Džin je pomocník ze starých arabských mýtů a náboženství. Ale Gin je také nové speciální zařízení pro nevidomé a slabozraké. Slouží jako praktický elektronický zápisník, může i předčítat texty. A je to výrobek český a cenově dostupný.

Ráno vás vzbudí, za hodinu vám připomene, že musíte odejít na vlak. Ve vlaku vám předčítá knihu nebo si na něm můžete dělat poznámky. Gin nepatří do pohádek, ale do rukou nevidomých. Gin je praktické zařízení, které pomáhá nevidomým v běžném životě. Dalo by se parafrázovat, že ho programuje nevidomý pro nevidomé.

Kvality tohoto čistě českého řešení již oceňuje téměř stovka uživatelů v běžném životě. Jednoduché ovládání, dlouhá výdrž a přizpůsobení přímo pro nevidomé jsou hlavní přednosti tohoto zajímavého zařízení.

"Jsem zároveň tvůrcem i uživatelem přístroje. Můžu ho proto průběžně upravovat nebo dolaďovat," říká Jiří Mojžíšek, nevidomý programátor, který spolupracuje na vývoji přístroje.

Celý přístroj vznikl s ohledem na českého uživatele, zejména musel být cenově dostupný. Avšak i přes přijatelnou cenu je poměrně solidně vybaven. Nedosahuje možností některých zahraničních zařízení, ale to nemusí být na škodu. "Neexistuje ideální pomůcka. Pokud toho příliš umí, je složitá na ovládání, a tedy nebude spoustě lidí vyhovovat. Opakem jsou jednoduché pomůcky, které naopak nemají moc funkcí," říká Milan Pešák, předseda Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých SONS.

Gin působí na první pohled spartánsky, obsahuje pouze konektory a sedm kláves. Ale tato nenápadná krabička může sloužit jako zápisník, kalkulačka, telefonní seznam, budík nebo může předčítat texty. Pro nevidomé neocenitelná věc. Pomocí konektorů se k zařízení dají připojit periferní zařízení - sluchátka, běžná počítačová klávesnice, tiskárna nebo stolní počítač. Nová verze přístroje, která byla nedávno představena, obsahuje navíc čtečku paměťových karet. Díky tomu je možné rozšířit kapacitu zařízení několikanásobně. Jiří Mojžíšek k tomu říká: "Dříve jsem si mohl vzít na cesty knížku, teď si s sebou mohu nosit celou knihovnu."

Svými rozměry se Gin vejde do větší kapsy u košile nebo saka. Je o něco větší než počítač do dlaně (Palm PC), ale na rozdíl od něj má mnohem větší výdrž při připojení na baterie, jež činí až 12 hodin provozu. (Běžné přenosné počítače vydrží tři hodiny, počítače do dlaně jenom o něco déle.) Díky tomu mohou nevidomí přístroj používat na přednáškách nebo dlouhých cestách, aniž musí řešit dodatečné napájení.

Pro stovku nevidomých

Vývoj přístroje zahájil již v polovině devadesátých let Radim Matulík z Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd. V roce 1998 začala firma Galop vyrábět první verzi přístroje. Ten je dnes k dispozici téměř stovce nevidomých.

Gin je pomůcka pro nevidomé jako každá jiná. Proto je možné na ni získat příspěvek z místního sociálního referátu, a to až do sta procent ceny zařízení. Vzhledem k tomu, že za 27 tisíc korun je Gin zřejmě nejlevnějším přístrojem svého druhu, jeho získání by mělo být poměrně snadné. Zahraniční zařízení jsou až třikrát dražší hlavně proto, že konstrukčně vycházejí z běžných Palm PC. Navíc mají pro české uživatele nevýhodu, že nehovoří česky.

Naopak u Ginu je to jedna z předností. I tato část zařízení vychází z projektů Akademie věd. Analýza hlasu a jeho následná syntéza se na Akademii věd provádějí od sedmdesátých let. "Stejný program na hlasovou syntézu jsem měl na stolním počítači a zabíral 20 KB. Samozřejmě tomu odpovídá kvalita," dodává Jiří Mojžíšek. Také díky tomu je možné celé programové vybavení Ginu vměstnat do 0,5MB paměti, což je v dnešní době, kdy se paměť počítá minimálně na stovky megabajtů, sympatické.

Největší problémy s výrobou přístroje byly čistě technické. Není problém sehnat součástky pro sériovou výrobu tisíců či desetitisíců kusů výrobku. Ale při téměř kusové výrobě je obtížné sehnat například klávesy nebo krabičku. Tvůrci potvrzují, že se stává, že dosud používané součástky se najednou přestanou vyrábět.