" Pracuji v zaměstnání, kde není úplné ticho. Přesto nedávno můj slyšící kolega najednou zvedl hlavu od stolu, podíval se z okna a hned se mě zeptal. Slyšíš to? A co já, sluchově postižený člověk? V klidu jsem se dál věnovala pracovním povinnostem. Za několik dnů jsem byla informována, že se v tento den uskutečnila na celém území České republiky zkouška varovných sirén. Stále nad tímto problémem přemýšlím a kladu si spoustu otázek. Má tento způsob varování vůbec význam pro sluchově postižené, respektive neslyšící? Neměly by být pro neslyšící vyrobeny speciální varovné signály? Nebo to není vůbec možné? Vždyť i my, neslyšící, máme právo na bezpečný život."

Citace úryvku jednoho z dotazů, které Ministerstvo vnitra ČR, generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR obdrželo od osoby sluchově postižené musí každého, kdo se problematikou varování osob při mimořádných událostech zabývá, vést k zamyšlení. Jsme velice rádi, že se můžeme s vámi, čtenáři časopisu, podělit o zkušenosti, které máme z této oblasti a pomoci hledat řešení. K pochopení celé problematiky je třeba znát obsah pojmů " Mimořádná událost" a " Varování obyvatelstva".

Mimořádná událost

Je to taková událost, která ohrožuje život, zdraví, majetek nebo životní prostředí. Může vzniknout škodlivým působením sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy nebo jejich kombinací. Mimořádnou událostí může být např. povodeň, orkán, havárie s únikem nebezpečných látek, velká dopravní nehoda, rozsáhlý požár, teroristický čin.

Varování obyvatelstva

Obyvatelstvo je v případě hrozby nebo vzniku mimořádné události varováno především prostřednictvím varovného signálu " Všeobecná výstraha", který je vysílán sirénami. Tento signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 sekund a může zaznít třikrát za sebou v cca tříminutových intervalech. Obyvatelstvo je následně informováno např. rozhlasem, televizí, místním rozhlasem, tzv. mluvícími sirénami, vozidly složek Integrovaného záchranného systému nebo i jiným způsobem o tom, co se stalo a co se má v takovém případě dělat.

Kdo má ze zákona povinnost varovat obyvatele při hrozbě nebo vzniku mimořádné události?

Obecní úřad, podle § 15 odstavce 2 písm. c) zákona č. 239/ 2000 Sb., zajišťuje varování, evakuaci a ukrytí osob před hrozícím nebezpečím. Dále podle § 15 odstavce 4 téhož zákona seznamuje právnické a fyzické osoby v obci s charakterem možného ohrožení, s připravenými záchrannými a likvidačními pracemi a ochranou obyvatelstva. Z uvedené citace zákona vyplývá, že obecní úřad zajišťuje také varování sluchově postižených osob v obci. Tolik litera zákona. Daleko závažnější je její realizace v praxi.

Jaké jsou možné způsoby varování osob sluchově postižených?

a) varování cestou obecního úřadu

S tímto způsobem varování nemají problém v obcích s malým počtem obyvatel, kde se obyvatelé mezi sebou většinou dobře znají, informují se o závažných událostech a dokážou si vzájemně pomoci. Zkušenosti z povodní vypovídají, že v některých obcích starostové obcí a pracovníci obecních úřadů osobně varovali a informovali osoby zdravotně postižené.

Problém nastává u obcí s větším počtem obyvatel. Předpokladem varování osob sluchově postižených v těchto obcích je existence databáze adres, faxů, psacích telefonů, resp. mobilních telefonů a domluvený způsob komunikace. Takovou databázi většina obcí dosud nemá. Bez ní ale nelze tak závažný úkol naplnit.

b) varování cestou rodinných příslušníků, sousedů nebo přátel

V současné době je to nejlepší, nejspolehlivější a praxí vyzkoušený způsob přijetí informace o tom, co se stalo a co musíme udělat. Proto jej doporučujeme využívat nejen ve vztahu k osobám sluchově postiženým. Tento způsob vyžaduje, aby si tyto osoby domluvily takový postup předání informací, který jim bude nejlépe vyhovovat ( cestou SMS zpráv, faxových zpráv nebo písemných zpráv). Koneckonců, tento způsob je založen na dobrých vzájemných vztazích a jaké budou, to záleží na každém z nás.

c) varování cestou zaměstnavatelů, školských, zdravotnických a sociálních zařízení

Tato cesta je využívána v době, kdy osoby sluchově postižené pobývají na pracovištích nebo v těchto zařízeních. V takovém případě tyto osoby postupují dle pokynů vedoucích pracovníků. Podle našeho názoru ani v takovémto případě by včasnému předání informací nemělo nic vážného bránit.

