Písek - Jen jedna ze šesti základních škol ve městě vyhovuje žákům upoutaným na vozík, a to ZŠ Šobrova. "Bezbariérovost školních budov je problém," připouští vedoucí odboru školství městského úřadu Marie Cibulková. "Situaci může zmírnit rekonstruovaná Základní škola Masarykova, kterou vloni zničily povodně. Tam se s bezbariérovostí počítá. Ovšem vše se bude, jak jinak, odvíjet od financí," podotýká.

"Naše škola je moderní, bohužel je plná schodů. Výtah nemáme. Tyto překážky jsem pocítil na vlastní kůži, když jsem měl nohu v sádře," říká zástupce ředitele ZŠ Tylovy Pavel Koc. Ani on nevidí řešení příliš růžově.

"Problém by se řešil zřejmě až v okamžiku, až by k nám nastoupil handicapovaný žák. Ale jak, to nevím. Odstranění bariér není zrovna levná záležitost," uvažuje Koc.Téměř bezbariérovou Šobrovu školu navštěvovala v osmdesátých letech Daniela Špeldová, v současné době justiční čekatelka u okresního soudu.

"Jsem poloviční vozíčkářka. Mám to štěstí, že se mohu částečně pohybovat. Překážky, i když těžko, zvládám. Na Šobrově škole jsem problémy neměla. Na gymnáziu už to bylo horší. Ve staré budově byl sice výtah, v nové ovšem jen schody. Pomáhali mi spolužáci," vzpomíná.

Stejné školní zkušenosti má Petra Holasová, momentálně studentka prvního ročníku gymnázia. "Také jsem chodila na Šobrovku, kde jsem měla k dispozici plošinu. Tu využívám i teď na gymplu. Jediný problém mám s praktickými cvičeními biologie. Do této učebny se nedostanu a nemohou mi pomoci ani spolužáci. Vozík je příliš těžký, nevynesli by mě tam. Proto mi profesoři udělili výjimku, na tento předmět nechodím," uvedla Petra, která využívá služby osobní asistentky.