V roce 2006 se minimální mzda (MM) zvýší dvakrát. Rozhodla o tom vláda. Poprvé vzroste od 1. ledna 2006, a to o 5,4 %. Měsíčně tak budou lidé, kteří minimální mzdu pobírají, dostávat místo současných 7 185 Kč 7 570 Kč. Minimální hodinová mzda se zvýší ze 42,50 Kč na 45,20 Kč.

Druhé zvýšení – o 5 % - nastane od 1. července 2006, kdy by měla nabýt účinnosti řada důležitých zákonů z pracovněprávní a sociální oblasti, jejichž cílem je především motivovat lidi k práci (nový zákoník práce, zákon o životním a existenčním minimu a zákon o pomoci v hmotné nouzi). Měsíční minimální mzda bude od tohoto data činit 7955 Kč.

Schválená úprava posiluje motivační funkci minimální mzdy. Postupně by měla být tak vysoká, aby byly příjmy ze zaměstnání atraktivnější než příjmy ze sociálních dávek. Kromě pozitivních dopadů z hlediska zaměstnanosti a sociálních dávek by měla také zajistit lidem s nižší kvalifikací zvýšení objemu prostředků nutných k pokrytí rostoucích nákladů (např. na bydlení) a k zabezpečení dalších životních potřeb.

„V roce 1998 byla úroveň čisté minimální mzdy o 30 % nižší než životní minimum samostatně žijící osoby. V současné době přesahuje minimální mzda v čistém vyjádření životní minimum o 35 %, což je bezesporu pozitivní fakt. Lidem by se mělo vyplatit pracovat. Neměli by spoléhat na příjmy ze sociálních dávek,“ říká místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.

Minimální mzda je nejnižší peněžité plnění, které je zaměstnavatel podle zákoníku práce povinen poskytnout zaměstnanci za vykonanou práci. Výši a podmínky pro její poskytování stanovuje vláda svým nařízením. Naposledy se zvýšila od 1. ledna 2005. V podnikatelské sféře je možné dohodnout prostřednictvím kolektivní smlouvy minimální mzdu vyšší.

Česká republika by se měla jako členský stát EU postupně přibližovat situaci ve vyspělých státech západní Evropy, kde je obvyklé, že minimální mzda dosahuje přibližně poloviny průměrné mzdy, zabezpečuje nezbytný základní životní standard (životní minimum) čtyřčlenné rodiny a je přibližně dvakrát vyšší než životní minimum jednotlivce.

Počet příjemců minimální mzdy je po celou dobu od jejího zavedení poměrně nízký. Podle Informačního systému MPSV o ceně práce, který zahrnoval ve 2. čtvrtletí 2005 odměňování cca 1,82 mil. zaměstnaných osob (tj. cca 46 % všech zaměstnanců ČR), pobíralo platnou minimální mzdu pouze 0,57 % pracovníků. Přestože je odměňování minimální mzdou častější v menších podnicích, než zahrnuje uvedený systém, lze očekávat, že minimální mzdu budou i po jejím zvýšení pobírat pouze 2 – 3 % zaměstnanců.

Zvýšení minimální mzdy by nemělo mít podstatnější vliv na zaměstnanost obecně ani na zaměstnanost rizikových skupin a nemělo by - vzhledem k současnému i předpokládanému příznivému ekonomickému vývoji - znamenat pro většinu zaměstnavatelů neúnosnou mzdově nákladovou zátěž. Svědčí o tom zkušenosti z předcházejících let a nově také nárůst zaměstnanosti především v řadách zaměstnanců (v 1. pololetí 2005 vzrostl meziročně jejich počet o 71,2 tis. osob).