Jak postupovat, když se dozvíte nebo když vám někdo oznámí, že byl vyhlášen varovný signál " Všeobecná výstraha"?

a) obecné zásady

Pokud jakákoliv mimořádná událost zasáhne území několika krajů, obvykle Česká televize opakovaně vysílá verbální informace pro obyvatelstvo a souběžně pro tyto osoby vysílá textové informace o tom, co se stalo a jak je třeba postupovat. Proto se v takových případech doporučuje zapnout televizi a sledovat obrazové zpravodajství a titulky. Druhou možností je, aby se osoby sluchově postižené navyklým způsobem zkontaktovaly se svými sousedy, přáteli nebo rodinnými příslušníky a snažily se získat jakékoli informace. Je ale třeba vždy dodržet následující zásadu. Po obdržení textové zprávy o hrozbě nebo vzniku mimořádné události zůstat v bytě, při pobytu venku se ukrýt do nejbližší budovy, podle možností uzavřít a utěsnit dveře a okna, vypnout ventilaci, zapnout si televizi nebo jiným způsobem se snažit dozvědět, co se stalo. Je třeba nevycházet ven, protože se může jednat o únik nebezpečné látky do životního prostředí a v takovém případě nejvhodnějším způsobem ochrany je ukrytí. Pro případ vyhlášení evakuace si připravte evakuační zavazadlo. Pokud byste se přesto nedozvěděli, co se stalo nebo jak postupovat, zkuste, jestli taková možnost je, sledovat přes okno, co se děje ve vašem okolí, zda náhodou nebyla vyhlášena evakuace a zda se osoby nepřesouvají s improvizovanou ochranou dýchacích cest a povrchu těla. Pokud ano, vezměte si evakuační zavazadlo, použijte improvizovanou ochranu a přesuňte se na místo, kam odchází ostatní spoluobčané. Pro každý případ by každá neslyšící osoba měla mít u sebe psací potřebu a papír. To proto, aby s ní mohlo nejbližší okolí komunikovat alespoň psaným písmem.

b) chování při nebezpečí povodní

Nebezpečí pramenící z povodní se zpravidla dá předpokládat vývojem počasí. Postupně se zvedají hladiny řek, zaplavuje se okolní území. V takových případech povodňové orgány včas informují obyvatele ohrožených lokalit a připravují je na případnou evakuaci.

Osoba sluchově postižená by měla sledovat vývoj situace ve svém okolí a pokud může, opustí sama ohrožené místo. Pokud nemá tuto možnost, tak po obdržení textové zprávy od blízkých, že byla zahájena evakuace, si s sebou vezme evakuační zavazadlo a přesune se na místo v obci, odkud budou občané převezeni na bezpečné místo. Na výše uvedené skutečnosti by vás měl upozornit i obecní úřad, např. pověřenou osobou.

Mohou nastat situace, kdy dojde k nečekaným prudkým dešťům nebo dojde k nečekanému protržení hráze a následně k rychlému zatopení míst kolem bydliště. V takovém případě doporučujeme, pokud je to možné, opustit urychleně své obydlí a přesunout se na bezpečné místo. Pokud nestačíte uniknout z ohroženého místa, přesuňte se, pokud můžete, do vyšších pater domu, vyvěste v okně bílý šátek nebo bílou látku nebo prostřednictvím SMS požádejte o pomoc.

