V tuzemsku se ochránci práva přou, jestli má puberťák, který prodá několik cigaret marihuany, dostat pár facek od rodičů, anebo jít na léta do vězení. Ve světě zatím pokračuje vědecký výzkum účinků této drogy. V několika zemích ji dnes lékaři dávají, například ve formě pilulek, vážně nemocným lidem. Výsledky z posledních týdnů potvrzují, že marihuana může léčit. Ale že škodí, když se kouří.

Španělští vědci ze dvou univerzit v Madridu zjistili, že látky obsažené v této droze léčí některé mozkové nádory, byť zatím jenom u laboratorních potkanů.

Trubičkou do mozku

Jak napsali ve své zprávě v březnovém čísle časopisu Nature Medicine, potkanům vstříkli injekční stříkačkou do mozku nádorové buňky, z nichž se pak vytvořil nádor. Neléčení potkani na něj zemřeli během osmnácti dnů. Patnáct léčených potkanů dostávalo trubičkou do nádoru roztok s látkou THC, což je hlavní aktivní složka marihuany. U tří zvířat pak nádor zmizel a devět dalších přežilo neléčené potkany až o 17 dnů.
Při dalším pokusu dostávali potkani do nádoru jinou chemikálii z této drogy. V tomto případě zmizel nádor u pěti z patnácti potkanů a čtyři zvířata přežila své neléčené kolegy.
Vědci soudí, že podávané látky neměly přímý léčebný účinek, nýbrž vyvolaly v mozku další reakce, které teprve vedly k potlačení, či dokonce odstranění nádoru.
Nutný je však další výzkum, než bude zřejmé, zda se složky marihuany budou hodit jako lék i pro lidi.

Ulehčení při roztroušené skleróze

Začátkem března zveřejnil britský vědecký tým v časopise Nature zprávu, která poprvé jednoznačně a na základě přesných pozorování dokazuje, že chemické látky obsažené v marihuaně tlumí příznaky roztroušené sklerózy. Samu nemoc však neléčí.
Tým vedený Lornou Laywardovou z britské Společnosti pro roztroušenou sklerózu při pokusech na myších prokázal, že látky obsažené v marihuaně zmírnily chvění těla a nemotornost, jež nemoc provázejí.
Totéž tvrdili i lidé trpící roztroušenou sklerózou, kteří marihuanu používali už dříve a občas se kvůli tomu dostávali do konfliktu se zákonem. Další britský tým, z nemocnice v jihoanglickém Plymouthu, proto v prosinci zahájil přesně sledovaný výzkum, jehož se účastní 660 pacientů s touto chorobou. Za tři roky má být vydána zpráva o tom, zda jim látky z marihuany pomohly.
Roztroušená skleróza poškozuje nervovou soustavu a mimo jiné narušuje fungování smyslových orgánů či koordinaci činnosti svalů. Tato zatím nevyléčitelná porucha imunity zřejmě vzniká poškozením myelinu - tukové vrstvy, která obaluje nervy a funguje obdobně jako elektrická izolace. Podle agentury Reuters nemocí ve světě trpí asi jeden milion lidí.

Pomoc pro těžce nemocné

To, že droga získávaná z konopí může nemocným zmenšit bolesti, odstranit křeče či je třeba zbavit poruch spánku, se ví už celá staletí. Drtivá většina dnešních lékařů však kolem ní chodí po špičkách, aby se vyhnula obvinění z šíření drog.
"Nedivte se jim, že se nehrnou do případného konfliktu se zákonem," poznamenává lékař Jiří Presl z pražského střediska pro léčení drogových závislostí Drop-in. Sám ovšem říká, že kdyby měl pacienta, jemuž by mohl marihuanou pomoci, udělal by to.
Podstatný průlom přišel ve světě začátkem roku 1999, kdy komise renomované americké Národní akademie věd zveřejnila zprávu o důsledcích užívání marihuany těžce nemocnými lidmi. Členové komise konstatovali. že droga ulevuje od žaludečních potíží, bolesti či duševního chřadnutí způsobeného nemocí AIDS. Výzkumníci nenašli přesvědčivý důkaz pro názor, že uživatelé marihuany postupně začnou užívat tvrdší a nebezpečnější drogy.
K podobným závěrům sice došla i vědecká zpráva vypracovaná už koncem roku 1998 pro Sněmovnu lordů v Británii, avšak její doporučení dovolit nemocným užívat marihuanu britská vláda zamítla.
USA reagovaly jinak - několik amerických států povolilo užívání marihuany těžce nemocnými, zejména lidmi trpícími AIDS, rakovinou, bolestivým poraněním páteře a některými nervovými poruchami.

