Na Masarykovu univerzitu (MU) v Brně bylo pro začínající školní rok podáno 43 559 přihlášek, o 6000 více než v loňském roce. "Jsme spokojeni, nárůst je stabilní, není tomu tak na všech vysokých školách," řekl ve středu na tiskové konferenci rektor Jiří Zlatuška. Narostl i počet zapsaných do prvních ročníků a ubylo těch, kteří dali přednost jiné škole. Tradičně nejvíce uchazečů měla Filozofická fakulta - 7894, i když její absolventi mívají nejnižší hrubý nástupní plat, jen kolem 10 500 korun. Celkem na MU přijali 12 224 uchazečů o studium, na Filozofickou fakultu 2620. Mezi přijatými bylo 22 smyslově či tělesně postižených, kterým škola zjednodušuje studium výrobou speciálních učebních textů, například učebnic v Braillově písmu. Univerzita se také může pochlubit stabilně dobrým uplatněním svých absolventů na trhu práce. Podle sociologického průzkumu mezi 1731 absolventy (44 procent z celkového počtu v letech 2001 a 2002) jich 74 procent pracuje nebo podniká, celých 14 procent si zvyšuje kvalifikaci. Ostatní nepracují většinou z důvodu vojenské služby, mateřské dovolené či zahraničních pobytů. "Skutečně nezaměstnaných je pouze 1,6 procenta, přičemž průměr českých vysokých škol je zhruba šest procent, obecná nezaměstnanost se pohybuje kolem deseti procent. Není pravda, že bychom produkovali nezaměstnané," zdůraznil rektor. Tři čtvrtiny absolventů pracují ve vystudovaném oboru. "Pro mne je důležité, jak se dokážou orientovat na trhu práce," dodal Zlatuška. Přibližně čtvrtina účastníků průzkumu hledala práci obtížně. Rektor také odmítá časté tvrzení o odlivu mozků. Rozhodně na tom podle něj i výsledků průzkumu nemají podíl mladí s diplomem jejich školy, neboť jen zhruba třetina má zájem o práci v zahraničí, přičemž z nich osm z deseti hodlá k tomu podniknout aktivní kroky. Do dvou let ale plánují návrat. V motivacích se objevují vyšší výdělky zároveň s touhou po poznání, rozvíjení jazykových znalostí a po získání zkušeností.