Představte si následující situaci - spíte jako obvykle doma v posteli a zdá se vám nějaký sen. Jeho obsah není podstatný, většinou jde ale o dost neobvyklý sen - natolik, že si najednou v onom snu z ničeho nic řeknete: "tohle musí být sen!".

Toto zjištění není jen tak nějaká věta, ale začátek právě onoho lucidního (vědomého (z anglického "lucid" - vědomé)) snění. Jde o to, že tímto uvědoměním si, že se jedná o sen, se v něm člověk "probudí". Neprobudí se však ze snu ale ve snu, navenek spí dál stejně klidně a tiše. To podstatné se odehrává v jeho hlavě.

O co jde?
Sen, který člověk prožívá jako chaotický, neovladatelný a nevýrazný film, který si navíc vybavuje a to jen velmi matně až po probuzení; tento sen se náhle mění na jakousi realitu, stejně reálnou jako náš svět. To zní dost nepravděpodobně, ale je to skutečně tak. Pocit z této náhlé změny by se dal přirovnat situaci, jako kdyby člověk normálně usnul doma v posteli a někdo ho v žertu v noci přenesl někam úplně jinam - třeba ven do zahrady. Náhlé probuzení ráno by byl dozajista šok. V případě vědomého snění se ovšem člověk neprobouzí někde o pár metrů vedle, ale ve vlastní hlavě.

Do té doby normální sen, vnímaný až ex-post po probuzení, se náhle projasní až na úroveň skutečného, reálného světa se všemi detaily a člověk si v něm sebe zároveň plně uvědomuje v reálném čase (tedy právě když tam je a ne až zpětně), stejně tak jako by se ráno probudil na té zahradě. Zkrátka řečeno, přestože tělo spí dál v pohodlné posteli, v temném, klidném prostředí, mysl je probuzená a bdělá a plně vnímá snový svět tvořený sama sebou. Skrze ní v něm můžeme "vidět", "slyšet", "cítit" a "pohybovat se". V uvozovkách proto, že skutečné oči jsou zavřené a fyzické tělo pro ní v tuto chvíli neexistuje, stejně jako jeho smyslové orgány. V tomto ohledu by se tento stav dal přirovnat ke stroji umělé (virtuální) reality - jakési kombinace brýlí, sluchátek a sensorů, které nám vytvářejí s pomocí počítače umělý svět, v němž je možno se pohybovat a prožívat různá dobrodružství. Pokud někdo viděl film Matrix, tak to je ono, či spíše tak za padesát let možná bude (myslím tím jen tu technologii, nikoliv vizi budoucnosti světa).

Podstatným rozdílem proti virtuální realitě je, že jsme to my, kdo tuto realitu a její pravidla vytváří. Jedná se o svět, který je jen v naší mysli a ve kterém jsme absolutním pánem a pouhá naše myšlenka ho může celý změnit; nejsme omezeni žádným programem. Dalším rozdílem je jeho reálnost. Technologie současnosti kvalit Matrixovských vizí zdaleka nedosahují a kdo zkoušel nějakou současnou virtuální realitu, ví o čem mluvím. Na druhou stranu, vědomý sen může být stejně reálný jako tento svět, dost na to, že je někdy problémem rozpoznat, co je jen sen a co už skutečnost. Poslední výhodu lucidního snění je nezanedbatelný fakt, že je k dispozici stejně jako naše mysl naprosto zdarma.

Proč to zkusit?
Podstatou zájmu většiny lidí o lucidní snění je možnost dělat v něm doslova vše po čem toužíme. Omezení jsou jen v naší mysli, ne v těle nebo okolí. Je to svět, ve kterém lze stejně jako ve snech jednoduše procházet zdí nebo létat. Logicky je též možné, ba přímo samozřejmé, mít zdravé "snové" tělo. Slepí tak mohou vidět, hluší slyšet a fyzicky postižení se volně pohybovat. Ba co víc, mohou si prožít to, co si sotva prožije i normální zdravý člověk - třeba lyžování v Hymalájích, řízení formule 1, potápění se v Karbiku či milování se s Miss World. To vše zcela zdarma, bez jakéhokoliv rizika v pohodlí své postele. Jakákoliv omezení ať už fyzická, časová či finanční zde neexistují, vstupujete do světa vytvářeného naší myslí, veškerá omezení jsou jen v ní.

Jak na to?
Čekat na to, že si jednou ve snu sami od sebe řekneme "toto je sen!" a probudíme se v něm by bylo chybou a mrháním času. Ne že by se zde nevyskytovali přirozené talenty, ale pro většinu lidí je přece jenom potřeba určitého duševního cvičení. Schopnost prožívat vědomé sny by se dala připodobnit k plavání nebo čtení - nelze jen říct, že umíme nebo neumíme plavat (číst), ale spíš jak dobře. A stejně jako když si chceme přečíst knihu, musíme nejdříve věnovat určité úsilí a čas se naučit číst. V tomto je vědomé snění stejné.
Podstata většiny cvičení je založena na koncentraci mysli (zejména před spaním) a řadě autosugesčních a meditačních technik. Z počátku jde o to si alespoň zapamatovat běžné sny, následně pak ovládnout naši mysl - náš stroj virtuální reality, aby její myšlenky neovládali nás, ale my je.
Podstata většiny technik je prastará a má kořeny v tibetské snové józe. Pro západní svět tyto tradiční východní techniky "objevily" různé teofyzické společnosti počátkem 20. století. V 80tých letech pak zahájil americký psychiatr Stephen LaBerge první výzkum na odborné bázi a zasloužil se i o jeho popularizaci. Kromě něj jsou dnes na světě desetitisíce "amatérů", nadšenců bez vědeckých ambicí, kteří je v různých formách praktikují. Ty můžete potkat, jak jinak, na Internetu; stejně tak jako bližší informace o samotném lucidním snění.

( Autor spravuje vlastní www stránky o lucidním snění - http://welcome.to/msg )