TELEWORKING: Prospěšná, ale v Česku zatím málo využívaná metoda práce Mobilní technologie a počítačové sítě mění naše pracoviště i pracovní postupy. Umožňují práci na dálku - teleworking či telecommuting. Pokud se správně využívají, vedou ke zvýšení produktivity práce, k lepšímu vybilancování práce a soukromého života či k zapojení lidí, kteří by jinak těžko hledali z různých důvodů možnost pracovat.

Nejde v podstatě o nic nového. Pravděpodobně první zaznamenaný případ práce na dálku sahá do roku 1877, kdy si prezident banky v Bostonu nechal přivést telefonní linku do svého domu v Somervillu, odkud pak pracoval. Tento průkopnický čin však tehdy nikdo za telecommuting - práci z domova - nepovažoval. Koho to mohlo zajímat víc než jen jako určitá výstřednost?

Jenže na počátku 21. století v sousedním Německu na 400 tisíc lidí pracovalo převážně z domova. Své místo tento přístup k práci našel i ve Skandinávii, kde pro jeho využití například hovoří řídké osídlení, dlouhá cesta do práce. Práci na dálku tam využívá 40 procent podniků s více než deseti zaměstnanci. Ve Velké Británii to bylo asi šest procent Britů... A podíly i počty rostou. V České republice, která je v rámci Evropské unie na chvostu, jsou to asi čtyři procenta firem.

K čemu je to vlastně dobré?

Nejčastěji obhájci práce z domova uvádějí jako její klady z hlediska pracovníků úsporu času stráveného jinak v dopravních prostředcích při dojíždění za prací; flexibilní pracovní dobu - člověk si v podstatě v řadě případů může pracovní dobu rozvrhnout podle vlastních potřeb, závazné jsou jen termíny odevzdání práce; relativní klid na práci - nevyrušují kolegové, nenervuje šéf; může se více věnovat rodině; snižuje se vliv zdravotního handicapu...

Na své si přijdou i zaměstnavatelé. Odborníci se v podstatě shodují v tom, že pokud má člověk pohodu k práci, podává vyšší výkon, ale i lepší kvalitu. Za přínos se vydává i obvykle lepší zdravotní stav pracovníka, nižší nemocnost. Pokud je práce doma pevnou součástí systému, zaměstnavatel může ušetřit i za pronájem výrobních či spíše kancelářských prostor.

Toto pochopila například společnost British Telecommunications. Ze 130 000 jejích zaměstnanců jich pracovalo už v roce 2002 sedm a půl tisíce z domova. Dalších asi 40 000 mělo možnost vzdáleného přístupu k počítačovým systémům společnosti.

Vydělá i celá společnost. Práce z domova může řešit například problémy s hledáním zaměstnání u zdravotně postižených lidí. V České republice jich bylo koncem května bez práce přes 74 tisíc. Řada žen raději nezakládá rodinu, protože nechce ztratit kontakt se svou prací, a tím i možnost kariéry. Další zase nepracují, protože se musí věnovat výchově dětí. I v České republice jsou regiony, kde je dopravní obslužnost tak špatná, že by lidé museli jezdit do práce a z práce vlastním autem, a to se jim vzhledem k nabízeným mzdám nevyplatí. Raději pobírají různé podpory...

Nikdy nic není jenom růžové

Proč tedy není tento druh práce rozšířen více - ve světě i v České republice? Teleworking nebo úže telecommuting není žádným všelékem. Asi si těžko představíme hutníka, který by pracoval doma. Stejné je to při výrobě automobilu, ve stavebnictví... Jsou to ve světě především banky, pojišťovny, reklama, informační technologie, média, vědecká pracoviště a další organizace, které mohou práci z domova nabídnout. Je určena také jen určitým profesím. Logicky těm, které pracují v podobném prostředí - v kancelářích. I tak však má tato oblast velký potenciál růstu. Nakonec stačí si jen uvědomit, jak drasticky klesl podíl pracovníků ve výrobě na úkor růstu zaměstnanců ve službách.

Ani s flexibilitou a klidem to nemusí být v pořádku. Mohou rušit děti, neustálé telefonáty, návštěvy. Ne každý pracovník má potřebnou sebekázeň, často se objevuje i pocit osamělosti, vyloučení z kolektivu, které se dá do určité míry kompenzovat telekonferencemi nebo pravidelnou návštěvou pracoviště - třeba jednou týdně. Překážkou může být i nedostatečná znalost ovládání a práce s moderní technikou, často je třeba i dobrá znalost cizích jazyků a podobně.

Vznikají i problémy pro zaměstnavatele. Jednak ne každý šéf je schopen důvěřovat svým podřízeným. Ale když pomineme tuto psychologickou zábranu, zůstává řada dalších otázek. Kdo a jak poskytne zaměstnanci pracujícímu doma podporu? V nejjednodušším případě jde o počítač a poplatky za připojení k síti či za telefon. A mohlo by se pokračovat. Průzkumy však ukazují na to, že práce doma je produktivní, vyplácí se. Proto také počet těchto pracovníků rok od roku ve světě roste.

Situace v České republice není ještě dobrá

Teleworking není pro každého, nemůže se stát cílem, ale spíše alternativou. V České republice je práce z domova, podobně jako flexibilní práce či práce na částečný úvazek ještě spíše v plenkách. Ale existují pokusy, jak ji podpořit. Zejména handicapovaní občané, lidé z těžko dostupných míst a ženy na mateřské by se měli ucházet o práci přes internet. Na tyto pozice sice mohou zaměstnavatelé získat dotace na úřadech práce, ale české firmy zatím chtějí mít spíše zaměstnance pod přímou kontrolou. Zaznělo to i na mezinárodní konferenci Klíč k příležitostem západočeského regionu v nové Evropě, která se konala v březnu v Plzni.

V rámci Programu Iniciativy Společenství EQUAL Česká republika - Podpora adaptability podniků a zaměstnanců na strukturální změny a na využívání informačních a dalších nových technologií- společnost LANGMaster Group, plzeňská firma Grafia a k tomu účelu vytvořené rozvojové partnerství ověřují, zda má v Plzeňském kraji práce přes internet technologickou i psychosociální šanci. Podle nich by se mladí lidé často rádi stěhovali na vesnici nebo jí neopouštěli, pokud by mohli pracovat na dálku. Řada obcí, kde je málo pracovních příležitostí, už připravuje zřízení teleworkingových center.

Jak uvedl ředitel Úřadu práce v Plzni Zdeněk Novotný pro ČTK, mohou teleworkingové pozice získat dotace formou příspěvku ke mzdě, dále lze přispívat na náklady na vytvoření pracovního místa a živnostníkovi může úřad práce poskytnout peníze na vybavení pracovního místa.

Jaký výsledek bude mít pilotní projekt na Plzeňsku, se ještě nedá přesně odhadnout. Jisté však je, že pravidla programu Equal vyžadují, aby se získané znalosti a zkušenosti dále rozšiřovaly. Budou-li pozitivní, jistě přispějí k širšímu vy-užití tohoto druhu práce i v České republice.

Teleworking je prací vykonávanou na dálku obvykle prostřednictvím sítě, jako je například internet, na rozdíl od práce vykonávané přímo na pracovišti. Počátkem 21. století tato práce rychle nabývá na rozměru i na důležitosti.

Telecommuting je označení práce doma, kdy zaměstnanec využívá ke komunikaci se spolupracovníky elektronické prostředky.

Další informace například na webové adrese www.eto.org.uk, což je stránka European Telework Online.

( Zdroj: www.answers.com )