Rozvoj kognitivních , pohybových, smyslových, emočních a sociálních dovedností.
Z angl. originálu přeložila Dagmar Brejlová
Portál, 2004, 1. vydání, str. 168

Více informací a knihu lze zakoupit zde... >>

Narodí-li se dítě rodičům, je to pro ně většinou velká radost a naplnění života. O to hůře přijímají skutečnost, která se někdy může také stát, že jejich dítě je poněkud "odlišné", vyvíjí se jinak, než jak očekávali a jak plánovali.

Většina dětí je naprogramována na vývoj a učení určitým způsobem. U postižených dětí není situace tak jednoznačná. Ale i ony potřebují pomoc a podporu, potřebují motivaci, a právě tak ke svému, třeba pomalejšímu vývoji, také příslušné informace. Informace však potřebují také rodiče.

Knihu, kterou dostává čtenář do rukou, psala matka postiženého dítěte, u kterého později byla vyslovena diagnóza autismu.

Zachycení vlastních zkušeností bylo reakcí na nedostatek použitelných rad a pokynů. Rodiče se setkávali s vysoce odbornými publikacemi bez praktických doporučení a proto vznikla kniha, která nabízí rady a doporučuje hry tak, jak se matce postiženého synka výborně osvědčily, tj. bez ohledu na diagnózu - s přihlédnutím k možnostem dítěte.

Publikace je členěna do devíti kapitol, v nichž jsou zachyceny reálné situace a pocity rodičů.

Např. jak se vyrovnat s danou situací, jak si udržet zdravý rozum, úloha rodičů, význam a úloha rodiny, reakce okolí apod.

Hře dítěte a poučení o jejím významu je obsahem druhé kapitoly, která je postavená na trpělivosti a lásce matky a nejbližšího okolí. Zvláštní pozornost je věnována rozvoji poznávání (kognitivní vývoj) a rozvoji řeči. Vysvětlení pojmu hrubá a jemná motorika je v kapitole věnované pohybovému vývoji. Autorka zdůrazňuje vždy dobré pocity dítěte. Společná činnost - polohování, lezení, cvičení - by mělo být pro dítě zábavou a radostí. Nácviky a postupy jsou vedeny od jednoduchých poloh v kojeneckém věku až po plavání, hry ve vodě, a nácvik samostatnosti nejen při hře, ale i při krmení dle získaných a pokračujících dovedností dítěte během dalšího vývoje.

Stupeň pochopení toho, co dítě vidí a vnímá se odráží v komunikaci s okolím. Právě tak se rozvíjí vnímání zvuků, jejich lokalizace a rozlišování. Zapojování a rozvíjení smyslů povzbuzuje dítě k dalším interakcím a rozvoji jeho schopností..

Autorka věnuje pozornost rovněž sociálnímu vývoji dítěte. Jakmile si dítě uvědomí svou individualitu, musí se naučit komunikovat s ostatními a řídit se všeobecnými pravidly mezilidského styku, jako každé dítě. Dítě se záhy naučí, že může působit na své okolí. Novorozenec získává pozornost pláčem, později si děti osvojují pokročilejší metody komunikace. Je zajímavé, že děti, o které se rodiče příliš nezajímají a nedostatečně reagují na podněty z jejich strany, přestává mezilidský kontakt zajímat, což má ovšem negativní dopad na jejich vývoj..Tyto situace mohou připravovat problémy s chováním dítěte v pozdějším věku. Dítě, jehož si doma nikdo moc nevšímá, začne používat zlobení jako prostředek získávání pozornosti.

Citový vývoj dítěte je spojený s potřebou lidského kontaktu a pocitu bezpečí.

Děti, které tento pocit nemají se nezřídka stáhnou do sebe, jsou stydlivé. Častěji však začnou zlobit, aby upoutaly pozornost dospělých. Někdy bývají i agresivní. Tyto děti potřebují hodně lásky a pozornosti. Trestání za jejich "abnormální zlobení" není na místě.

Děti se také na svém okolí učí, jak vypadá vztek, štěstí, bolest, překvapení, a učí se na dané situace přiměřeně reagovat.

Vybranými praktickými radami rodičům autorka uzavírá tuto velice cennou publikaci.

Dovednosti nespojila s žádným věkem a upozorňuje, že ne každé doporučení je vhodné pro každé dítě. Rady se musí individualizovat. Rodiče by ale měli znát vývojová stadia, aby mohli své děti stimulovat a také se z jejich úspěchů radovat.

Publikace je určena především rodičům, ale určitě z ní mohou čerpat psychologové, speciální pedagogové a všichni ti, kteří pečují o děti s postižením.