Ministr práce a sociálních věcí předloží vládě návrh nařízení, podle kterého by se od 1. ledna 2005 měly zvýšit tzv. všeobecný vyměřovací základ za rok 2003, přepočítací koeficient pro jeho úpravu a redukční hranice pro stanovení výpočtového základu. Materiál by měl kabinet projednat v září tohoto roku.

Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2003 činí 16 769 Kč (tj. výše odpovídající průměrné měsíční mzdě zjištěné Českým statistickým úřadem za rok 2003).

K tomu, aby upravené vyměřovací základy pojištěnce odpovídaly mzdové úrovni v kalendářním roce, který bezprostředně předchází roku, kdy mu byl přiznán důchod, je třeba použít ještě přepočítací koeficient. V příštím roce bude jeho hodnota činit 1,0860. Toto číslo odpovídá podílu průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za první pololetí roku 2004 a průměrné měsíční mzdy zjištěné ČSÚ za první pololetí roku 2003.

Podle zákona o důchodovém pojištění se procentní výměra starobních, plných invalidních a částečných invalidních důchodů stanoví příslušnou procentní sazbou z výpočtového základu (ten se zjišťuje z hrubých ročních příjmů od roku 1986 do roku, který předchází přiznání důchodu). Přitom se bere v potaz to, jak dlouho člověk během svého života odváděl pojištění a v jaké výši. Započítávají se i náhradní doby pojištění (např. péče o dítě do čtyř let věku, doba nemoci nebo výkon základní vojenské služby).

Doba pojištění se započítává nejen před vznikem nároku na důchod, ale v případě přesluhování i po vzniku nároku. Pokud člověk odejde do důchodu při dosažení důchodového věku, započítává se mu 1,5 % výpočtového základu za každý celý rok pojištění. Pokud dále pracuje bez pobírání důchodu, započte se mu ještě 1,5 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů odpracovaných po dosažení věkové hranice. Rozhodne-li se pro předčasný starobní důchod, pak se výše procentní výměry důchodu naopak snižuje, a to o 0,9 % výpočtového základu za každých i započatých 90 kalendářních dnů, které předcházejí řádnému termínu odchodu do starobního důchodu.

Při stanovení výpočtového základu se berou v potaz tzv. redukční hranice. O jejich valorizaci rozhoduje vláda svým nařízením. Vývoj výše redukčních hranic v jednotlivých letech účinnosti zákona o důchodovém pojištění a jejich podíl k průměrné mzdě v roce přiznání důchodu ukazuje tato tabulka:


V současné době jsou výše těchto redukčních hranic 7500 Kč a 19 200 Kč. Pro výpočet důchodu se z vyměřovacího základu započte část do 7500 Kč plně, z části mezi 7500 Kč – 19 200 Kč 30 % a nad 19 200 Kč 10 %.

Návrh na zvýšení redukčních hranic od 1.ledna 2005 obsahuje dvě varianty:

Varianta a)

Částky pro stanovení výpočtového základu se zvyšují takto: částky 7500 Kč na 7900 Kč,
částky 19 200 Kč na 20 800 Kč.

Varianta b)

Částky pro stanovení výpočtového základu se zvyšují takto:

částky 7500 Kč na 8600 Kč,
částky 19 200 Kč na 20 800 Kč.

Zvýšení redukčních hranic zákon neukládá a ani neurčuje žádné limitující podmínky pro jejich zvýšení. V souladu se zákonem by tedy případně bylo i ponechání současných redukčních hranic beze změny. Bez zvýšení redukčních hranic by ale důchody přiznané v roce 2005 byly výrazně nižší než důchody přiznané v roce 2004, protože mzdový nárůst se v důsledku redukce promítá do výše důchodu méně než valorizace důchodů. Neměnnost redukčních hranic při růstu průměrné mzdy by vedla také k výraznému poklesu podílu těchto hranic k průměrné mzdě.

Návrh varianty b) na zvýšení redukčních hranic naplňuje ustanovení Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 128 o invalidních, starobních a pozůstalostních dávkách, kterou je Česká republika vázána. Ratifikovaná část Úmluvy požaduje, aby podíl výše nově přiznaného starobního důchodu a průměrné čisté mzdy kvalifikovaného dělníka v roce, který předchází roku odchodu do důchodu, činil alespoň 45 %.

Zvýšení redukčních hranic a výpočtového základu nebude mít žádné zvláštní dopady na státní rozpočet. Změny vyplývají ze současného právního stavu a jsou zahrnuty do výdajů na důchodové pojištění v návrhu státního rozpočtu na rok 2005.

Návrh MPSV naplňuje základní sociální cíle stanovené v čl. 136 Smlouvy o založení ES, tj. zlepšování životních podmínek a poskytování náležité sociální ochrany, a je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.