1. Co je to sociální ekonomie:

Sociální ekonomie je termín, který je používán v západní Evropě od začátku 80. let minulého století. Hlavním účelem sociální ekonomie je integrace znevýhodněných skupin lidí do společnosti a zároveň rozvoj místních služeb a ekonomiky. Je uznáván její přínos při vytváření nových pracovních míst, pro zvyšování kvality života v místě, neboť flexibilním způsobem rozvíjí služby sociálně-zdravotní, služby pro závislé členy domácností, služby v oblasti obchodu a vybrané výrobní činnosti, po kterých je poptávka. Je zdrojem podnikatelských aktivit realizovaných neziskovými subjekty.
Koncept vznikal jako reakce na situaci, kdy stát již nemohl tradičními institucemi v plné šíři a kvalitě garantovat integraci postižených osob a poskytování služeb - hlavně sociálně zdravotních, a kdy zároveň pro komerční (ziskové) subjekty podnikání v této oblasti nebylo dostatečně výnosné. Čistě komerční pojetí služeb by navíc nezabezpečovalo dostupnost nabízených služeb pro sociálně slabší skupiny obyvatelstva kvůli vysoké ceně nabízených služeb.
V západní Evropě jsou formy podniků sociální ekonomie následující: výrobní a spotřebitelská družstva začleňující znevýhodněné skupiny obyvatelstva, tzv. mutuals - vzájemné společnosti, občanská sdružení a jiné neziskové organizace poskytující služby nebo mající výrobní program. Uplatňují se též organizace prosazující principy místního udržitelného rozvoje se šetrným využitím místních zdrojů.
Tyto formy aktivit jsou podporovány a doprovázeny legislativou, finančními nástroji - lokálním bankovnictvím, a metodickými nástroji - vzděláváním pro neziskové podnikatele.

2. Společná charakteristika subjektů sociální ekonomie:

Je pro ně charakteristické akcentování sociálních cílů, důraz na prvky podnikání avšak nikoli potřeba maximálního obratu a zisku. Jejich základními hodnotami jsou: solidarita, sociální soudružnost, sociální zodpovědnost, demokratické řízení, participace občanů a autonomie. Jsou kombinací podnikatelského zaujetí a ohledů k veřejnému zájmu (public interest).

(Definice dle Evropského ekonomického a sociálního výboru, např. v INT/242).

3. Relevance sociální ekonomie pro místní rozvoj a sociální oblast:

Subjekty sociální ekonomie jsou důležitým hráčem v oblasti sociálních a zdravotních služeb a integrace postižených osob. V západní Evropě a některých nových členských státech EU se výrazně prosazují v oblasti bytového a spotřebitelského družstevnictví doprovázeného lokálním bankovnictvím (mikro úvěry pro neziskové podnikání). Tyto subjekty často poskytují služby flexibilněji a za nižší náklady než tradiční příspěvkové instituce. V některých případech tyto služby vznikají jako místní public-private partnership mezi organizacemi a veřejnou správou, jde např. o agentury zaměstnání, komunitní sociálně-zdravotní centra, služby pro domácnosti a závislé členy domácností.

4. Relevance sociální ekonomie pro rozvoj NGOs:

Neziskové organizace poskytující služby jsou jedním z významných subjektů sociální ekonomie, a to pro svoji tradiční pozici v oblasti sociálně zdravotní (péče o děti a seniory a závislé členy domácností), v oblasti služeb pro sociálně vyloučené a marginalizované skupiny, v oblasti volnočasových a kulturně vzdělávacích aktivit a v oblasti tvorby a ochrany životního prostředí. Mohou reagovat na aktuální požadavky i v jiných oblastech podle situace v lokalitách.

5. Současné trendy rozvoje sociální ekonomie v Evropě:

Existují různá pojetí a interpretace sociální ekonomie:

a) Jižanské (Itálie, Španělsko) - zahrnuje subjekty kromě státní správy a "kapitalistických" firem, výrazný podíl mají družstva nejrůznějšího typu. Idea sociální ekonomie je zde založena na křesťanských základech.
b) Severské (skandinávské země) - hlavní pozornost je soustředěna na místní spolupráci a konzultace různých partnerů (sektorů) při zabezpečování služeb. Ve Švédsku existuje na vládní úrovni rovněž pracovní skupina sociální ekonomie .
c) Anglosaské - subjekty sociální ekonomie jsou jedním z mnoha hráčů lokální ekonomiky a služeb, družstevní forma vlastnictví je rovnocenná ostatním. Koncept sociální ekonomie zde má vazby jak na ideje vyrovnávání sociálních šancí, tak na liberalismus. Neodmítá instituci zisku, která je viděna jako nástroj, ačkoli je v případě sociální ekonomie legislativně vymezena.

Statistiky OECD uvádějí, že sektor sociální ekonomie zaměstnává v zemích bývalého jednotného trhu 7,9 % pracov- ních sil, celkem 9 milionů pracovních míst. (EESC, INT/242).

