FIRMY RADĚJI PLATÍ. Stovky jihočeských firem místo zaměstnávání handicapovaných odvádějí do státního rozpočtu miliony korun. Podobně jsou na tom i některé radnice v kraji.

Jihočeský kraj - Stovky firem v Jihočeském kraji místo toho, aby zaměstnávaly zákonem stanovený počet handicapovaných lidí, raději platí desetitisíce korun do státní pokladny. Mají na to právo, ale tím pádem zůstávají bez práce tisíce postižených, pro které bývá velký problém sehnat zaměstnání.

„Lidé s handicapem mají stále velké problémy sehnat práci. V republice je několik tisíc postižených, kteří by mohli pracovat, ale nedaří se jim získat zaměstnání,“ konstatoval předseda Národní rady zdravotně postižených České republiky Václav Krása.

Firmy s více než pětadvaceti pracovníky mají tři možnosti, jak splnit takzvaný povinný podíl, to znamená povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši čtyři procenta z celkového počtu zaměstnanců - zaměstnat osoby se zdravotním postižením, odebírat výrobky a služby od firem, které zaměstnávají více než padesát procent osob s handicapem, případně odvést státu dva a půl násobek průměrné mzdy v národním hospodářství, která v roce 2005 byla 18 421 korun, za každé neobsazené místo. Firmám, jež nedodržují ani jednu z nabízených možností, hrozí až milionová pokuta.

Stát získává miliony korun

Například firmy z Českobudějovicka odvedly za loňský rok státu přes patnáct milionů korun, za rok 2004 to bylo o deset milionů korun méně. Tento skok je daný novým zákonem o zaměstnanosti z roku 2004, který začal v této problematice platit vloni.

Zákon změnil způsob výpočtu, přestalo se zaokrouhlovat na celá čísla a z toho vyplynula změna, že odvod za počet osob v roce 2005 se zvýšil v porovnání s rokem 2004 z 202 na 340. Zvedla se platba za neobsazené místo. Do roku 2004 firmy platily jeden a půl násobek průměrné mzdy, nyní platí dva a půl násobek. Změny se týkají i odběru výrobků a služeb z chráněných dílen. „V předcházejících letech se platby za odebrané faktury dělily trojnásobkem průměrné mzdy, ale od loňska se dělí sedminásobkem,“ upřesnila Hana Gerhardtová z českobudějovického úřadu práce.

Písecká radnice platí do státní pokladny

Skoro polovina z dvaadvaceti pražských radnic místo toho, aby zaměstnávaly zdravotně postižené, odvádí statisíce korun do státního rozpočtu. To většina městských úřadů v bývalých okresních městech v Jihočeském kraji práci pro handicapované našla.

I když i zde jsou výjimky, například na písecké radnici nejsou z celkového počtu zaměstnanců čtyři procenta handicapovaných.

„Tuto podmínku nedodržujeme. Ne že bychom nechtěli, ale když vypíšeme výběrové řízení na post úředníka, tak zájemce posuzujeme podle vzdělání a praxe a lidé s handicapem se na tyto pozice nehlásí nebo nesplňují podmínky,“ prohlásil tajemník písecké radnice Jiří Hořánek.

Vloni se českokrumlovské radnici také nepodařilo splnit limit pro zaměstnávání handicapovaných lidí, takže do státní pokladny zaplatila 78 tisíc korun. „Letos se do čtyřprocentního limitu dostaneme. Na úřadu pracuje pět zaměstnanců se sníženou pracovní schopností. Lidi s handicapem nijak nediskriminujeme, pracují i na vedoucích pozicích, vozíčkářka šéfuje jednomu z odborů,“ upřesnil tajemník Městského úřadu Český Krumlov Luboš Jedlička a doplnil, že budova radnice je bezbariérová, takže lidé na vozíku se po ní mohou bez problémů pohybovat. Proto také mohla pracovnice úřadu, která byla vloni na podzim po úrazu upoutána na invalidní vozík, zůstat ve své funkci.

„U nás by byl problém se zaměstnáním vozíčkáře, protože jedna část městského úřadu je v historické budově, která nemá výtah ani bezbariérové úpravy,“ uvedl Hořánek z písecké radnice a dodal, že druhá část úřadu sídlí v budově bývalého okresního úřadu, kam se vozíčkáři dostanou. Právě zde jsou odbory, kam chodí nejvíce lidí - sociálních věcí, živnostenský úřad, vyřizují se zde občanské a řidičské průkazy i cestovní pasy.

Českobudějovická radnice plní zákonem stanovený podíl postižených především díky tomu, že jsou handicapovaní zaměstnaní jako vrátní. „Další čtyři pracovníci se sníženou pracovní schopností pracují na odborech,“ upřesnil tajemník budějovického magistrátu Zdeněk Řeřábek.

Také mezi úřadníky na prachatické a táborské radnici pracují handicapovaní lidé. Oba úřady splňují povinný podíl, takže nemusejí odvádět peníze do státní pokladny. „Máme sto jednoho zaměstnance, z toho má šest změněnou pracovní schopnost, což je šest procent. Nikdy jsme neměli problémy čtyřprocentní koeficient naplnit,“ uvedl tajemník prachatické radnice Karel Pašek.

Tajemník Městského úřadu v Táboře Luboš Šrámek vypočítal, že vloni pracovalo na táborské radnici deset handicapovaných, což bylo o jednoho zaměstnance s postižením více, než má být povinný podíl. „Letos dva odešli, ale budeme přijímat jiného. Kromě toho odebíráme výrobky z firem, kde postižení pracují,“ vypočítal Šrámek.