Aktivní politika zaměstnanosti (APZ) je základním nástrojem pro boj s nezaměstnaností. Jejím prostřednictvím mohou úřady práce (ÚP) pomoci uchazečům o zaměstnání při hledání nové práce. Do APZ patří například rekvalifikace, individuální přístupy k nezaměstnaným, projekty určené nejhůře zaměstnatelným skupinám uchazečů (rodiče po mateřské a rodičovské dovolené, lidé s nedokončeným vzděláním, lidé nad 50 let, lidé se zdravotním postižením, příslušníci národnostních menšin apod.). Prostřednictvím APZ stát podporuje firmy, které zaměstnávají uchazeče z problematických skupin, absolventy nebo vytvářejí pracovní místa v regionech s nejvyšší nezaměstnaností.

Kromě sociálně psychologických efektů má aktivní politika zaměstnanosti také kladné ekonomické dopady na státní rozpočet. Výdaje vynaložené na APZ snižují výdaje na pasivní politiku (především u mladých lidí) a na sociální dávky. V momentě, kdy uchazeč o zaměstnání nastoupí do nové práce, vrací se část prostředků vynaložených na APZ zpět do státního rozpočtu formou odvedených daní z mezd umístěných uchazečů. Zaměstnaný uchazeč také přináší úspory ve výdajích státu za zdravotní pojištění a není nadále závislý na sociálních dávkách. Nová práce znamená i vyšší koupěschopnost těchto lidí, což má další kladný vliv na státní rozpočet.

Priority státní politiky zaměstnanosti vychází z možností státního rozpočtu, z priorit Hlavních směrů politiky zaměstnanosti EU a z doporučení OECD. Za základní dokument pro stanovení východisek a cílů aktivní politiky zaměstnanosti je považována Evropská strategie zaměstnanosti a Národní akční plán zaměstnanosti na léta 2004 – 2006 (NAPZ).

Dne 1. října 2004 nabyl účinnosti zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti V této souvislosti považuje MPSV za nezbytné upozornit na nové nástroje APZ. Zákon nově umožňuje například vytváření cílených programů, které povedou ke zvýšení zaměstnatelnosti především rizikových skupin uchazečů, a to jak na celostátní, tak i na regionální úrovni.

Úřady práce budou v letošním roce věnovat zvýšenou péči především těmto skupinám nezaměstnaných:

- lidé do 25 let věku (na celkovém počtu uchazečů zařazených do programů APZ by se měli podílet minimálně 30 %),
- lidé nad 50 let věku (tato riziková skupina nezaměstnaných by měla být zastoupena v programech APZ minimálně 25 %),
- dlouhodobě nezaměstnaní (minimálně 15 % uchazečů zařazených do programů APZ spadá do této rizikové skupiny).

Evropská unie dokonce stanovuje podíl občanů z rizikové skupiny dlouhodobě nezaměstnaných zařazených do programů APZ na 20 %.

Úřady práce mají i nadále prostor realizovat jednotlivé nástroje APZ v návaznosti na situaci na trhu práce a s ohledem na konkrétní potřeby uchazečů, které do programů APZ zařazují. Včetně vytváření pracovních příležitostí na veřejně prospěšné práce. Při zařazování uchazečů na tato pracovní místa by ÚP měly preferovat uchazeče z rizikových skupin. V praxi to znamená, že úřady práce mohou použít až polovinu prostředků vyčleněných na APZ na opatření pro tu skupinu uchazečů, kterou vyhodnotí jako nejrizikovější na příslušném regionálním trhu práce. Toto rozhodnutí je plně v kompetenci příslušného úřadu práce.