Finanční podpora, kterou rozděluje stát zaměstnavatelům ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝCH, se stále snižuje. A nezaměstnaných lidí s handicapem přibývá.

Dávat práci zdravotně postiženým znamená zohledňovat jejich handicap. Proto jsou zaměstnavatelé těchto lidí podporováni státem. Zatímco si před osmi lety rozdělili 200 milionů korun příspěvku, letos je to o polovinu méně. Navíc často čelí složité byrokracii.

Zdravotně postižení v práci

Zaměstnavatelé zdravotně postižených lidí se musí vypořádat s jejich častou nemocností a v mnoha případech i nízkým vzděláním. "Naši handicapovaní zaměstnanci mají omezenou pracovní dobu, jsou častěji nemocní. Ve velké firmě by asi byli snáze zastupitelní. Když tady jich onemocní více, musí jít lidé z kanceláří pomoci do výroby," popisuje zkušenosti Radomíra Haňáková z družstva na výrobu cukrovinek Čoko Klasik v České Třebové, jehož více než polovina zaměstnanců je zdravotně postižených.

Vydržíme, dokud nepadneme

Další z pěti majitelů chráněných dílen oslovených MF DNES nechtělo hovořit o problémech zaměstnávání handicapovaných pod svým jménem. Důvodem je strach, že by si mohli nahněvat ty, kteří je chodí kontrolovat: finanční úřad, úřady práce, bezpečnostní úřady.

"Ano, dostáváme dotace od státu. Ale kvůli tomu tady mám ustavičně kontroly, jestli tyto příspěvky nezneužíváme," říká zástupce firmy s více než polovinou postižených zaměstnanců. "Vím, že i mezi námi se najdou takoví lumpové, kteří příspěvky zneužívají, ale nám byrokraté umějí ztížit podnikání. Ale vydržíme, dokud nepadneme," dodává.

Podpora? Ano, ale jiná

Vláda minulý týden schválila program ministerstva práce, kterým pokračuje podpora zaměstnavatelů, u nichž pracují převážně zdravotně postižení lidé. "Jde především o udržení pracovních míst pro handicapované a vytváření nových," říká Kateřina Beránková, mluvčí ministerstva. "Příspěvek v rámci tohoto programu lze získat na stavební akce, úpravy či pořízení stroje umožňujícího zaměstnávání lidí se zdravotním postižením nebo na pořízení užitkového vozidla," vysvětluje.

Stát na to firmám schválil 110 milionů korun. V roce 1997 jim však věnoval 200 milionů, a to se o příspěvek dělilo méně zaměstnavatelů než dnes. Peněz ubylo a ani se zaměřením programu nejsou všichni spokojeni. Svaz českých a moravských výrobních družstev chce stejně jako ministerstvo práce, aby pro zdravotně postižené vznikala nová pracovní místa, přičemž by se ta stávající měla zkvalitnit. "Toho však nelze dosáhnout bez zvyšování naší konkurenceschopnosti na volném obchodním trhu, na kterém se bez výjimky pohybujeme," říká Karel Rychtář, ředitel svazu. "Nejúčinnější cesta k této konkurenceschopnosti vede přes modernizaci strojů, na kterých vyrábíme - na jejich podporu by měl být program ministerstva zaměřen především. A stejně jako u ostatních druhů podpory by se to mělo obejít bez složité a zbytečné byrokracie a administrativy," dodává.

Kde mají práci?

V největším měřítku nacházejí zdravotně postižení zaměstnání v takzvaně chráněných dílnách a na pracovištích, ve výrobních družstvech či v kavárnách a čajovnách zřízených při charitativní organizaci. Dosáhnou-li vyššího vzdělání, pak díky počítačové technice mohou mnozí z nich pracovat jako programátoři, grafici, účetní.

K ochotě zaměstnavatelů dávat práci zdravotně postiženým lidem Radomíra Haňáková z Čoko Klasik podotýká, že záleží na zaměstnavateli samém, jeho ochotě přistupovat k lidem individuálně, snaze pružně reagovat na vznikající problémy. "Práce se pro handicapované hledá obtížně, ale vždy se nějaká najde," dodává Haňáková.

Diskriminace postižených tu je

"Vydělávám, abych se dostal z domu, kde bydlí samí postižení. Někteří z nich natahují ruku ke státní pokladně, ale já myslím, že každý by se měl snažit sám," říká manažer, který je na vozíčku a nechce zveřejnit své jméno. Důvod? Často má poškrábané auto a sousedi mu závidí dobrou práci i zdravou přítelkyni. "Nejhorší je to oddělování postižených od ostatních lidí a to, že se k nám většina z nich nedokáže chovat normálně. Nechci zvláštní úlevy, ale nechci ani diskriminaci," dodává.

"Otevřený trh práce je vždycky tvrdší na ty, kteří mají viditelný handicap, oslabení nebo se jen nedokážou tak prezentovat. Člověk by měl mít vyrovnanou šanci i s těmi handicapy," říká Martin Kovář, který je na vozíčku a pracuje pro Český Telecom a neziskový sektor. A mimochodem - na loňských, XII. letních paralympijských hrách ve všech třech individuálních kraulařských závodech zvítězil v nových světových rekordech.

Myslí si, že by postižení neměli svůj handicap brát jako nástroj ve světě "dávek", jako kvalifikaci. "Na druhou stranu jde o překonání klišé, že zdravotně handicapovaný znamená být nemocný, nevzdělaný, nevýkonný. Mělo by se k němu a jeho handicapu přistupovat individuálně, nepředpojatě - vidět nejdříve jeho možnosti a dovednosti a až potom handicap."

Zaměstnavatelé a handicapovaní

1. Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši čtyř procent z celkového počtu zaměstnanců.

2. Pokud tak nečiní, mohou tuto povinnost plnit třemi způsoby, případně jejich kombinací: a) zaměstnáváním menšího počtu občanů se zdravotním postižením v pracovním poměru než přikazuje zákon; b) odebíráním výrobků od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 procent osob se zdravotním postižením nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům. V Katalogu organizací (mají ho na každém úřadu práce) lze najít seznam těch, kteří zaměstnávají převážně zdravotně postižené osoby; c) odvodem do státního rozpočtu. Ten činí 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl vznikla.

3. Na udržení jednoho pracovního místa, na němž je zaměstnána osoba se zdravotním postižením, je možné poskytnout příspěvek v maximální výši 200 tisíc korun.

4. Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením může na základě písemné dohody uzavřené mezi úřadem práce a zaměstnavatelem činit maximálně osminásobek průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku (roku 2004 činila 17 418 korun). Pro člověka s těžším zdravotním postižením pak maximálně dvanáctinásobek.

5. Na vytvoření nového pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením může podnik dostat přípěvek maximálně ve výši 250 tisíc korun.

Zákoník práce a zdravotně postižení:

Zaměstnavatelé mohou s osobami zdravotně postiženými uzavírat smlouvu na dobu určitou a sjednávat s nimi zkušební dobu.

Chystaný nový zákoník práce navrhuje, že když zaměstnavatel propustí člověka se zdravotním postižením, nebude mu už muset jako dnes hledat práci. Stačí jen, když to oznámí na úřadu práce.

Nezaměstnanost zdravotně postižených:

1999: 11,8 %
2001: 13,3 %
2002: 13,0 %
2003: 13,2 %
1/2005: 13,6 %
2/2005: 13,8 %

Poznámka: procenta z celkového počtu nezaměstnaných