Platforma evropských sociálních nestátních neziskových organizací se sídlem v Bruselu (www.socialplatform.org) definovala v průběhu roku 2003 prvky sloužící k definici sociálních služeb v obecném zájmu. Je patrné, že na rozdíl od služeb technického charakteru, které vytvářejí sítě sloužící lidem - jako je výroba a distribuce energií, pošta, doprava či telekomunikace, sociální služby - v sobě zahrnují zvláštní vnitřní sociální a ekonomický rozměr. Zároveň jejich úroveň, odbornost, dostupnost a další atributy úzce souvisejí s dodržováním Listiny lidských práv a svobod. Jsou tedy službami zcela zvláštního druhu, takže je nutné dobře jim porozumět a rozpoznat, kam směřují.

Není pochyby, že sociální služby jako služby v obecném zájmu mají své specifikum v orientaci na potřeby jednot- livých osob, byť je lze zevšeobecnit a vytipovat hlavní cílové skupiny.

Vezmeme-li na pomoc pojem "v obecném zájmu", jak je definován v takzvané Zelené knize, kterou vydala Evropská komise v květnu minulého roku, mnoho to k definici sociálních služeb jako služeb v obecném zájmu nepomůže. Ačkoliv tvorbě tohoto dokumentu byl věnován čas a mnoho energie při debatách o tom, jak v rámci Evropské unie podporovat jejich kvalitu, Zelená kniha se uchyluje k všeobecným formulacím typu: "Reálné podmínky, za kterých se služby v obecném zájmu poskytují, jsou komplexní povahy a ve stálém rozvoji". Na druhé straně tyto všeobecné formulace umožňují, aby služby v obecném zájmu byly rozvíjeny v každé členské zemi s ohledem na místní zvyklosti.

Evropská komise se v tomto materiálu snaží rozlišovat mezi službami s přímou vazbou na trh a službami bez této vazby. Toto rozlišení však zjevně není zcela korektní, neboť každá aktivita v tržní společnosti určitým způsobem ovlivňuje ekonomiku a zahrnuje tak v sobě i hospodářskou dimenzi. Nelze bez výhrad souhlasit ani s tvrzením, že sociální služby se odvozují od technického pokroku v té které zemi. Ti, kdo poskytují sociální služby, se sotva spokojí s definicí, která by jejich aplikaci ponechávala trhu a vývoji techniky. Lidský rozměr sociálních služeb vyžaduje silný důraz na práva lidí, kteří je potřebují. Přitom jde zejména o právo na poskytování přiměřených služeb pro ty, kteří si služby nemohou opatřit na trhu. Přiměřené sociální služby nelze vykládat jako základní zaopatření člověka v nouzi, tj. jako zabezpečení podmínek na přežití.

Zelená kniha Evropské komise ke službám v obecném zájmu přináší velmi volný rámec, místo sociálních služeb mezi nimi však nikterak nezpochybňuje. Platforma evropských sociálních neziskovek, k níž se SKOK připojuje, se mezitím stará o to, jak tyto rámcové podmínky pro poskytování sociálních služeb vyplnit konkrétními cíli a dílčími opatřeními.