c) chování při úniku nebezpečné látky

Nečekanou mimořádnou událostí může být havárie, např. v chemickém závodě, následkem čehož mohou uniknout nebezpečné látky do ovzduší, a tak ohrozit životy lidí. V takových případech okamžitě opusťte venkovní prostor, resp. prostor, kde unikla nebezpečná látka. Uzavřete se do místnosti, nejlépe uprostřed domu nebo na odvrácené straně od zdroje nebezpečí, utěsněte okna a dveře, vypněte ventilaci, připravte si evakuační zavazadlo a snažte se dostat k informacím. Zapněte televizor, nalaďte si program ČT 1. To proto, že prostřednictvím titulků můžete dostat informace kde a co se stalo. Pokud takovou možnost nemáte, je vhodné sledovat z okna, co se venku děje. Může se stát, že budete muset opustit byt a dostat se např. na zastávku autobusu k přesunu při evakuaci. Když uvidíte osoby, které se přesouvají a mají na sobě pláštěnku, zakrytou hlavu čepicí nebo na očích mají brýle, přes ústa a nos kapesník, znamená to, že je třeba k přesunu použít improvizovanou ochranu povrchu těla a dýchacích cest věcmi, které máte doma.

d) chování při radiační havárii

S tím, jak se chovat a co dělat v případě havárie jaderného energetického zařízení v Dukovanech a Temelíně, jsou obyvatelé v okolí těchto zařízení seznámeni dle informační brožurky, kterou dostává každá rodina, včetně neslyšících. Obyvatelům ze vzdálenějších míst ( týká se to i neslyšících) po obdržení zprávy doporučujeme zapnout televizi, protože v případě radiační havárie budou obyvatelé informováni o tom, co se stalo i pomocí titulků na obrazovce. Obvykle budete postupovat jako u chemické havárie. Co nejvíce utěsněte otvory v bytě, vypněte ventilaci, připravte si prostředky k improvizované ochraně povrchu těla a dýchacích cest a evakuační zavazadlo.

e) chování při nařízené evakuaci

V případě, že obdržíte pokyn k evakuaci, připravte si evakuační zavazadlo a dostavte se na určené místo. Na které místo se máte dostavit, zjistíte u sousedů nebo od jiných obyvatel domu. Do evakuačního zavazadla ( kufříku nebo tašky) si uložte nejpotřebnější věci, zejména léky, doklady, peníze, cennosti, hygienické prostředky, něco k jídlu, pitnou vodu, lehkou deku a podle uvážení i některé další drobnosti. Nezapomeňte před odchodem zabezpečit dům, vypnout plyn, uhasit otevřený oheň, uzamknout byt, dát na dveře cedulku, že jste dům opustil ( po dobu evakuace budou opuštěná obydlí střežena).

Vždy mějte na paměti, že textové informace týkající se varování jsou směrovány na vámi udané nebo známé trvalé bydliště. Pokud se nezdržujete v místě trvalého bydliště a obdržíte na mobilní telefon SMS, nemusí se týkat vždy území, na kterém se nacházíte. Je potřeba si ověřit, zda zpráva platí i pro místo, kde se nacházíte.

V tomto článku jsme se pokusili naznačit, v čem spočívá problém varování osob

sluchově postižených a zároveň naznačit možné způsoby chování těchto osob při vzniku mimořádných událostí. Způsobů řešení tohoto problému je určitě více, stejně tak způsobů chování člověka za mimořádných událostí. Každá mimořádná událost má jiný průběh a vyžaduje jiné chování, ale musíme znát některé zásadní postupy, abychom co nejvíce eliminovali následky. Věříme tomu, že v nejbližší době dokážeme vyřešit i způsob varování osob sluchově postižených s využitím moderní techniky. Již dnes máme firmy, které nabízejí nové služby pro obecní, městské úřady, umožňující komunikaci s občanem pomocí krátkých textových zpráv ( SMS) na mobilní telefon, který lze přirovnat k místnímu rozhlasu " do kapsy". Tyto služby umožňují podávat různé informace i občanům sluchově postiženým a také je varují před nebezpečím. K tomu však budeme potřebovat příslušné databáze a naučit se s nimi pracovat. Legislativní předpoklady jsou k tomu vytvořeny. Chce to jen odpovědný přístup příslušných orgánů a osob, kteří za tuto oblast odpovídají.

Autor: ING. MIROSLAV ZELENKA A DUŠAN SLÁVIK MINISTRESTVO VNITRA ČR, GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ HZS ČR