Zoufalý pláč začíná v suterénu ústavu Ráby nedaleko Prahy každý den přesně v 11 hodin. Právě v tuto dobu je totiž malý chlapec Vašek Knotek uzamčen ve své kleci. Nakrátko je Vaškovi, kterému je asi pět, dovoleno každé dopoledne, aby klec opustil, než je nakrmen a umyt. Vašek cloumá železným rámem co největší silou. Jeho pláč je slyšet po celé budově. Ve vedlejší kleci si jeho kamarád Michal zacpává uši a začíná taky brečet. V dětských klecích není nic, co by jim poskytlo útěchu - žádní medvídci, žádné hračky a v žádném případě už ne dárky z domova. Vaškovi rodiče bydlí ve vzdálenosti asi jednoho kilometru, ale podle zaměstnanců ho nenavštívili ani jednou. Žádnou vřelost neprojevují Vaškovi ani zdravotní sestry: říkají mu příjmením a nevědí, zda jsou mu čtyři, pět nebo šest let. Veškerý lidský kontakt spočívá v tom, že ho rychle umyjí, vymění mu pleny a někdy mu oholí hlavu. Jediným rozptýlení pro Vaška, stojícího bezútěšně v kleci v místnosti s holými bílými stěnami a zářivkovým osvětlením byl minulý týden pohled na muže kolem osmdesátky, ležícího na posteli naproti, který se třásl, byl pod sedativy a zjevně byl blízko smrti. Tak začíná v týdeníku Sunday Times reportáž o týrání dětí v českém ústavu pro duševné choré. Nedávno kritizovala používání klecí v českých ústavech a nemocnicích výroční zpráva Amnesty International.

Reportérka listu Sunday Times, která se ucházela v ústavu v Rábech u Pardubic inkognito o zaměstnání, tam objevila pět duševně postižených dětí v klecích. List poznamenává, že mnoho lidí - od nemluvňat přes malé děti, adolescenty až po staré a nemocné osoby - existuje v klecích v České republice, v zemi, která je považována za jednu z nejpokrokovějších zemí mezi 10, které v květnu vstoupily do EU. V jiném ústavu, ve Slatiňanech ve východních Čechách, zemřela před dvěma lety čtrnáctiletá dívka, když ji spadla na hlavu železná tyč z vrcholu klece a rozbila jí lebku. Ředitel ústavu klece nezrušil, zakoupil modernější. Minulý týden v nich byly malé děti. Klece se také používají na Slovensku a v Maďarsku, kde nedávná lékařská zpráva konstatovala, že jeden muž s rozštěpem páteře by se býval naučil chodit, kdyby mu byla poskytnuta terapie. Teď už se to nenaučí, protože vyrostl v malých klecích. Západní odborníci jsou šokováni a požadují, aby byla tato praxe okamžitě ukončena. Michal Balaško, který v Rábech šéfuje terapii už 18 let, britskou reportérku varoval, že nesmí nikomu říct, co se v ústavu děje. "Vše, co tady uvidíte a uslyšíte, je absolutně důvěrné," řekl jí Balaško. Vyžadoval od ní, aby podepsala prohlášení, že bude mlčet. Odmítla to. Klece se v Rábech používají i pro tresty. Reportérka viděla třicetiletého, duševně invalidního muže, který byl na náhlý příkaz zdravotní sestry potrestán. Sestra nařídila dvěma lidem, aby ho do dali do klece. I když byl normálně mírný, v kleci křičel a hněvivě kopal kolem sebe. Ostatní se mu smáli a volali na něho, že příště bude muset žít ve suterénu. V suterénu, kde převažuje zápach lidských výkalů a desinfekce, jsou v první místnosti v kleci tři děti. Vysoký patnáctiletý chlapec Pavel stojí a natahuje skrze mříže ruce ve snaze se dotknout kohokoli, kdo jde kolem. Starší děti neprotestují, jsou na zavírání do klecí zvyklé. Perou se a pláčí jen malé děti. Když je jejich pláč příliš silný, zdravotní sestra zavře zvukově izolované dveře. Podle zaměstnanců ústavu musejí být děti v klecích, protože jsou hyperaktivní a poranily by se, kdyby měly volnost. "Tyto děti potřebují lékařskou péči, nikoliv terapii, a to v podstatě znamená nakrmit, umýt a udržovat v čistotě," říká Balaško. Avšak britští experti konstatují, že držení dětí v klecích nepřínáší žádný prospěch. "Zavřete-li úplně normální dítě do klece, stane se agresivním, zdeprimovaným, nezvládnutelným," uvedl Richard Newton, čelný neurolog a člen rady Evropské asociace odborníků na duševní invaliditu: "Duševně invalidní dítě bude reagovat naprosto stejně." Není to tím, že by na péči o tyto pacienty nebyly peníze. Před čtyřmi lety bylo 90 osob žijících v tomto ústavu, přemístěno do státem postavené moderní budovy s bazénem a kulturní místností. Ale klece se tam používají dál. "Někdy ty děti bereme na procházku, ale jen po jednom, protože jinak jsou nezvládnutelné," řekl jeden zdravotník. "Když zlobí, dáme jim injekci." Není jasné, co je to za injekce, ale podle aktivistických organizací se sedativa v ústavech pro duševně choré v ČR užívají běžně. Více než 70 000 dětí a dospělých žije v ČR v ústavech a v psychiatrických nemocnicích. Ministerstvo práce a sociálních věcí říká, že nemá záznamy o tom, kolik osob je zadržováno v klecích, ale jedna aktivistická organizace poukazuje na to, že asi 10 procent. Analýza ministerstva sociálních věcí loni dospěla k závěru, že užíváním klecí porušují české ústavy mezinárodní zákony o lidských právech. Studie doporučila, aby byly ústavy nahrazeny systém napodobujícím systém v Británii, kde se pomáhá bývalým obyvatelům psychiatrických nemocnic, aby žili víceméně nezávislým životem v normální komunitě. Bohužel byla tato doporučení odmítnuta a namísto toho česká vláda investuje miliony do oprav ústavů. V psychiatrické klinice v jižních Čechách strávil prý jeden mladistvý v kleci celý svůj život, ve středních Čechách jsou do klecí uzavíráni pacienti se starobní demencí, a jeden psychoterapeut, který utrpěl nervový kolaps a poslali ho na odpočinek do ústavu ve Šternberku, zjistil, že mu dávají injekce sedativ a zamykají ho do klece. "Za celých čtrnáct dní se mnou promluvili jen dvakrát," svědčil Dušan Dvořák, 42. "Bylo to jako ve filmu Přelet nad kukaččím hnízdem." Vladimír Hrubý, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí v Praze uvedl, že ministerstvo nemá v úmyslu zakázat užívání klecí. Avšak Česká republika čelí kritize od organizace Human Rights Watch, která upozorňuje, že ČR porušuje konvenci OSN o právech dítěte, která je nadřazena domácímu právu. Jan Slezák, ředitel ústavu v Rábech, kde v pláči každý den křičí Vašek, tvrdil, že kdyby byly klece zakázány, bylo by to horší. Klece totiž podle něho brání pacientům, aby z postele vypadli. Bez klecí by ústav musel přivazovat pacienty k posteli popruhy anebo je uspávat sedativy.