Lázeňská léčba je rozdělena do dvou skupin. Jednak do těchto zařízení přijíždějí lidé, kteří využívají režimová opatření ke zlepšení svého zdraví. Druzí je využívají k rehabilitaci a fyzioterapii. Zatím však není jasné, zda má pojišťovna pobyty hradit oběma skupinám. Řekl to na sympoziu Kauzistiky v revizním lékařství předseda výboru Společnosti revizního lékařství Jan Calta.

„Pojišťovny i lékaři se domnívají, že právě takříkajíc lázeňská složka by se hradit z pojištění nemusela. Na druhé straně fungují odborné léčebné ústavy pro rehabilitaci určitých stavů a mají svůj význam při léčbě. V těchto případech by pojišťovny měly pobyty plně platit.. Zatím se neví, jak tuto situaci řešit. Existuje možnost, že lázeňství nebude součástí veřejné úhrady a následně se do něj vrátí specializované léčebné ústavy pod jiným názvem,“uvedl Calta.

Zdravotní péče poskytovaná pojištěnci, musí být podle Calty přesně v rozsahu, jaký jeho zdravotní stav vyžaduje, a to na ekonomicky přijatelné náročnosti. „Neznamená to, že péče má být co nejlacinější, jak je to často v podvědomí lidí, ale musí být správně zvolena varianta léčebného procesu. Těch je celá řada a při jejich uplatnění se dosáhnou stejné výsledky. Mají však různou ekonomiku. Lékaři by neměli volit pouze z hlediska medicínského, ale právě i ekonomického,“ konstatoval.

Revizní lékaři prověřují i pojištěnecké účty, pokud si to pojištěnec vyžádá. Podle Calty se revizní lékaři za více než deset let postarali o to, že vlastně vznikl v medicíně nový obor, který má své místo v rámci České lékařské společnosti. „Společnost revizního lékařství má 250 členů, kteří jsou zaměstnanci pojišťoven. Zatím se nepodařilo legislativně prosadit uznání tohoto oboru. Samostatně už například fungují posudkoví lékaři, nemusí být zaměstnanci jiné instituce,“ doplnil. Se vznikem zdravotního pojištění začátkem 90. let se obnovilo revizní lékařství, které u nás fungovalo v první republice. Jeho účelem je pohlídat, aby prostředky pojišťoven byly v rámci solidarity rozdělovány dle potřeb.