchodců, azylových domech a rodinných poradnách ve Středočeském kraji – to bylo hlavním tématem kulatého stolu Příprava zařízení sociálních služeb ve Středočeském kraji na změny v sociálních službách od 1. 1. 2007.

Ten se uskutečnil 20. června v prostorách Centra pro ekonomický výzkum a postgraduální vzdělávání (CERGE-EI) a zúčastnili se ho prezidentka Asociace manželských a rodinných poradců Marcela Škábová, vedoucí Centra pro kvalitu a standardy v sociálních službách při Národním vzdělávacím fondu, o. p. s., Irena Tomešová, manželský poradce Petr Šmolka a vedoucí pracovníci z domovů důchodců, azylových domů a rodinných poraden ze Středočeského kraje, kteří se účastní projektu CEKAS (NVF o. p. s.) a Středočeského kraje.

Projekt Středočeského kraje a CEKAS-NVF

Středočeský kraj realizuje v partnerství s CEKAS-NVF projekt „Vzdělávání zadavatele a poskytovatelů v oblasti standardů kvality sociálních služeb ve Středočeském kraji“ financovaný z Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů, opatření 2.1. Úkolem tohoto projektu je zajistit ve Středočeském kraji poskytování kvalitních sociálních služeb uživatelům v 38 domovech důchodců, 3 azylových domech a 9 rodinných poradnách v souladu se standardy kvality. CEKAS zvolil pro vzdělávání v oblasti standardů kvality ve Středočeském kraji metodu podpory a provázení poskytovatelů, která vede k co nejpřirozenějšímu přijetí nových přístupů a pravidel.

Doposud proběhlo 15 workshopů po 6 hodinách (celkem cca 90 hodin) a ve vzdělávací podpoře přímo v jednotlivých zařízeních bylo na „objednávku“ jednotlivých ředitelů prostřednictvím lektorů a konzultantů CEKAS poskytnuto cca 145 expertních hodin přímo v jednotlivých zařízeních podle speciální vzdělávací nabídky CEKAS a vzdělávacích potřeb poskytovatelů.

Zákon o sociálních službách

Od 1. ledna 2007 má vejít v platnost nový zákon o sociálních službách. Tento zákon zásadním způsobem změní dosavadní praxi v sociální oblasti. Základním cílem zákona je zajistit lidem v nepříznivé sociální situaci podporu prostřednictvím sociálních služeb a také stanovit pravidla pro poskytování těchto služeb. Lidé budou moci zvolit sociální služby, které jim umožní zůstat v jejich přirozeném prostředí, velký důraz bude také kladen na dodržování lidských práv uživatelů. K tomu, aby se uživateli dostalo sociálních služeb v náležité kvalitě, pomohou standardy kvality sociálních služeb. Standardy formulují ověřitelná kritéria kvality, která musejí poskytovatelé sociálních služeb splňovat. Zajištění standardů kvality v praxi je dlouhodobý proces, který probíhá na několika úrovních (státní, krajská, obecní, profesní asociace). V ČR zatím probíhají ze strany státu pilotní projekty – inspekce sociálních služeb a postupně se dotvářejí tzv. národní standardy. Tento proces je potřeba sledovat a podporovat v souladu s národními standardy tak, aby krajští poskytovatelé sociálních služeb byli co nejlépe připraveni na novou situaci, která v souvislosti s působením nového zákona nastane.

Co jsou to standardy?

Standardy říkají uživatelům služeb a jejich rodinám, co mohou očekávat; poskytovatelům říkají, jak mají poskytovat dobré služby; zřizovatelům dávají konkrétní informaci o úrovni sociálních služeb a dalších potřebách jejich rozvoje a zkvalitňování. Národní standardy obsahují tyto důležité principy (nebo – můžeme říci – jsou založeny na těchto principech):

- princip dodržování práv uživatelů – uživatelé jsou v nevýhodném postavení vůči zařízení a jeho pracovníkům, zařízení proto usiluje o vytváření podmínek, v nichž uživatelé služeb mohou svá práva naplňovat,
- princip respektování volby uživatelů – zařízení vytváří podmínky, v nichž se uživatelé služeb mohou cítit důstojně, rozhodovat se s porozuměním důsledků svého rozhodnutí,
- princip individualizace podpory –- služby jsou individuálně přizpůsobené jednotlivým uživatelům,
- princip zaměření na celek – na situaci uživatele služeb se pohlíží v souvislostech, nikoli jen v dílčích aspektech,
- princip flexibility – služby se pružně přizpůsobují potřebám uživatelů, nikoli uživatelé potřebám pracovníků, zaběhaným způsobům práce a režimu zařízení.