Zpráva o chystaných změnách v novém školském zákoně vnesl nervozitu do školních sboroven. Navrhuje se v něm, aby se snížil počet zvláštních škol a některé další se sloučily se základními. To vyvolalo vzrušenou diskusi především mezi speciálními pedagogy. Třebaže jde teprve o návrhy, které musí schválit poslanci parlamentu, zamýšlený záměr nevidí pedagogové jako šťastný nápad.

"Trendem ve výchově a vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, tedy dětí se zdravotním postižením, je naplnění práva vyrůstat a vzdělávat se společně se svými vrstevníky. Znamená to chodit do mateřské školy nebo plnit povinnou školní docházku v hlavním vzdělávacím proudu v místě bydliště. Pro integraci dětí se zdravotním postižením do běžných typů škol je již v současnosti vytvořen legislativní rámec. Od letošního roku také pro děti a žáky s mentálním postižením," říká Mgr. Vanda Korandová, ředitelka Speciální školy U Nových lázní v Teplicích.

Přiznává, že v praxi však není někdy možné zajistit podmínky pro integraci dětí, např. prostorové, materiální nebo personální. "I nový školský zákon počítá s existencí speciálních škol. Jsem přesvědčená, že jeho příchod neznamená cestu zpátky, tedy zrušení speciálního školství. Má totiž v naší republice dlouhou tradici a dosahuje uznávané kvality," myslí si ředitelka.

Tvrdí, že její školy, kterou navštěvují mentálně postižení, navíc s kombinovanými vadami, se nové úpravy zásadně nedotknou.

Na škole v Duchcově, které byl jenom za poslední čtyři roky čtyřikrát změněn název na nynější - Dětský domov a Speciální školy, jsou ze změn mírně řečeno vedle. Ředitel Jan Srp i jeho zástupkyně Dagmar Sluková se shodují, že každé postižené dítě má být vzděláváno v normálním prostředí. Jsou ale přesvědčeni, že to neplatí o žácích s mentálním postižením, jejichž rozumové schopnosti jsou snížené.

"Pokud by měly být děti ze zvláštních škol zařazeny do tříd základních, přineslo by to jen problémy. Brzdilo by to výuku. Žáci se sníženými rozumovými schopnostmi vyžadují úplně jiné pracovní tempo, jiný způsob výuky, jinou práci pedagoga," je přesvědčená D. Sluková.

Ředitel Srp vidí problém stejně. Na otázku proč je parlamentu takový návrh vůbec předkládán, odpověděl: "Jakýsi výzkum, který si nechala dělat Evropská unie, hovoří o tom, že v naší republice je snad neúnosný počet zvláštních škol. Navrhované změny jsou výsledkem tlaku Evropské unie na republiku stav eliminovat."

Přiznává, že základní školy jsou finančně pro stát výhodnější, protože speciální pedagogové byli vždy dražší.

"Proti kolegům na základních školách jsme byli přece jen o něco lépe placeni."

Zástupci speciálního školství z Duchcova za léta praxe nabyli přesvědčení, že tento druh škol byl vždy na okraji zájmu veřejnosti a bohužel i instititucí. Z toho vyplynula také řada nerozumných změn.