Letos k 30. září Česká správa sociálního zabezpečení evidovala celkem 1 957 299 starobních důchodců a 4 793 502 poplatníků pojistného na sociální zabezpečení. Na jednoho starobního důchodce tak přispívalo 2,45 poplatníků. V praxi to znamená, že na jednoho starobního důchodce přispívalo více poplatníků pojistného než před čtyřmi lety. Všech důchodců, tedy kromě penzistů starobních i lidí pobírajících penze invalidní a pozůstalostní, bylo k 30. září letošního roku celkem 2 631 838. To znamená, že na jednoho důchodce přispívalo 1,82 poplatníků pojistného. Stejná situace byla v září 2001. Pojistné na sociální zabezpečení, které zahrnuje pojistné na důchodové pojištění, pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, musí platit OSVČ a organizace – ty jej platí i za své zaměstnance.

Od září 2001 do září 2005 tedy celkem přibylo 94 387 poplatníků pojistného. A to zejména proto, že přibývá osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), které si samostatnou výdělečnou činností skutečně vydělávají. Zatímco k 30. září 2001 bylo 635 429 osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), které měly povinnost platit zálohy na důchodové pojištění, letos ve stejném období jich bylo o 16 % více – celkem 739 912. Přestože celkový počet OSVČ poklesl, srovnáme–li září 2005 se zářím 2001, došlo pouze k cca 5% snížení. V září 2001 ČSSZ evidovala celkem 965 535 OSVČ, letos jich ve stejném období bylo 921 192 (tedy 95,41 % roku 2001). V praxi to znamená, že ubylo především těch lidí, kteří samostatnou výdělečnou činnost buď nevykonávali jako jediný zdroj příjmu, či byli v systému sociálního pojištění evidováni, ale aktivně nepodnikali.

Počet starobních důchodců přitom od září 2001 do září 2005 vzrostl jen o 29 889 lidí. V praxi to znamená, že počet poplatníků pojistného roste rychleji než počet starobních důchodců.

Sociální systém České republiky je založen na principu solidarity, který spolehlivě funguje ve všech vyspělých státech světa. Zdraví lidé tak platbami pojistného pomáhají dlouhodobě nemocným, mladí zase starým. O sociální pojištění se stará Česká správa sociálního zabezpečení. Jak říká její ústřední ředitel Jiří Hoidekr: „Vývoj ukazuje, že stávající systém sociálního pojištění je stabilní a bude takový, jak vyplývá z dostupných analýz, ještě dvacet let .“

Důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra je pro všechny důchody stejná = 1400 Kč měsíčně. Procentní výměra se stanovuje individuálně procentní sazbou z výpočtového základu podle získané doby pojištění. Nejnižší procentní výměra starobního důchodu je v současné době 770 korun měsíčně.

Průměrná výše starobního důchodu k 30. září 2005 byla 7731 Kč, což je ve srovnání se stejným obdobím roku 2004 nárůst o 471 Kč. V prvním pololetí 2005 muži pobírali průměrný starobní důchod ve výši 8 646 korun, ženy pak 7 020 Kč měsíčně.

Lidem, kteří se dožijí 100 let, se procentní výměra důchodu zvyšuje o 1000 korun. Podle listopadových údajů ČSSZ je stoletých starobních důchodců v současné době 171. K příležitosti stých narozenin dostávají tito lidé rozhodnutí o zvýšení důchodu a osobní dopis ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha. Letos v listopadu ČSSZ evidovala celkem 354 lidí narozených v letech 1905 až 1897. Nejvíc – 54 - jich žilo v Praze, naopak nejméně – 7 - v kraji Karlovarském. (Pozn.: Uváděno bez poměrného starobního důchodu – SR)

Důchody stoletých občanů se zvyšují v rámci obecného mimořádného opatření ministra práce a sociálních věcí. Pro jejich zvyšování byly přijaty „Zásady pro zvýšení důchodů stoletým občanům“. Důchody stoletých občanů se zvyšují pravidelně už od roku 1969. Jedná se o finanční příspěvek, který slouží k pokrytí zvýšených životních nákladů souvisejících se stářím.

V září 2005 se Česká správa sociálního zabezpečení starala o záležitosti celkem 7 685 477 klientů. A to po stránce výplaty dávek důchodového pojištění (starobní, pozůstalostní a invalidní důchody), výplaty dávek nemocenského pojištění (nemocenské, příspěvek na ošetřování člena rodiny, peněžitá pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství) a v neposlední řadě vybírala pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti. Peníze, které ČSSZ na pojistném vybere, tvoří cca 39 % příjmu státního rozpočtu.