6. Sociální ekonomie ve vztahu k politice EU:

Sociální ekonomie je m.j. předmětem stálého vysokého zájmu Evropského ekonomického a sociálního výboru (EESC), ILO a OECD. V podpoře sociální ekonomie je spatřován nástroj k sociální inkluzi, rozvoje místní zaměstnanosti, ekonomického rozvoje přispívajícího k vyváženému rozvoji a prosperitě lokalit. V současné době EESC iniciuje další aktivity směřující k podpoře malého a středního podnikání, včetně podpory mikro-podnikání, které by více zohledňovalo pozici a potřeby subjektů sociální ekonomiky. Tento akcent je v souladu s politikou Evropské komise deklarovanou v "Green Paper" - Enterpreneurship in Europe, COM (2003).

EESC navrhuje sérii opatření, která budou zajišťovat další podporu a rozvoj sociální ekonomie ve všech 25 členských státech EU. Jde např. o podporu výzkumu v oblasti sociální ekonomie, prosazení podpory mikropodnikání a provázání podpory malých a středních podniků se subjekty sociální ekonomie, včetně lepšího přístupu k bankovním půjčkám (mikropůjčkám), chce zvýšit zájem nových členských států EU o tento druh ekonomie (EESC, INT/242, kapitola 4.2).

Dle dostupných informací je nejvíce zájmu o sociální ekonomii v nových členských státech EU věnováno v Polsku, Maďarsku a Estonsku, kde došlo již k řadě kroků na prosazování tohoto konceptu do praxe. Viz. poslední mezinárodní konference k sociální ekonomii v Krakově, říjen 2004.

7. Situace v ČR:

V současné době neexistuje v ČR jasný, explicitní vládní dokument hlásící se k pojmu sociální ekonomie. A to i přesto, že tento koncept je součástí sociálních politik a politik místního rozvoje v zemích EU. Existuje zatím jen omezené povědomí o tom, co sociání ekonomie znamená (interpretace se liší, zvláště pak akcenty na tu či onu stránku SE). Jasná podporu individuálním projektům hlásícím se k sociální ekonomii je ze strany Iniciativy EQUAL (administrovaným NVF), do kterého žádaly organizace o podporu v měsíci červnu t.r. Organizace , které se o téma zajímají, spolu zatím systémově nespolupracují, nevyvíjejí společnou aktivitu. Zdá se, že tento koncept prosazují i výrobní družstva.

Výraznou iniciativou je založení pracovní skupiny pod vedením Nadace OSF Praha a NROS. Dále jsou ve skupině zastoupeny SKOK, Domov Sue Ryder, Svaz měst a obcí ČR a Fokus Praha, společně si kladou za cíl podporu rozvoje SE v ČR, konkrétně jde o uplatnění role NNO v tomto konceptu. Bylo jednáno s některými členy Řídícího a koordinačního výboru pro potřeby koordinace pomoci poskytované v programovacím období 2007 až 2013 Evropskou unií na úrovni státu.

Přesto jsou některé principy a cíle sociální ekonomie implicitně obsaženy v důležitých dokumentech mající celonárodní dosah. Jde např. o Národní akční plán sociálního začleňování na léta 2004 - 2006 (MPSV), normativ k zavádění Komunitního plánování sociálních služeb (MPSV), usnesení vlády 824/2004 ke Strategii podpory dostupnosti sociálních služeb a obecně deklarovaný princip upřednostňující komunitní péči před institucionální. S těmito dokumenty souvisejí další politiky, např. celoživotního vzdělávání pracovníků sociálních služeb, zavádění standardů sociálních služeb atd., které skýtají prostor pro uvádění sociální ekonomie do teorie a praxe v ČR.

8. Relevance sociální ekonomie pro MPSV:

Vzhledem k důrazu na sociální cíle (podpora zaměstnanosti, sociální soudržnost a inkluze marginalizovaných skupin, poskytování sociálních služeb) je role MPSV velmi důležitá a obtížně nahraditelná jiným resortem.

Téma sociální ekonomie a její zavedení do praxe se vztahuje k následujícím úsekům v kompetenci MPSV:

- legislativa - analýza legislativních předpokladů a bariér v rozvoji SE v České republice
- zahraniční vztahy - napojení na politiky EU
- finance - analýza finančních předpokladů a bariér v rozvoji SE v České republice
- odbor sociálních služeb - koncepce rozvoje SE v kontextu sociálních služeb

9. Návrhy k dané problematice pro MPSV:

1. Iniciovat vytvoření pracovní skupiny ze zástupců MPSV a organizací zastupující spektrum činností v rámci sociální ekonomie (hlavně zástupce NNO v oblasti sociálních služeb, výrobních družstev a sociálních podniků ve venkovském prostoru, event. jiné). Existence této skupiny by napomohla prosazení SE v České republice vyváženým a kompetentním způsobem, zohledňující různorodé pojetí SE a potřeby cílových skupin .

2. Využít zkušeností a znalostí nadací OSF a NROS v oblasti sociální ekonomie a sociálního podnikání při koncipování postupu zavádění sociální ekonomie a sociálního podnikání do praxe.

Podklady zpracovala: PhDr. Jaroslava Šťastná, Nadace OSF Praha