Infarkt pro starší kuřáky

Lékaři, kteří oceňují léčivé účinky marihuany, však obvykle pacientům nedoporučují vyrazit do ulic a drogu si tam nelegálně kupovat, ani jet do zemí, kde se dá kouřit legálně. Účinné složky z marihuany, zejména zmiňovanou látku THC, raději připravují synteticky a používají je k výrobě léků. Například americká firma Roxana Laboratories synteticky vyrábí látku THC pod názvem Marinol pro pacienty trpící AIDS či potížemi po chemické léčbě rakoviny.
Proč není dobré marihuanu kouřit, ukazuje například nový výzkum vědců z Medicínského střediska Beth Israelové z Bostonu. Ti připravili průzkum mezi 3882 muži a ženami, kteří prodělali srdeční infarkt. Výsledky ukázaly, že kouření marihuany zvyšuje riziko infarktu lidem středního a vyššího věku. V první hodině po vykouření marihuanové cigarety se nebezpečí zvýší dokonce pětkrát. Informovali o tom na konferenci v San Diegu začátkem března.
Vedoucí týmu Murray Mittleman nicméně připustil, že si nemůže být jist, zda za větší nebezpečí infarktu může přímo marihuana, anebo některá jiná složka kouření, například oxid uhelnatý. Výzkumnící objevili toto zvýšené riziko ve skupině lidí o průměrném věku 46 let. Předchozí studie, které se zabývaly mladými kuřáky marihuany, vyšší pravděpodobnost infarktu nezjistily.
"Je ovšem potřebné si uvědomit, že dehet, oxid uhelnatý a další zdraví škodlivé látky vznikají v důsledku spalování, a nejsou projevem nějakých zvláštních vlastností marihuany," připomíná lékař Tomáš Zábranský z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který se dlouhodobě zabývá výzkumem zneužívání návykových látek.
"O tom, že například dehet poškozuje cévní stěny, a zvyšuje tím riziko infarktu, se ví dávno. Když budete kouřit rákos, dopadnete zrovna tak."

Jako kouření cigaret

Kouření marihuany skutečně přináší obdobná nebezpečí jako kouření cigaret. Vědecký tým z Kalifornské univerzity zveřejnil v prosinci v časopise Journal of Cancer Epidemiology Biomarker and Prevention zprávu o tom, že pravidelní kuřáci marihuany jsou vystaveni vyššímu riziku rakoviny ústní dutiny a hrtanu.
Jiný tým z téže univerzity dokázal už v roce 1998, že marihuana při kouření přímo poškozuje plíce obdobně jako tabák. V témže roce vědci z Texaské univerzity ze vzorků krve a moči těhotných žen, které kouřily marihuanu, a z jejich pupečních šňůr zjistili, že tyto kuřačky marihuany a jejich děti měly třikrát častější mutace DNA (deoxyribonukleové kyseliny, jež přenáší dědičné vlastnosti), než tomu bylo u žen, které se vyhýbaly tabáku i drogám. Vedoucí výzkumu Marinel Ammenheuserová k tomu tehdy poznamenala, že takové změny DNA mohou vytvářet vhodné podmínky pro vznik zhoubných nádorů.
Několik amerických firem proto vyvíjí přístroje, které by měly umožnit inhalování marihuany bez doprovodných nepříznivých následků, jaké vznikají při jejím kouření.