Na vlastní kůži si ověřila život tělesně postižených mladých lidí v zahraničí také dvojice handicapovaných z Brna. Za sdružení FILIA Brno, které se ve své činnosti soustředí mimo jiné na participaci mladých handicapovaných lidí na životě společnosti, se spolu se svými osobními asistenty zúčastnili ve Španělsku dvou významných akcí: mezinárodního semináře a světového festivalu mládeže. Na podrobnosti jsme se zeptali Jiřiny Lacinové ze sdružení FILIA, jedné z členek delegace, která se o víkendu vrátila do Brna.

Můžete upřesnit, o jaké akce se jednalo?

První týden jsme strávili na semináři, jehož hlavním tématem bylo plnohodnotné občanství pro tělesně postiženou mládež a kterého se zúčastnili zástupci z deseti zemí. Na něj navazoval světový festival mládeže s deseti tisíci účastníky, jehož součástí bylo univerzální fórum kultur. Zatímco seminář byl určen tělesně postiženým, festival pro veškerou mládež se stal pro nás jeho logickým pokračováním a důkazem o možné integraci postižených. Pro ně pak byl ojedinělou příležitostí řešit nejen svoje záležitosti, ale podílet se na řešení celosvětových problémů. Tématy festivalu bylo například vzdělávání, trvale udržitelný rozvoj, mír či aktivní občanství. Je však s podivem, že přestože šlo o mimořádně rozsáhlé akce, které se konaly pod záštitou OSN, kromě nás a snad ještě nějakého sdružení tam Českou republiku nezastupovaly žádné jiné organizace.

Co bylo náplní semináře?

Program tvořila série interaktivních dílen, praktický nácvik prosazování práv a požadavků postižených. Týkaly se nejen dopravy, ale například i řešení zaměstnanosti handicapovaných lidí. Vše bylo připraveno maximálně přitažlivou formou a výsledkem by se měly stát rezoluce, jimiž se mladí lidé obrátí ve své vlasti na konkrétní instituce, jako jsou např. dopravní podniky ap. Mimochodem, organizátoři byli natolik důslední, že workshopy byly určeny výhradně postiženým, ani my jako osobní asistenti jsme tam neměli přístup.

Pokud můžete srovnávat, jaká je současná situace tělesně postižených u nás a v zahraničí?

Za poslední roky se mnohé změnilo, takže rozhodně nepatříme v tomto ohledu k nejhorším. Slabší je u nás situace s dopravou, protože pro mnohé vozíčkáře je stále obtížné se někam dostat. Na druhé straně například potíže se zaměstnaností tělesně postižených mají všude, i v zemích, kde je vstřícnější legislativa než u nás. Mnozí podnikatelé raději zaplatí pokutu, než by zaměstnali handicapovaného. Kde máme ale rezervy, to je vzájemná komunikace mezi zdravými a postiženými. Konkrétně ve Španělsku panuje mezi oběma skupinami úplně jiná atmosféra. Zatímco u nás jsou stále cítit dozvuky časů, kdy postižení byli izolováni od zdravé společnosti, takže většina lidí k nim cítí jakýsi ostych, Španělé se chovají zcela srdečně, otevřeně, nečiní jim potíže oslovit postiženého, nabídnout mu pomoc nebo se jen zeptat, jak ke svému handicapu přišel.

Sdružení FILIA funguje v Brně jedenáctým rokem a pomáhá zdravotně postiženým. Bližší informace lze získat na internetu na adrese www.sdruzenifilia.cz