To bylo heslo výroční valné hromady Evropské sítě proti chudobě (EAPN), která se konala za účasti zástupců ze všech zemí EU ve dnech 17. - 21. listopadu v nizozemském městě Groningen.

Prvním krokem byly do evropské sítě přijaty národní sítě České republiky, Maďarska a Malty, nakonec se zvláštním statutem i Bulharsko. Přijetí české EAPN bylo obzvlášť vřelé a plné naděje. Byl to nejen významný moment, ale též předání závazku. Od této chvíle je i naší starostí, jak bude vypadat evropský sociální model. Nizozemský ministr práce a sociálních věcí hovořil dokonce o historickém okamžiku, kdy NNO přistupujících zemí rozšiřují své pole působnosti na celou Evropu. Na druhé straně je potřeba pracovat na tom, aby se sjednotilo mínění o sociálním modelu na lokální, regionální a vládní úrovni. Stejně důležité je informovat veřejnost.

Lidé o chudobě neradi slyší a sociální začleňování si představují všelijak. V našich blahobytných společnostech musíme dbát na udržování rovnováhy mezi světem bohatých a chudých, vyrovnávat palčivé rozdíly. Pro Evropskou unii je potírání chudoby věc společná. V Evropě žije asi 20 % lidí neschopných se na blahobytu podílet, a to ještě o 5 % více je těch, kdo žijí zcela nebo částečně na okraji společnosti.

Nemůžeme si však představovat, že chudobu zcela vymýtíme, nebo že ji odstraníme plnou zaměstnaností. Nezaměstnanost je jen jedním z důvodů chudoby a zvyšování zaměstnanosti je jen jedním ze způsobů, jak chudobu odstraňovat. Jistěže tím, že dáme příležitost nezaměstnaným, posílíme soudržnost ve státech Evropské unie. Proto je Evropská unie ochotná pomoci při řešení problémů jednotlivých zemí tím, že podnítí účinná řešení včetně hledání zdrojů a posílí cesty, které jsou nejefektivnější. Například ve vlastních regionech můžeme najít zdroje ve firmách. Rozvineme síť účinných sociálních služeb. V jiné souvislosti dáme důraz na rozvíjení talentů, budeme podporovat rodiny s malými dětmi, nabídneme praktický model jak žít a bydlet pro bezdomovce a lidi závislé na drogách či alkoholu, otevřeme školství novým vlivům tolerance vůči "jinému", dáme zelenou hnutí nezávislého života, podpoříme projekty na zlepšení zdraví marginálních skupin a podobně. Čím více budou naše projekty konkrétně zaměřené, tím budou úspěšnější.

V současné době nacházíme na každém kroku nějakou výzvu. Jedni zdůrazňují pomoc mladým lidem žijícím bez práce v rodinách, jiní aktivizaci seniorů, jichž na evropském kontinentu stále přibývá. Jedni doporučují šířit informační technologie v kruzích ohrožených chudobou a sociálním vyloučením, druzí celoživotní učení. Máme dbát na solidaritu ve vzdělávání, na němž se mají právo podílet všichni včetně těch, kdo jsou jakýmkoliv způsobem znevýhodnění. Je to otázka lidských práv, je to otázka demokracie.

Obvykle se říká: "Každý profituje z toho, že funguje tržní ekonomika, roste produktivita." Ale je všeobecně známo, tento fakt sám o sobě chudobu neodstraní.

Český Národní plán proti chudobě a sociálnímu vyloučení (NAPSI), který přestál bilaterální jednání s evropskými komisaři dne 25. října 2004 v Bruselu, obsahuje sociální dimenzi ve svých analýzách. Bohužel z něho úplně nevyplývá, jak se dosáhne integrace a řešení sociálních problémů.

Je až překvapivé, jak důležitou roli připisuje "Brusel" nestátním neziskovým organizacím (NNO). Odpovědnost zůstává státu, ale na NNO je, aby nasadily lepší konkrétní přístupy. Nabízejí se principy partnerství a také zahrnutí společenské odpovědnosti firem. NNO, které se přímo brodí v problémech chudoby a sociálního vyloučení, vědí lépe než kdo jiný, jak bojovat proti diskriminaci a sociálnímu vyloučení. Je na nich, aby problémy správně artikulovaly a ve spolupráci se sociálními partnery předložily účinné projekty jejich řešení.

Na státu je, aby pro práci NNO vytvořil vhodný právní rámec a rozumným způsobem využíval veřejné zdroje, které má k dispozici.