Ani mentálně postiženým se někdy nevyhne onemocnění vyžadující návštěvu ordinace nebo dokonce hospitalizaci. Česká zdravotnická zařízení však nemají žádná pevně stanovená pravidla pro péči o dospělé, jejichž mentální úroveň nepřesahuje dětský věk, či mají specifické požadavky, jako například lidé s autismem.

Je tak nutné spoléhat na pochopení konkrétního pracoviště, zda dovolí a umožní, aby duševně postižené a autisty při hospitalizaci doprovázeli rodiče či blízká osoba. Fakultní nemocnice U svaté Anny v Brně přiznává, že na podobné nestandardní situace prostě není zařízena. "V jednotlivých případech je však možné řešení najít. Pokud to ovšem prostorové a kapacitní možnosti té které kliniky dovolí,"sdělila mluvčí FN U svaté Anny Naďa Kuklínková. "Nemocnice může hospitalizovat doprovod pacienta, pokud je to vzhledem ke stavu nemocného medicínsky nutné a vhodné,"formuluje postoj největšího jihomoravského zdravotnického zařízení, Fakultní nemocnice Brno, její mluvčí Zuzana Kejdová. Jenže podle zkušeností rodičů sestřičkám a mnohdy i lékařům scházejí znalosti o tom, co třeba děti s autismem potřebují. "Autisté například nemají schopnost předvídat, takže pokud je ošetřovatelka chce třeba jen odvést na vyšetření, propadnou panice a podle toho se chovají,"soudí Dana Koryčanská, matka autistického syna, s nímž už několik hospitalizací v různých zdravotnických zařízeních absolvovala. Způsob, jak s autisty komunikovat, nejlépe obvykle znají jejich rodiče a blízcí. "Proto by měli své děti doprovázet i při pobytu v nemocnici, personál by jim měl důvěřovat a respektovat jejich doporučení,"soudí Koryčanská. Na skutečnost, že příčinou necitlivého chování zdravotníků může být někdy malá informovanost o duševních poruchách, upozorňují i někteří odborníci. "Sama jsem byla překvapená, jak málo o chování lidí s autismem lékaři vědí. Přitom hospitalizovat člověka s autismem bez přítomnosti blízké osoby je takřka nemožné,"upřesňuje psycholožka Lucie Chvistková. "Pokud se to stane, znamená to pro něj velké utrpení. Bývá nutné, i když zbytečné ho přikurtovat k posteli nebo utlumit léky, aby v záchvatu neublížil sobě nebo agresi neobrátil ke svému okolí,"dodává psycholožka. Traumatický zážitek z nemocnice může autistu vrátit vývojově o několik měsíců zpět, upozorňuje Milena Němcová z Asociace pomáhající lidem s autismem APLA - Jižní Morava. I ona sama vychovává autistické dítě. "Jde-li k lékaři člověk se slepeckou holí či vozíčkář, nikdo je nenutí odložit kompenzační prostředek v čekárně. Autistům a mentálně postiženým spoluobčanům je však právě tak důležitou pomůckou jejich doprovod,"doplnila Němcová.