Stacionář, neboli Denní pobyt mládeže, který funguje ve Velkém Meziříčí, zřejmě přejde pod město. Radnice o tom rozhodla poté, co rada kraje Vysočina odsouhlasila jeho zrušení. Stacionář byl jako jediný v kraji zřizován krajem Vysočina. Zrušení Denního pobytu pro mládeže však město nechce dopustit. "Uvažujeme o začlenění stacionáře pod jiný ústav sociální péče, například pod Kociánku. Pokud to nebude možné, tak stacionář převezme město. Rozhodně nechceme, aby byl zrušen,"informoval místostarosta Alois Nováček.

Způsob předání se jim nelíbí, přesto se městu nelíbí způsob, jakým kraj zařízení předává. "Rada kraje Vysočina doporučila zastupitelstvu kraje zrušení městského stacionáře Velké Meziříčí. Toto rozhodnutí odůvodňuje nesystémovostí, neboť náš stacionář byl jediný, který byl řízen z kraje. Předávání a zasahování do příspěvkových organizací se netýká jenom nás. Přesto se nám zdá, že způsob, jakým je kraj městům předává, není zrovna nejlepší,"postěžoval si místostarosta. Důvodem, proč město v minulosti nechtělo stacionář převzít, byly především finance. "Částka, kterou kraj stacionář dotoval, byla opravdu vysoká. Jednalo se téměř od jeden milion tři sta tisíc korun,"potvrdil místostarosta.

Bude to zátěž pro pokladnu Podobně velkou částku teď bude město muset uvolnit ze své pokladny. "Doufáme, že přeorganizováním některých činností lze najít menší úspory. To samé se týká i technické oblasti ve stacionáři. Přesto se nebude jednat o nijak velkou částku,"dodal Nováček. Další možností, jak finanční zátěž zmírnit, je spoluúčast obcí, z nichž děti ve stacionáři jsou. "I tak však budeme doplácet poměrně vysokou částku,"míní místostarosta. Převzetí Denního pobytu mládeže tak bude představovat peněžní zátěž pro rozpočet na příští rok. "Tato situace je velmi citlivá. Ve stacionáři se momentálně nachází jedenáct klientů a deset pracovníků, který jeho chod zajišťují. Stacionář funguje téměř nepřetržitě. Rodiči je velmi žádaný. Pomáhá nejen jim, protože se stará o jejich děti v době, kdy oni nemohou. Stejně tak je důležitý i pro klienty. Odborný personál, který na ně dohlíží a pracuje s nimi, je posouvá o několik úrovní výše. A to se netýká jen komunikace, ale například i zlepšení jejich stavu,"vysvětlil Nováček.

Provoz hradí i Novoměstští Podobné zařízení funguje i v Novém Městě na Moravě. Zde se nachází stacionář Zdislava. I ten zřizuje město, stacionář má svoji právní subjektivitu. Celkem ho navštěvuje osmnáct klientů s různým stupněm tělesného i mentálního postižení ve věku od pěti do sedmačtyřiceti let. I na toto zařízení musí město vynakládat nemalé peníze. "Celkem na nás město doplácí ročně jeden milion osm set tisíc korun. Částečně na stacionář přispívá i stát, a to částkou ve výši šest set tisíc korun,"uvedla ředitelka stacionáře Zdislava Marie Severová. Podotýká však, že tyto finance jsou na základní provoz. "Ostatní peníze, které jsou potřeba nad rámec provozu, si sháníme formou příspěvků a darů sami."Stacionář dříve fungoval pod spoluprácí charity a města. V roce 1994 přešel pod město úplně.